Investice do větrných elektráren rekordně rostou, za rok se zpětinásobily

Investice do obnovitelných zdrojů energie v Evropě se po slabším období znovu zvedají. Podle nové analýzy BloombergNEF dosáhly v loňském roce celkem 162 miliard dolarů. Za návratem růstu stojí především větrná energetika, solární sektor totiž druhým rokem zpomaluje. Česko se ale drží na chvostu Evropské unie, co se větrných instalací týče.

Nejvýraznější změnu přinesl offshore vítr, kde investice meziročně vzrostly pětinásobně. Celkově se investice do větrné energetiky zvýšily o 76 procent na 78,3 miliardy dolarů a dosáhly historického maxima. Rekordní byl přitom loňský rok jak pro offshore, tak pro onshore projekty, což podle analytika Ole Petter Pedersena dokládá návrat důvěry investorů do sektoru.

Solární energetika se naopak dostává do fáze mírné ztráty zájmu. Objem financování klesl o osm procent na 81,5 miliardy dolarů a jde už o druhý pokles v řadě. Ve finálních číslech tak byly investice do větru a soláru zhruba vyrovnané. Pokud bude současný trend pokračovat, mohl by se vítr už letos stát největším investičním segmentem mezi obnovitelnými zdroji.

• Tip: EU poprvé vyrobila víc čisté než fosilní elektřiny. Vítr a slunce předběhly uhlí i plyn

Významnou roli v evropských investicích sehrály Německo a Polsko, které dohromady tvořily zhruba polovinu celkového objemu. Silný růst zaznamenalo také Spojené království, kde se investice meziročně téměř zčtyřnásobily. Data zároveň ukazují posun ve způsobu financování celého odvětví. Poprvé objem kapitálu získaného na veřejných trzích překonal venture kapitál v oblasti klimatických technologií, přičemž firmy v sektoru získaly zhruba 15 miliard dolarů nového kapitálu.

Investorská velmoc? Španělsko

Jednou z nejvýraznějších transakcí bylo navýšení kapitálu španělské společnosti Iberdrola ve výši 5,9 miliardy dolarů. Firma chce získané prostředky využít především na rozvoj elektrických sítí ve Spojených státech a Velké Británii, což ukazuje, že vedle samotné výroby energie roste i význam investic do infrastruktury.

Podle aktuální analýzy Ember vyrobily větrné a solární elektrárny v roce 2025 poprvé více elektřiny než fosilní zdroje, konkrétně 30 procent oproti 29 procentům. Ještě před pěti lety přitom činil jejich podíl jen pětinu. Obnovitelné zdroje jako celek pak zajistily téměř polovinu výroby elektřiny v Evropské unii.

Růst solární energetiky přitom zůstává mimořádně silný. V roce 2025 vyrobily solární elektrárny rekordních 369 terawatthodin elektřiny a jejich podíl vzrostl na 13 procent. Naopak výroba z vodních elektráren kvůli slabším srážkám klesla, stejně jako mírně oslabila větrná výroba. Výpadek ale částečně vyrovnal právě solár.

• Tip: Odpor proti větrníkům už není spontánní ani lokální. Stalo se z něj organizované hnutí

Evropská komise v roce 2025 označila za hlavní příčinu vysokých cen energie závislost na dovážených fosilních palivech. To se potvrdilo i v praxi, kvůli nižší výrobě z vody vzrostla výroba elektřiny z plynu o osm procent, což zvýšilo účet za dovoz plynu na 32 miliard eur, meziročně o 16 procent více. Vyšší využití plynu se zároveň promítlo do cen elektřiny, které v řadě zemí rostly zejména ve špičkách.

Další rozvoj obnovitelných zdrojů tak nebude záviset jen na objemu investic, ale i na schopnosti energetický systém přizpůsobit. Klíčovou roli budou hrát bateriová úložiště, rozvoj sítí a flexibilita spotřeby. Právě to umožní vyšší podíl větru a soláru v energetickém mixu, sníží závislost na plynu a zároveň stabilizuje ceny elektřiny.

Navzdory rekordním investicím ale podle Pedersena není tempo transformace dostatečné. V případě větrné energetiky by bylo potřeba zvýšit investice zhruba o 40 procent a tuto úroveň udržet po celé příští desetiletí. Solární sektor je naopak podle scénářů analytiků „napřed“ a i při nižších investicích by měl být schopen plnit klimatické cíle.

Úvodní foto: Unsplash