Kolik zabije jedna větrná turbína ptáků? Výsledky možná překvapí

Pomocí kamer sledovali výzkumníci miliony letových drah ptáků v blízkosti větrných turbín. Snažili se zjistit, kolik ptáků se s lopatkami či tubusem střetne.

Větrné turbíny nezabíjejí stovky ptáků, jak často koluje v médiích a především mezi odpůrci této obnovitelné energie. Ve skutečnosti nezabíjejí téměř žádné, alespoň podle posledních výzkumů. Dvě nově zveřejněné studie přinášejí detailnější data o skutečném chování ptáků v blízkosti větrných elektráren.

Energetická společnost Vattenfall ve spolupráci s technologickou firmou Spoor analyzovala riziko střetů ptáků s turbínami v pobřežní větrné farmě u skotského Aberdeenu. Výzkum probíhal 19 měsíců, od června 2023 do prosince 2024. Pomocí kamer a systémů využívajících umělou inteligenci vědci zaznamenávali pohyb ptáků v okolí jedné vybrané turbíny. Celkem analyzovali 2 007 letových drah v její bezprostřední blízkosti.

Výsledky ukázaly, že během sledovaného období nedošlo k žádné kolizi ptáka s rotorem. Podle autorů studie tak moderní offshore větrné elektrárny mohou fungovat s relativně nízkým rizikem pro volně žijící živočichy. Autoři zároveň zdůrazňují, že kombinace automatické detekce a následného vyhodnocení odborníky umožňuje nahradit odhady konkrétními daty o skutečném chování ptáků v okolí turbín.

Podobné závěry přináší také výzkum německé Asociace pro offshore větrnou energii (BWO), který se zaměřil na migrující ptáky a jejich reakci na větrné parky. Po dobu přibližně jednoho a půl roku vědci sledovali více než čtyři miliony pohybů ptáků. Využili přitom kombinaci radarových systémů a kamer řízených umělou inteligencí, které umožňují sledovat pohyb ptáků přímo v oblasti rotoru.

Turbíny nebo elektrické vedení?

Analýza ukázala, že více než 99,8 procenta migrujících ptáků se větrným turbínám aktivně vyhnulo. Díky propojení dat z radarů a kamer mohli výzkumníci přesně vypočítat míru vyhýbání se překážkám. Díky výsledkům tak víme, že rozvoj větrné energetiky na moři může být slučitelný s ochranou migrujících druhů, pokud jsou zařízení správně umístěna a provozována.

Navzdory těmto výsledkům zůstávají některé ochranářské organizace opatrné. Upozorňují, že větrné elektrárny mohou představovat riziko zejména pro některé druhy hnízdících ptáků. Při instalaci a plánování nových turbín je proto nutné dodržovat pravidla pro ochranu přírody. Ve veřejné debatě ale často nezaznívá, že turbíny jsou pouze zlomkem rizik, která na ptáky ve vzduchu čekají.

Významným zdrojem úmrtnosti ptáků jsou totiž i další typy infrastruktury. Elektrická vedení patří dlouhodobě mezi nejrizikovější prvky v krajině, a to zejména pro velké druhy ptáků. Vyplývá to z rozsáhlé analýzy více než stovky odborných studií z různých částí světa, která mapovala případy zásahů elektrickým proudem i kolizí s vodiči. Výzkum ukázal, že riziko je nejvyšší především u dravců a velkých ptáků s velkým rozpětím křídel, kteří mohou při dosedání nebo vzletu snadno vytvořit elektrický zkrat mezi vodiči.

A právě velcí dravci jsou často ohroženou skupinou, protože i úhyn pouze několika jedinců může mít dopad na celou populaci. Riziko se navíc výrazně liší podle typu konstrukce sloupů, krajiny i migračních tras. V posledních letech se proto stále častěji zavádějí technická opatření, například izolace vodičů nebo instalace viditelných prvků na kabely, které pomáhají snížit počet kolizí.

Přesto se jedná o naprosté minimum úhynů oproti tomu, co způsobí prosklené plochy nebo největší ptačí predátor, domácí kočky. Právě ony každoročně usmrtí miliardy ptáků a to jak vzácné zpěvné druhy, tak druhy, které se dobře přizpůsobily městskému prostředí.

Úvodní foto: Unsplash