Vysušené a spálené Česko. Dnešní déšť ho nezachrání, na požáry si musíme zvykat
Máme za sebou dva velmi suché měsíce a nejisté vyhlídky na počasí před sebou. Proto nejsou aktuální požáry žádným překvapením.
Kristýna Walterová
5. 5. 2026
Když o víkendu médii proběhla zpráva o dalším požáru v Českém Švýcarsku, většině lidem nejspíše zatrnulo. Dle prvotních informací se totiž mělo jednat o 900 hektarů plochy, katastrofa z roku 2022 spálila jen o něco více země, zhruba 1000 hektarů. Nakonec ale hasiči zpřesnili údaje a shoří nejspíše „jen“ 100 hektarů chráněného lesa. Apokalyptickým předpovědím ale není konec.
Při procházce venku se to ani nezdá, ale příroda je vyschlá na troud. Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu máme za sebou nejsušší březen a druhý duben od roku 1961, a to jen z pohledu srážek. Během 2. května jsme také zažili první letní den roku 2026 – tedy den, kdy teploty překročily 25 stupňů Celsia.
„Srážkově měsíc hodnotíme jako silně podnormální, v průměru na našem území spadlo 13 mm srážek (33 % srážkového normálu 1991–2020). Jedná se o druhý nejsušší duben zaznamenaný na území ČR od roku 1961. Méně srážek na našem území, v průměru pouhých 5 mm, spadlo pouze v dubnu 2007. Průměrný srážkový úhrn na území Čech byl 14 mm (38 % normálu), zatímco na území Moravy a Slezska 11 mm (26 % normálu),“ uvádí Český hydrometeorologický ústav.
Když k tomu přičteme skutečnost, že jsou z dlouhodobého hlediska nadprůměrně vysoké teploty, které usnadňují vysoušení půdy i podzemní vody, na blížící se déšť, který meteorologové slibují na tento týden, koukají nejen zemědělci jako na smilování. I tak to ale nevypadá na záchranu na poslední chvíli, původně modely předvídaly propršené dva dny na téměř celém území České republiky, v tuto chvíli jsou o hodně skromnější a na Moravě nejspíše pršet téměř nebude.
Požáry po celé republice
S tímto trendem vývoje počasí se dají očekávat stále silnější výkyvy extrémů. Ostatně aktuální požáry po celé republice jsou toho důkazem. Jen na území národního parku České Švýcarsko zasahovalo několik stovek hasičů, k deseti armádních, soukromých i policejních vrtulníků a požár zasáhl zhruba sto hektarů lesa.
Správa národního parku České Švýcarsko zároveň zvýšila varovný stupeň na požárním semaforu. Místo zásahu je uzavřeno a prosí veřejnost, aby se nepřibližovala k místu zásahu, nevstupovala do lesa ani na přístupové cesty a nelétala s drony. Uzavřeny byly některé turistické trasy a cyklotrasa v zasažené oblasti. V jiných částech je národní park návštěvníkům nadále přístupný, avšak pouze po značených trasách, přičemž vstup je zakázán v nočních hodinách.
Podobné zásahy ale nebyly omezené jen na České Švýcarsko nebo okolí Prahy. Například na Frýdecko-Místecku zasahovalo u obce Morávka patnáct jednotek hasičů, kterým pomáhal i vrtulník, a hašení lesního požáru trvalo desítky hodin. Výrazný byl také požár skládky ve Velkých Pavlovicích, jehož kouř byl viditelný na desítky kilometrů. Menší lesní požáry hlásili hasiči i z dalších regionů, například z Třebíčska nebo Liberecka.
Podle předběžných odhadů meteorologů by mělo vyhlášené zvýšené nebezpečí požárů skončit díky deštivějšímu počasí z dnešní úterní noci na středu.
Nejenom sucho, ale také stav lesů
Požáry v krajině jsou přirozeným jevem, jejich četnost a intenzita se však v posledních letech mění způsobem, který nejvíce ovlivňuje probíhající změna klimatu. Rostoucí průměrné teploty prodlužují vegetační sezónu a zároveň zvyšují výpar vody z půdy i rostlin. Výsledkem je sušší biomasa (tedy suché podloží, uschlé keře i větší množství vyschlého mrtvého dřeva, které by normálně shnilo), která se snáze vznítí a rychleji hoří.
Významnou roli hraje také proměna srážkového režimu, počasí jde z extrému do extrému. Klimatická změna neznamená méně deště, ale především jeho větší nepravidelnost. Delší období sucha střídají krátké intenzivní srážky, které se nestihnou vsakovat, a nastávají pak daleko snadněji povodně. Krajina tak zůstává dlouhodobě vysušená, i když celkový úhrn srážek nemusí výrazně klesat. Když ale klesá, jako tomu je letošní rok, jde požárům ještě více naproti než normálně.
Vedle klimatu je klíčovým faktorem i samotný stav lesů. Na českém území jde často o porosty s nízkou druhovou i věkovou diverzitou, historicky formované hospodářským lesnictvím. Smrkové monokultury, oslabené suchem a napadením kůrovcem, představují vysoce hořlavý materiál. Suché stromy, odumřelé dřevo i nahromaděná hrabanka vytvářejí ideální palivo pro rychlé šíření ohně. Takové porosty navíc hůře zadržují vodu a méně odolávají extrémním výkyvům počasí.
Naopak pestřejší, strukturálně bohatší lesy s vyšším zastoupením listnatých dřevin a různých věkových kategorií vykazují vůči požárům větší odolnost. Lepší vsakovací schopnost půdy, vyšší vlhkost mikroklimatu a menší návaznost hořlavého materiálu mohou šíření ohně zpomalit nebo omezit jeho rozsah. Pokud tedy nezačneme komplexně svůj přístup k přírodě měnit, budeme si muset zvykat.
Úvodní foto: Hasiči Kytlice