Bude mít Slovensko novou přečerpávací elektrárnu? Málinec čelí čím dál větší kritice

Slovenská asociace fotovoltického průmyslu a obnovitelných zdrojů energie (SAPI) tvrdí, že plánovaná přečerpávací vodní elektrárna Málinec nepředstavuje nejefektivnější řešení pro posílení energetické bezpečnosti Slovenska. Jako vhodnější alternativu navrhuje výstavbu průmyslových bateriových úložišť, která by podle asociace byla rychlejší na realizaci, levnější a šetrnější k životnímu prostředí.

Podle SAPI by vybudování přibližně 600 megawattů výkonu v podobě bateriových úložišť stálo zhruba 600 milionů eur, tedy až o 1,2 miliardy eur méně než první etapa přečerpávací elektrárny Málinec, jejíž náklady asociace odhaduje na 1,8 miliardy eur (jiné zdroje odhadují zhruba 2,4 miliardy eur). Asociace zároveň upozorňuje, že bateriová úložiště lze stavět postupně a výrazně rychleji než velké vodní dílo v náročném terénu.

Ředitel SAPI Ján Karaba poukazuje i na rozpor mezi argumentací Ministerstva a veřejnými výroky ministra životního prostředí. Ministerstvo při obhajobě projektu odkazuje na budoucí rozvoj větrné energetiky, který by si měl vyžádat nové akumulační kapacity. „Je paradoxní, že se Ministerstvo opírá o rozvoj větru, zatímco ministr Tomáš Taraba opakovaně deklaroval, že za jeho působení žádný větrný park povolen nebude,“ uvedl Karaba.

SAPI zároveň tvrdí, že bateriová úložiště dokážou poskytovat podpůrné služby pro stabilitu elektrizační soustavy rychleji než přečerpávací elektrárny, zejména v oblastech s vysokou spotřebou elektřiny. Další systémové služby, například zajištění setrvačnosti sítě, podle asociace nadále plní především jaderné elektrárny.

Projekt Málinec se navíc neobjevuje v aktuálním desetiletém plánu rozvoje přenosové soustavy provozovatele sítě SEPS. Právě časová náročnost pak může být problémem, z dlouhodobého hlediska vůči životnosti by se přečerpávací elektrárna nejspíše finančně oproti bateriím dokázala vyplatit, záleželo by na finální ceně. Rozvoj akumulace je nicméně potřeba urychlit co nejdříve.

• Tip: EU poprvé vyrobila víc čisté než fosilní elektřiny. Vítr a slunce předběhly uhlí i plyn

Asociace upozorňuje také na environmentální dopady plánované přečerpávací elektrárny. Podle jejích odhadů by výstavba vyžadovala zábor zhruba 100 hektarů půdy, včetně lesních porostů, přesuny milionů kubických metrů zeminy a zásah do místních biotopů. Rizikem má být i možné ohrožení zdrojů pitné vody, které projekt podle kritiků nedokáže dostatečně garantovat. Bateriová úložiště by podle SAPI vyžadovala pouze zpevněné plochy a napojení na síť, přičemž potřebná rozloha je zhruba poloviční.

Ministerstvo životního prostředí, které vede Tomáš Taraba, naopak považuje projekt PVE Málinec za strategickou investici ve veřejném zájmu. Argumentuje především potřebou dlouhodobé akumulace elektřiny, vyrovnáváním výroby a spotřeby a posílením energetické bezpečnosti Slovenska, včetně možnosti vývozu elektřiny do zahraničí. Projekt má být financován státním podnikem Vodohospodářská výstavba z vlastních zdrojů a úvěrů.

Návrh na označení přehrady jako významné investice však čelí kritice opozice i části odborné veřejnosti. Strana Demokrati upozorňuje, že materiál předložený ministerstvem neřeší dostatečně dopady na pitnou vodu ani ekonomickou návratnost projektu a byl předložen ve zkráceném připomínkovém řízení během svátků. Podle kritiků by se vláda měla nejprve zabývat širším srovnáním možných variant akumulace energie.

Úvodní foto: Marian Lacko, Licence CC BY 3.0, via Wikimedia Commons