Nejistota je v solární byznysu jedinou jistotou. Jak přežít neustálé výkyvy na trhu?

Český solární trh se v roce 2026 nachází v bodě zlomu. Po restartu solární vlny v letech 2022 a 2023, kdy se spojil post-covidový plán obnovy s energetickou krizí, přišlo citelné ochlazení. Zatímco v médiích rezonují zprávy o nervozitě dodavatelů a krachu některých hráčů , Richard Gábor, ředitel společnosti reWATT, v podcastu Pod proudem vysvětluje, že současná situace není krizí, ale spíše návratem k realismu a nezbytnou očistou trhu. reWATT je partnerem tohoto dílu podcastu.

Klíčem k přežití v tomto nestabilním prostředí se pro reWATT stalo jasné vymezení segmentu a nekompromisní důraz na firemní kulturu. Zatímco se miliardový trh s rezidenčními instalacemi potýká s výkyvy emocí a útlumem poptávky, reWATT se cíleně soustředí na průmyslový a komerční sektor (C&I). Tento segment je sice komplexnější, ale nabízí pragmatičtější rozhodování.

Proměna trhu je nejvíce patrná na velikosti realizovaných projektů. Ještě před dvěma lety byla průměrná velikost zakázky u reWATT kolem 250 kW, dnes se standard posunul k úrovni 1 MW. Menší počet, ale o to náročnějších obchodních příležitostí, klade vysoké nároky na agilitu firmy. reWATT na tento trend reagoval paradoxně zeštíhlením. Z týmu, který v době největšího boomu čítal 25 lidí, se stala kompaktní patnáctičlenná jednotka expertů.

„Snažíme se tým nastavit tak, že jediná jistota je vlastně nejistota a že stabilita není status quo. Pokud v týmu nastolíte, že nejistota je realita, které se musíme přizpůsobit, vyhnete se paralýze ze změn,“ vysvětluje Gábor svůj pohled na náročné podmínky v sektoru solárních firem.

Tato psychologická odolnost je doprovázena extrémně krátkým plánovacím cyklem. Firma funguje na týdenní bázi plánování priorit i cash flow, což jí umožňuje reagovat na trh téměř v reálném čase. Podle Gábora totiž trh s moderní energetikou neumožňuje vytvářet významné rezervy v časech klidu, protože takové časy prakticky neexistují.

Budoucnost: Baterie, software a sázka na soft skills

Výhled do roku 2030, kdy má mít Česko podle Národního klimaenergetického plánu přes 10 GW instalovaného výkonu ve fotovoltaice, je podle Gábora realistický, ale neobejde se bez technologického posunu. Hlavním tématem dneška je kolokace, tedy společná instalace solárních panelů a bateriových úložišť. Tento model pomáhá vyrovnávat cenové výkyvy na spotovém trhu a dává projektům bankovatelnost i bez přímé provozní podpory.

• Tip: Během energetické krize jsme vyhodili 200 miliard z okna. Chybí důvěra v investice

Richard Gábor však upozorňuje, že hardware je jen začátek. Budoucnost sektoru leží v softwarové nadstavbě a prediktivním řízení. Umělá inteligence bude hrát zásadní roli v údržbě i obchodování s energií.

„Možná nejdůležitější není být absolutní ‚bedna‘ na techniku, ale mít schopnost vést diskuzi. Někdy potřebujete klienta vést, někdy víc poslouchat, ale vždy musíte být profesionál,“ vysvětluje Gábor.

Sázka na mladé talenty, kteří jsou ochotni se neustále učit a pracovat v terénu, se reWATT vyplácí. V prostředí, kde se technické normy a legislativa mění téměř pod rukama, je právě schopnost iterace a přijímání nových nástrojů, včetně AI, tou nejdůležitější kompetencí.

O jaké obory bude v moderní energetice největší zájem? Jak zvýšit podíl žen v technických oborech? A kdy se vyplatí repowering starých elektráren? Dozvíte se v novém díle Pod proudem, který si můžete poslechnout také na Spotify a Apple Podcasts.

Úvodní foto: Redakce Obnovitelně.cz