Jarní mrazíky opět spálily část úrody. Ovoce přitom mohly ochránit solární panely agrovoltaiky
V Česku vzniká jeden z nejlepších zákonů o agrovoltaice v Evropě. Vedle chmelnic, vinic a ovocných sadů se bude moci využívat i v zahradních školkách a pro pěstování plodin v kontejnerech.
Pavel Baroch
5. 4. 2024
První meruňkové stromy obvykle vykvetou v nejjižnější a nejteplejší části jižní Moravy začátkem dubna, ale letos to bylo rekordně brzy – už 11. března, tedy o pětadvacet dní dříve, než je dlouhodobý průměr. Tak brzké vykvetení vědci nezaznamenali za celou dobu pozorování od roku 1961. Přičítají to extrémně teplému únoru, který více připomínal jarní než zimní měsíc.
Meruňky jsou mezi ovocnými stromy druhem, který vykvétá jako jeden z prvních, a kvůli tomu je ohroženější jarními mrazy více než například jabloně. V posledních deseti letech se stalo osmkrát, že byla kvůli brzkému vykvetení a pozdějšímu výskytu mrazů úroda zdecimována hned zjara. Postupující klimatická změna tak prodlužuje období, kdy může být úroda poškozena jarními mrazíky.
„Průměrně takové rizikové okno trvá dvanáct dnů. V 70. letech a v poslední dekádě bylo rizikové období delší než dvacet dnů. Letos se dá odhadnout, že bude trvat zhruba i čtyřicet dnů,“ řekl klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe.
Spálené květy
Hrozba, že ranní mrazy spálí čerstvě vyrašené květy meruněk, se na konci března skutečně potvrdila. Některým ovocnářům se ani přes veškeré úsilí nepodařilo stromy ochránit, jak o tom psaly například Novinky. Významným pomocníkem pro ochranu ovocných stromů a dalších zemědělských plodin přitom může být agrovoltaika (nebo též agrivoltaika), tedy dvojí využití půdy současně pro zemědělství a pro výrobu elektrické energie z fotovoltaických panelů.
„Výzkumy ze západní Evropy ukazují, že agrovoltaika může zvýšit teplotu o jeden až dva stupně,“ řekl Obnovitelně.cz Jiří Bím, vedoucí sekce agrivoltaiky Solární asociace. Ačkoli se to může zdát málo, právě dva stupně Celsia mohou rozhodovat o tom, jestli květy jarní mrazy přečkají bez úhony.
Poslanci přitom právě projednávají novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která počítá rovněž se zavedením agrovoltaiky do českého prostředí. „Z tohoto pohledu vzniká jeden z nejlepších zákonů v Evropě,“ tvrdí Bím. Jenže jeho schválení se nyní zaseklo kvůli sporům o jinou část předlohy, která se týká zákazu výstavby rozsáhlých skladovacích hal, nákupních center nebo klasických solárních parků na nejcennější zemědělské půdě.
Podle Bíma je klíčové to, že se v návrhu objevila formulace, podle níž je agrovoltaika stavbou pro zemědělství a neposuzuje se kvůli tomu charakter daného území. Jinak by hrozilo, že by stavební úřady budování energetických zařízení na zemědělských plochách nemusely povolit.
Navíc se rozšířil seznam plodin, kde se bude moci agrovoltaika využívat. K ovocným sadům, vinicím a chmelnicím přibyly ještě zahradnické školky a pěstování plodin v kontejnerech. O to usilovala například společnost Bragen, která v Litomyšli provozuje rozsáhlý areál zahradní školky. „Samozřejmě jsme rádi,“ řekl Obnovitelně.cz spoluzakladatel firmy Tomáš Brýdl. Jeho podnik má s agrovoltaikou velké plány, připravují také vlastní konstrukce pro solární panely. „Jsme na startovní čáře připraveni vyrazit,“ dodává Brýdl.
Tah k vyšším výnosům i energetické bezpečnosti
Seznam plodin, které by se už poměrně brzy měly stát součástí prvních tuzemských agrovoltaických projektů, ale není konečný. „Do budoucna se uvažuje o dalším doplnění, například o zeleninu,“ uvedl Jiří Bím ze Solární asociace, podle něhož je už nyní mezi pěstiteli o agrovoltaiku poměrně velký zájem. I tak by ale měla být především doplňkem zemědělského hospodaření. Podle expertních odhadů by se i při instalaci tří gigawattů měly solární panely objevit jen na zhruba 0,2 procentech orné půdy v zemi.
Pro některé pěstitele ale může být výroba zelené elektřiny nejen vítaným příjmem, ale také možností, jak zvýšit své výnosy. „Je to perspektivní tah pro rozšiřování obnovitelných zdrojů energie a posilování energetické soběstačnosti zemědělců. Tato specifická zemědělská produkce přináší mnoho dalších vedlejších výhod jako ochranu před nadměrným slunečním svitem, výparem, poškození plodin přívalovým deštěm nebo kroupami,“ uvedl při představování předlohy ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
„To, co nám dosud chybí v zemědělské krajině v době probíhající změny klimatu a energetické krize, je prostor pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie, který nenaruší zemědělskou produkci a nezatíží zemědělce poplatky za odnímání půdy. Ta zůstane beze změny využívána. Díky agrovoltaice v novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu budou moci zemědělci v sadech nebo chmelnicích instalovat solární elektrárny, které svou produkcí pokryjí provoz jejich farem,“ dodal ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Foto: Solární asociace/Jiří Bím