Dvojí metr Filipa Turka. Dát obcím větší pravomoci? Jasně, ale jen proti větrníkům

Poslanec, vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal a čestný prezident hnutí Motoristé sobě Filip Turek chce dát obcím větší pravomoc při (ne)povolování vybraných staveb ve své blízkosti. Nepřekvapí, že jde o větrné elektrárny, jejichž je Turek velkým odpůrcem. A vlastně nepřekvapí ani to, že podobné kompetence nedostanou obce třeba při povolování úložiště vyhořelého jaderného odpadu nebo „obyčejných“ silnic.

Je to typický příklad dvojího metru, nesystémového řešení. U investic, které mi z nějakého důvodu vadí, se kterými nesouhlasím, dám radnicím bič, aby proti tomu mohly zasáhnout. Pokud jsem ovšem něčeho příznivcem, žádné zvýhodněné podmínky obcím nedám – i když po nich starostové a místní obyvatelé volají jako právě ve zmíněném státním projektu hlubinného úložiště vysoce radioaktivního odpadu.

Jaké nové kompetence chce Turek v případě větrných turbín radnicím dát? V době, kdy se rozhoduje o takzvaných akceleračních zónách, kde bude usnadněna výstavba obnovitelných zdrojů, předložil vládní zmocněnec pozměňovací návrh ke koaliční novele stavebního zákona. Předloha podle zdůvodnění reaguje na obavy obcí z nekontrolovatelné výstavby obřích větrníků v jejich bezprostřední blízkosti.

Souhlas obecních zastupitelstev

Obec, ale i kraj by nově mohly zpřesnit vymezení akcelerační oblasti v územněplánovací dokumentaci tak, aby se její hranice nacházela dále než 900 metrů od obydlených ploch. Pokud by měla stát větrná elektrárna blíže, muselo by s jejím umístněním souhlasit obecní zastupitelstvo.

Mimo akcelerační oblasti by bylo podle Turkova návrhu schválení zastupitelstvem nutné pro výstavbu větrné elektrárny s výškou do 240 metrů, pokud by měla stát blíž než 1,2 kilometru od ploch vymezených v územním plánu k bydlení. U vyšších elektráren by platila vzdálenost odpovídající pětinásobku výšky větrníku. Pokud by stavba zasahovala dvě a více obcí, souhlas by musely dát všechny.

• Související: Vláda ukáže mapu akceleračních zón pro větrníky i soláry. Urychlí se tím výstavba

„Naším cílem není bránit rozvoji obnovitelných zdrojů, ale zabránit tomu, aby se obce staly rukojmími developerů větrných elektráren, a dát jim do ruky nástroj, díky kterému se budou moci vymezit,“ uvedl Turek v tiskové zprávě.

Zmocněncovu tvrzení o tom, že „nechce bránit rozvoji obnovitelných zdrojů“, se ale dá jen těžko věřit. Turek od počátku plánům na výstavbu větrných elektráren spíše „hází klacky pod nohy“, zprvu ani nesouhlasil s vymezením akceleračních zón. Jenže narazil na české závazky v EU a také na něco, co se dá těžko odmítnout – evropské dotace.

O tom, že se s akceleračními oblastmi neztotožňuje, svědčí i jeho nedávný výrok: „Znamená to pouze, že vymezíme zóny, na které pak můžeme získat dotaci od Evropské unie.“ A dále to za něj dořekla kolegyně z vlády, ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO): „Akcelerační zóny nikomu negarantují, že tam ty větrné elektrárny nebo fotovoltaické elektrárny vyrostou.“

Dopad dezinformačních kampaní

Dá se předpokládat, že mnohé obce Turkův pozměňovací návrh k akceleračním zónám využijí – také pod vlivem různých dezinformací o větrných elektráren, které se šíří prakticky ve všech regionech, kde investoři usilují o stavbu obřích větrníků. A vládní zmocněnec Turek namísto toho, aby tyto nepravdy v zájmu energetické bezpečnosti země vyvracel, je naopak spíše ještě rozdmýchává.

V souvislosti s jeho poslední iniciativou, tedy pozměňovacím návrhem, který by dal obcím větší pravomoci se vymezit proti větrníkům, se samozřejmě nabízí otázka, proč takové kompetence nedostanou obce také v jiných případech.

Vyloženě se to nabízí především u zmiňovaného hlubinného úložiště vysoce radioaktivního odpadu, kde skončí vyhořelé palivo z jaderných elektráren Dukovany a Temelín. Aktuálně jsou vytipovaná čtyři území, kde by podzemní bunkr mohl vzniknout: Horka a Hrádek na Vysočině, Janoch u Temelína a Březový potok na Klatovsku.

Okolní obce i většina místních obyvatel proti těmto plánům protestuje, naposledy zhruba stovka lidí v polovině dubna v oblasti Březový potok zablokovala hlavní tah z Plzně na Horažďovice. Na návsi ve Velkém Boru hodinu přecházeli s transparenty a vlajkami silnici.

„Jak ukázaly právní analýzy, při povolování průzkumů i stavby úložiště je vždy upřednostněna vůle státu. Obce nebo spolky jako zástupci dotčené veřejnosti mají jen velmi omezené možnosti, jak hájit své oprávněné zájmy,“ upozorňuje Platforma proti hlubinnému úložišti. A přidává příklad ze Švédska, kde mají obce dokonce právo veta. I tak nebyl tamní projekt hlubinného úložiště zablokován.

Další nástroj proti větrníkům

Obce v okolí vytipovaných lokalit sice dlouhé roky volají po zvýšení svých pravomocí, ale zatím neuspěly u žádné vlády. Nic takového nenavrhuje ani Filip Turek, který se soustředí výhradně na větrné elektrárny. A těžko si lze představit, že by se vládní zmocněnec, velký příznivec jaderné energetiky, někdy v budoucnu pokusil požadavek radnic na vyšší kompetence při povolování úložiště jaderného odpadu prosadit.

Takových příkladů je možné vyjmenovat více. Spousta obcí a místních obyvatel například nesouhlasí se stavbou nové dálnice nebo silnice ve své blízkosti, například protestují proti navržené trase D3 přes Posázaví ve středních Čechách. Velký odpor vyvolaly rovněž plány na silnici přes Český ráj.

• Související: Petice na podporu větrníků spojuje odborníky i ochránce přírody, podepíšete také?

Anebo: pražské městské části Suchdol nebo Nebušice nesouhlasí s plánovanou stavbou nové přistávací dráhy na letišti v Ruzyni, protože prolétající letouny výrazně zvýší hlukovou zátěž tamních obyvatel, ale třeba i studentů Zemědělské univerzity.

Je bláhové se domnívat, že by obce v případech nových silnic nebo ranvejí dostaly větší kompetence jako v případě větrných elektráren. Turkovým cílem není žádné komplexní posílení místních samospráv, ale jen další nástroj, jak omezit rozvoj větrné energetiky.

Foto: Pavel Baroch