Rekordní solární rok: Česko se opět zařadilo mezi gigawattové země, musí ale přidat v akumulaci

Nové instalace se objevují především na střechách rodinných domů, připojovat se však začínají i velké firemní elektrárny a první solární parky.

Kvůli konkurenčnímu boji a preferencím spotřebitelů však dnes kvalitnější dodavatelé paradoxně mohou mít problémy sehnat zákazníky. Významné rezervy máme podle Solární asociace nadále v akumulaci energie u velkých fotovoltaik.

V roce 2023 bylo do sítě připojeno celkem 82 799 solárních elektráren, jejichž celkový výkon dosahuje 970 megawatt-peak. Oproti roku 2022 to znamená růst v počtu nových elektráren o 49 tisíc a 145 procent. Co do výkonu solární trh v Česku loni oproti roku 2022 narostl o 681 megawatt-peak (tedy o 236 procent).

Výrazně posílil segment firemních střešních a pozemních elektráren. Projektů s výkonem nad 100 kilowatt-peak vzniklo pětkrát víc, k celkovému růstu přispěly 183 megawatty. Podepsalo se to i na průměrné velikosti FVE: ta vzrostla z 8,6 kilowatt-peak na 11,7 kilowatt-peak. Do sítě bylo připojeno také 25 elektráren s výkonem přesahujícím jeden megawatt-peak. Nešlo přitom jen o velké firemní střešní elektrárny, ale i o první solární parky od roku 2011.

• Tip: Revoluční technologie: Češi vymysleli, jak ekologicky likvidovat vrtule z větrných elektráren

Růst loni opět táhly domácnosti, 80 tisíc střech bylo nově pokryto panely s celkovým výkonem 823,3 megawatt-peak. Průměrná velikost domácích FVE byla loni 10,3 kilowatt-peak (oproti průměrné velikosti 6,7 kilowatt-peak v roce 2022). Rodiny z 92 procent volí řešení kombinované s bateriovým úložištěm s průměrnou kapacitou 12 kilowatt hodin (2022: 11,7 kilowatt hodin). Motorem rezidenčního sektoru je i nadále úspěšný program Nová zelená úsporám.

„Na konci roku proběhla revize dotací Modernizačního fondu, do roku 2030 máme k dispozici zhruba 500 milionů korun,“ vysvětluje Jakub Hrbek ze Státního fondu životního prostředí. 20 procent z celkové částky bude určeno právě na výzvy RES+, tedy na podporu obnovitelných zdrojů, a další finance do solárních panelů pak putují díky dotacím jako je Nová zelená úsporám.

„Návrat Česka mezi země s gigawattovým meziročním nárůstem fotovoltaiky je skvělá zpráva pro českou ekonomiku i spotřebitele. Výsledky loňského roku potvrzují, že Česko nastoupilo na cestu solární renesance a má vůli dohnat svůj skluz z minulého desetiletí. Fotovoltaické panely chrání domácnosti a firmy před růstem cen energie na trhu, zaručují českému průmyslu konkurenceschopnost a představují klíčový prvek pro snižování emisí. Navíc, domácnosti s průměrnou spotřebou přinese využití vlastní fotovoltaiky úsporu de facto v podobě třináctého průměrného platu. Potřebujeme ale ještě usnadnit povolovací procesy a zajistit potřebnou kapacitu v distribučních sítích, abychom mohli potenciál fotovoltaiky využít opravdu naplno,“ hodnotí výsledky za rok 2023 Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Důraz na cenu není ideální

Zvyšující se konkurence mezi firmami však znamená problém především pro kvalitnější dodavatele. Stejně jako v jiných rozvíjejících se odvětví se solární trh loni potýkal s krachem několika společností, které v průběhu loňského roku rozvířily obavy o spolehlivost fotovoltaických dodavatelů.

„Apelujeme na zákazníky, aby si vybírali firmy podle kvality a podle recenzí a nejen podle ceny,“ říká výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Šetřit několik tisíc na instalaci za půl milionu se podle něj obvykle nevyplatí.

„V Česku hrozně řešíme, kolik stojí jednotlivé panely. Solární panel je přitom jen součást balíčku, která kolikrát stojí méně, než jeho dodatečné vybavení jako jsou střídače, kabely a samotná instalace,“ vysvětluje Krčmář. Při výběru levné firmy podle ceny pak zákazníci šetří na úkor kvalitnějších technologiích, bezpečnostních instalacích a protipožárních opatřeních.

Pro rodiny je vlastní fotovoltaická elektrárna často investicí do úspor energií, která se projevuje velmi rychle na ušetřených výdajích. „V případě typické instalace o výkonu 7 kilowatt-peak může tak rodina ušetřit ročně částku ve výši průměrného měsíčního platu v České republice, tj. zhruba 42 tisíc korun,”“ říká Lukáš Vaverka, produktový manažer Columbus Energy.

Fotovoltaika pomáhá firmám plnit dekarbonizační cíle

Po mnoha letech se v roce 2023 naplno rozjela i výstavba střešních a pozemních elektráren provozovaných firmami. Elektráren vyrábějících energii pro vlastní spotřebu podniků bylo loni instalováno víc než dva a půl tisíce s celkovým výkonem okolo 140 megawatt-peak. Většina těchto fotovoltaik vznikla s využitím dotace z Národního plánu obnovy, který má zvýšit odolnost české ekonomiky vůči krizím.

„Výroba vlastní energie z fotovoltaické elektrárny je jeden z nejjednodušších kroků, jak si firmy mohou zafixovat značnou část provozních nákladů a zabezpečit se proti stoupajícím cenám energií,” připomíná Krčmář. „Zároveň tím výrazně sníží svou uhlíkovou stopu a připraví se na hodnocení ESG,“ dodává.

„Stejně jako rodiny, také firmy mohou díky obnovitelným zdrojům zásadně ušetřit, snížit své náklady a navíc posílit svoji konkurenceschopnost i schopnost plnit kritéria ESG reportingu,” komentuje trend ředitelka Columbus Energy Simona Labudová. „Naopak bez levné a obnovitelné energie se české firmy stanou postupně nekonkurenceschopnými v porovnání se svými evropskými protějšky, které se prosadí místo nich díky nižším nákladům a také kvůli rostoucím požadavkům na obnovitelnost a udržitelnost,” dodává.

Na scénu se vracejí velké elektrárny

Přesto, že se v Česku loni postavil téměř jeden gigawatt solárních elektráren, nejedná se o historicky nejlepší rok. I přes rekordní počet instalací jejich celkový výkon nepřekonal rok 2010. A to i přes skutečnost, že dnešní panely jsou výrazně výkonnější.

„Dnešní růst táhnou střešní elektrárny pro rodinné domy či firmy. Chceme-li však potenciál solární energie v Česku využít a hlavně se připravit na velice reálný scénář, že se uhelné elektrárny budou odstavovat dříve, než se čekalo, musíme přidat ve výstavbě solárních parků,“ varuje Jan Krčmář a pokračuje: „Jinak se můžeme dostat do situace, kdy se uhelné elektrárny přestanou provozovatelům vyplácet a nové jaderné bloky ještě nebudou postavené. Bez dostatku obnovitelných zdrojů jako je slunce a vítr u nás bude elektřina výrazně dražší, než u sousedů.“

Zásadním faktorem je chybějící akumulace

Kromě toho hrozí, že český průmysl nebude splňovat požadavky jako je ESG, protože v Česku nebude k dispozici dostatek energie z obnovitelných zdrojů.

Velký problém nadále představuje absence akumulace energie, která ani loni u velkých fotovoltaických elektráren prakticky nevznikala. U výroben nad jeden megawatt-peak byl poměr kapacity bateriových úložišť vůči instalovanému výkonu fotovoltaik pouhých 1,4 procent, což je samozřejmě kriticky nízké číslo.

Podle Jana Fouska, předsedy představenstva Solární asociace a ředitele Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT, je devadesát procent nově instalovaných fotovoltaik rodinných domů již včetně baterie. Celkem loni bylo připojeno 917 megawatthodin v akumulačních zařízeních, jedná se tedy o nárůst o 250 procent oproti předchozímu roku. U velkých instalací ale možnost akumulace chybí. Na vině je jak chybějící legislativa, tak nastavení podmínek dotačních programů.

„Plnohodnotné využití akumulace elektřiny by měla umožnit další novela energetického zákona (tzv. Lex OZE III) z dílny ministerstva průmyslu a obchodu, na jejímž znění se Solární asociace a AKU-BAT podílí. Nově vyhlášené výzvy Modernizačního fondu, na kterých zase dlouhodobě spolupracujeme se Státním fondem životního prostředí a Ministerstvem životního prostředí, již budou obsahovat vyšší bodové zvýhodnění projektů s akumulací. Doufám, že se podíl velkých projektů s velkokapacitními úložišti díky těmto změnám začne již brzy zvyšovat, jinak máme problém,“ uvádí k tomu Jan Fousek.

U rezidenčních fotovoltaik je přitom situace zcela opačná, využití domácích baterií v poměru k instalovanému výkonu nás řadí v tomto segmentu mezi evropskou špičku. „Do budoucna domácí baterie skýtají obrovský potenciál agregace flexibility pro stabilizaci soustavy. Co ještě před několika lety znělo jako sci-fi, dnes už i některé tuzemské firmy běžně dělají,“ dodává Fousek.

Agrovoltaika dostane zelenou, komunitní energetiku provázejí otazníky

„Důležitou roli by v budoucnu mohla sehrát takzvaná agrovoltaika, kdy se panely instalují na aktivně využívanou zemědělskou plochu a dochází ke kladné synergii částečného zastínění vyžadovaného některými plodinami a současného využití sluneční energie pro výrobu elektřiny,“ říká expert Solární asociace na agrovoltaiku Jiří Bím a dodává: „Rozhodující bude, zda se letos podaří přijmout nutnou legislativu v podobě, která umožní rozvoj agrovoltaiky tak, jak ji známe ze zahraničí.“

Pro rok 2024 očekává Solární asociace další příklon investorů směrem k větším elektrárnám, které budou nově pro firemní segment dotovány z Modernizačního fondu. To by mělo výrazně zrychlit administrativu projektů a jejich výstavbu. Naopak těžko se odhaduje, zda bude pro zákazníky atraktivní komunitní energetika v podobě přijaté zákonodárci. „Bez funkční komunitní energetiky se nepodaří využít obrovský potenciál, který v sobě skrývají střechy bytových domů,“ vysvětluje Jan Krčmář.

Celkový výkon všech solárních elektráren v Česku v roce 2023 dosáhl téměř 3,5 gigawatt. Celkem dnes do sítě dodává elektřinu již víc než 170 tisíc fotovoltaických elektráren, z toho víc než 150 tisíc na střechách rodinných domů.

Úvodní foto: ČEZ ESCO