Zažíváme brzké jaro. Stromy raší o tři týdny dřív, probouzí se klíšťata

Habry obecné už čtvrtý rok po sobě vyrašily v první březnové dekádě, přestože průměrný termín za období let 1951 až 2025 této vývojové (fenologické) fáze je až na začátku dubna, konkrétně čtvrtého dne. Podle Lenky Bartošové z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně vyrašily letos habry u Lanžhota na Břeclavsku už 8. března – je to vyrovnání dosavadního rekordu z roku 2024.

„Trend posunu fenologických fází habrů do dřívější doby pozorujeme již od devadesátých let minulého století a v současnosti je termín této fáze uspíšen až o 21 dní,“ uvedla Bartošová. Z počátku dubna (v 50. a 60. letech minulého století) se podle ní rašení posunulo do poloviny března (v dekádě 2011 až 2020) a v posledních čtyřech letech až na počátek března.

Fenologický tým Akademie věd a Mendelovy univerzity monitoruje rašení habrů a dalších dřevin a také kvetení bylin ve stejných oblastech nepřetržitě 76 let a poslední čtyři roky jsou mimořádné i v porovnání s předešlými 20 lety.

Celosvětový trend

„I letos jaro nastoupilo velmi časně, což zapříčinily nadprůměrné teploty v posledním únorovém a prvním březnovém týdnu. Předpověď na následujících několik dní naznačuje, že teploty budou i nadále nadprůměrné a další růst a vývoj rostlin bude pokračovat,“ řekla Bartošová. Růst teploty také začíná měnit nejen načasování jednotlivých vývojových fází sledovaných druhů, ale i vazby a interakce mezi jednotlivými druhy.

„Pokud jsme byli doposud zvyklí, že jsme nejdříve sledovali kvetení jarních bylin, tedy křivatce žluté a plicníky lékařské, a až po nich nastupovalo rašení habrů, tak poslední roky ukazují, že jsou to právě rašící habry, jejichž vývojové fáze nastávají nejdříve. A až po nich začínají rašit a následně kvést jarní byliny, které jsou pravděpodobně více ovlivněny přízemní minimální teplotou a také teplotou půdy,“ poznamenala Bartošová.

• Související: Počasí nerovná se klima. Oteplování pořád platí, sněhu a mrazu navzdory

Díky dlouhodobým pozorováním vývojových fází rostlin, ale například i kladení ptačích vajec, lze podle vědkyně velmi dobře sledovat odezvu na růst teplot a pokračující klimatickou změnu. Bartošová uvedla, že časnější rašení není jen lokálním trendem, ale děje se v celé střední Evropě. Z různých zahraničních studií je podle ní zřejmé, že jde o celosvětový vývoj.

Bližší nástup jara má i velmi praktické dopady. Své o tom ví například sadaři. Poté, co v březnu napučí ovocné stromy, dorazí později mrazíky, které květy spálí. Stalo se to například v roce 2024, kdy právě jarní mrazíky srazily úrodu ovoce na pouhých zhruba 48 tisíc tun, což byla nejnižší úroda za posledních 100 let. Ohrožené jsou zejména meruňky, broskvoně a třešně.

Riziko pro ovocnáře

Právě toto riziko je také jedním z důvodů, proč se dlouhodobě snižuje výměra ovocných sadů v zemi. „Obava je z klimatické změny, jsou velká rizika mrazů,“ uvedl předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík. Loni se rozloha ovocných sadů zmenšila o 217 hektarů na přibližně 10,3 tisíce hektaru, letos se zřejmě rozloha dostane na úroveň 10 tisíc hektarů.

Významným pomocníkem pro ochranu ovocných stromů a dalších zemědělských plodin může být agrovoltaika (nebo též agrivoltaika), tedy dvojí využití půdy současně pro zemědělství a pro výrobu elektrické energie z fotovoltaických panelů.

• Související: Jarní mrazíky opět spálily část úrody. Ovoce přitom mohly ochránit solární panely agrovoltaiky

„Výzkumy ze západní Evropy ukazují, že agrovoltaika může zvýšit teplotu o jeden až dva stupně,“ řekl před časem Obnovitelně.cz Jiří Bím, vedoucí sekce agrivoltaiky Solární asociace. Ačkoli se to může zdát málo, právě dva stupně Celsia mohou rozhodovat o tom, jestli květy jarní mrazy přečkají bez úhony.

Mezi další dopady předčasného nástupu jara patří rovněž dřívější začátek aktivity klíšťat. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav, který už zaznamenal jejich výskyt v přírodě. Například v jižních Čechách letos hygienici zaznamenali už více než 50 případů lymské boreliózy, zhruba o 15 více než v předchozím roce. Podle dat Státního zdravotnického ústavu se vloni v celé zemi nakazilo více než 11 tisíc lidí, zatímco o rok dříve to byly přibližně 4 tisíce.

Ilustrační foto: Pixabay