Benzín atakuje hranici 40 korun, elektromobilů se zdražování prakticky netýká
Následky válečné situace na Blízkém východě již pociťuje celý svět. Krize odráží i vysoké ceny za spalovací paliva, za benzín a naftu.
Kristýna Walterová
10. 3. 2026
Ceny benzínu a nafty v Česku opět rychle rostou. Na čerpacích stanicích může už v nejbližších dnech průměrná cena nafty překročit hranici 40 korun za litr a analytici nevylučují, že během dvou týdnů vystoupá až k 45 korunám. Důvodem je prudké zdražení ropy vyvolané válečnou situací na Blízkém východě a narušení přepravních tras pro energetické suroviny.
Podle analytika společnosti Finlord Boris Tomčiak se ceny pohonných hmot rychle přizpůsobují vývoji na světových trzích, kde cena severomořské ropy Brent v posledních dnech vyskočila až ke 120 dolarům za barel. V Německu je situace ještě horší, palivo je v západní zemi v průměru až o 16 korun dražší, než v Česku.
Výrazně zdražuje zejména nafta. Na trhu jí totiž začíná být nedostatek mimo jiné kvůli omezení dopravy přes Hormuzský průliv, klíčovou námořní trasu pro energetické suroviny z Perského zálivu. Velkoobchodní marže u nafty už nyní dosahují podobné úrovně jako během energetické krize v roce 2022, kdy ceny paliv v Česku vystoupaly až k padesáti korunám za litr, uvedl pro novinky.cz Tomčiak.
Jak napovídá čerstvá zkušenost z posledních let, dražší ropa nezdražuje jen tankování koncového zákazníka. Podle ekonomů jde o jeden z nejrychlejších kanálů, kterým se růst cen energií promítá do celé ekonomiky. Dá se předpokládat i růst inflace a zdražení veškerých služeb závislých na dovážení například potravin či surovin a materiálu.
Studie analyzující vývoj ve 27 zemích Evropské unie ukázala, že růst cen ropy měl statisticky významný dopad na ceny dopravních služeb, které následně zdražily pro spotřebitele napříč státy EU. Energetické šoky zároveň patřily mezi hlavní faktory tehdejší inflační vlny. Analýza Evropské centrální banky ukazuje, že energetické a dodavatelské zdražování stálo za zhruba 60 procenty růstu inflačních očekávání v eurozóně mezi lety 2020 a 2022.
Majitelé elektromobilů jásají
Zatímco majitelé aut se spalovacím motorem jsou tak na vývoj světových trhů s ropou bezprostředně navázáni, u elektromobilů může být situace odlišná, zejména pokud jsou propojené s domácí výrobou elektřiny a jsou tak energeticky alespoň z části soběstační.
„Kilometr jízdy pak vychází i s nabíjením ze sítě na 60 až 70 haléřů. Pokud nakupuji elektřinu na spotu, můžu se navíc vyhnout drahým špičkám ráno a večer,“ říká pro Obnovitelně.cz Radek Šindel, majitel elektromobilu a domu s fotovoltaickou elektrárnou.
Podle něj většina majitelů domácích solárních elektráren nabíjí významnou část energie pro auto přímo ze svého zdroje. „I kdyby se ceny elektřiny okamžitě propsaly do ceny nabíjení, velké části nájezdu se tato změna vůbec nedotkne,“ dodává.
Pokud se ceny za fosilní paliva vyšplhají k částce 45 korun za kilometr, u běžného benzínového auta se spotřebou kolem 6,5 litru na 100 kilometrů by při této ceně vyšel kilometr jízdy zhruba na 2,9 koruny. Naftové auto se spotřebou přibližně 5,5 litru na 100 kilometrů by vyšlo asi na 2,5 koruny za kilometr.
Úvodní foto: MODIS Land Rapid Response Team, NASA GSFC, Public domain