
Bod zlomu rakouské energetiky se blíží. Vody pro elektrárny bude brzy nedostatek
Vodní elektrárny přitom pokrývají až k 70 procent rakouské výroby. Tající ledovce ale nyní mění předvídatelnost a spolehlivost energetického mixu.



Kristýna Walterová
28. 4. 2026
Rakousko patří mezi premianty ve výrobě obnovitelné energie a to především díky své geografické poloze, kde díky horám zajistí někdy i necelých 70 procent výroby vodní elektrárny. To by se ale mohlo změnit, kvůli klimatické změně ubývá vody a i nepatrné snížení hladiny může mít významný dopad na funkci mnoha zařízení.
Tento bod označují odborníci jako peak water. Jedná se o chvíli, kdy ledovce natolik ustoupí, že přestanou zvyšovat průtoky řek a množství vody dostupné pro výrobu elektřiny začne dlouhodobě klesat. „Téměř všechny ledovce ztrácejí hmotu — na tom panuje shoda,“ říká vědkyně Francesca Pellicciotti z Institute of Science and Technology Austria pro Insurance Journal.
Právě na pravidelném tání ledovců je provoz elektráren závislý, podle aktuálních klimatických modelů může k bodu peak water dojít už v roce 2040. Riziko ubývající vody se promítá i do ekonomiky a budoucnosti některých firem, kterým klesá výše spolehlivosti pro banku a investiční sektor.
Mění se i počasí
Změny klimatu se neprojevují jen úbytkem ledu. Stále častěji padá déšť místo sněhu, což narušuje tradiční jarní tání, které dříve zajišťovalo stabilní přítok vody do řek. Energetické společnosti tak čelí větším výkyvům, období sucha střídají přívalové deště. To komplikuje řízení přehrad a snižuje předvídatelnost výroby.
Sezónní nerovnováha je nejvíce patrná v zimě, kdy produkce vodních elektráren klesá. V chladných měsících proto Rakousko musí více spoléhat na jiné zdroje. „Jsme schopni pokrýt více než 90 procent spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů,“ uvádí ministr hospodářství Wolfgang Hattmannsdorfer.
„V zimě ale stále vyrábíme asi 20 procent elektřiny z plynových elektráren a dalších 20 procent dovážíme,“ dodává. Zhoršující se podmínky pro vodní energetiku urychlují snahu diverzifikovat energetický mix. Rakouská vláda proto připravuje zákon o urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů, známý jako EABG. Ten má zjednodušit povolovací procesy a urychlit výstavbu větrných a solárních elektráren i modernizaci přenosových sítí.
I kvůli hrozbě nedostatku vody pro pohánění elektráren se kromě snižování emisí se do popředí dostává adaptace na klimatické změny. Společnost Verbund například rozšiřuje investice do větrných a solárních elektráren, buduje kapacity pro ukládání energie a modernizuje stávající vodní elektrárny. Současně se snaží rozšiřovat své aktivity i v zahraničí, aby snížila závislost na místních hydrologických podmínkách.
Energetická bezpečnost ohrožena
Vodní energetika zůstává klíčovým pilířem rakouské energetiky, na druhém místě se nachází kogenerace (13 procent), větrná energetika (11 procent) a solární energetika (9 procent). Největším rizikem podle expertů je, že současné zvýšené průtoky způsobené táním ledovců vytvoří falešný pocit bezpečí a oddálit potřebné změny.
„Situace v Rakousku ukazuje, že energetickou bezpečnost už nelze stavět na jednom dominantním zdroji, i když byl po dlouhá léta považován za stabilní. V případě vodní energetiky vidíme, že klimatická změna a proměnlivé hydrologické podmínky zvyšují nejistotu, a proto roste význam diverzifikovaného energetického mixu založeného na fotovoltaice, větru, akumulaci energie, flexibilitě, inteligentním řízení spotřeby a moderních sítích. Právě kombinace více zdrojů a chytrých řešení je dnes základem odolné energetiky,“ vysvětluje pro Obnovitelně Adam Čermák ze Svazu moderní energetiky.
Podle Čermáka situace může pro Českou republiku představovat strategickou příležitost. Pokud bude Rakousko častěji potřebovat dovoz elektřiny, Česko může zůstat důležitým a spolehlivým dodavatelem pro celý region. Není proto strategické oslabovat domácí výrobní základnu a směřovat k tomu, aby se z Česka stal čistý dovozce elektřiny. Energetická bezpečnost totiž neznamená jen mít dostatek elektřiny doma, ale také schopnost být stabilním partnerem pro okolní trhy.
„Zároveň jde i o ekonomickou příležitost pro české firmy. Pokud budou Rakousko a další země více investovat do modernizace energetiky, chytrých sítí, akumulace, flexibility a integrace obnovitelných zdrojů, mohou z toho české technologické a průmyslové podniky výrazně profitovat. Podobně i slovenský příklad ukazuje, že přílišná závislost na jednom dominantním zdroji, byť nízkoemisním, zvyšuje systémové riziko; pro celý region je proto klíčová diverzifikace, silné sítě a širší mix domácích zdrojů,“ dodává Čermák.
Úvodní foto: Licence CC BY 2.0 Mglanznig