Týden v OZE: Strategické partnerství s Čínou, kontroverze větrné energetiky i role vyřazených starých aut
Přinášíme čerstvý přehled novinek z energetického sektoru ze světa i z České republiky.
Redakce Obnovitelně.cz
27. 2. 2026
Evropská energetická a klimatická politika vstupuje do fáze, kdy se stále výrazněji střetává ambice dekarbonizace s otázkou konkurenceschopnosti, bezpečnosti dodávek a sociální přijatelnosti. Debata o revizi systému emisního obchodování EU ETS, italský pokus oddělit cenu uhlíku od účtů za elektřinu nebo tlak na zajištění přístupu k vzácným surovinám z Číny ukazují, že transformace už není jen technologickou výzvou, ale především strategickým a geopolitickým tématem.
Skupina ministrů volá po revizi ETS
Devatenáct ministrů hospodářství z členských států Evropské unie společně vyzvalo, podle Clean Energy Wire, k revizi systému emisního obchodování EU (ETS) s cílem posílit konkurenceschopnost a snížit regulační zátěž pro evropský průmysl. Zdůrazňují potřebu větší flexibility a zjednodušení pravidel tak, aby lépe zohledňovala globální konkurenční tlaky a inovaci.
Itálie chce odstranit náklady EU ETS
Bloomberg se pozastavuje nad ambiciózní přestavbou trhu s elektřinou, kterou schválila italská vláda. Náklady na emisní povolenky (EU ETS) by tak nebyly součástí konečných účtů za elektřinu, což by mělo snížit ceny pro spotřebitele a průmysl a zároveň reflektovat slib vlády zmírnit vysoké energetické náklady. Tento krok však vyvolal prudkou reakci na energetických trzích.
Strategické partnerství s Čínou
Německý kancléř Friedrich Merz během své první oficiální návštěvy Číny zdůraznil, že chce prohloubit „komplexní strategické partnerství“ mezi oběma zeměmi a rozšířit spolupráci tam, kde je to možné. Clean Energy Wire ale upozorňuje, že zároveň zůstávají napjaté otázky kolem exportních kontrol na vzácné zeminy, které jsou klíčové pro elektromobilitu, větrné a solární technologie a výrobu baterií.
45 mld euro do větrné energie pro 2025
Podle WindEurope evropský větrný sektor v roce 2025 mobilizoval rekordních 45 mld. € investic do nových větrných projektů, což umožnilo instalaci přibližně 19 GW nové kapacity a posílilo tak energetickou bezpečnost i průmyslovou konkurenceschopnost regionu. Nejvíce přidané kapacity vzniklo v Německu, Turecku, Švédsku a Španělsku, přičemž téměř 90 % všech nových instalací bylo na pevnině.
Bezprostřední obavy o zásobování ropy nejsou
Evropská komise spolu s členskými státy potvrdily, že krátkodobá přerušení tranzitu ropy přes ropovod Družba nevedou k okamžitým rizikům zásobování ropnými surovinami pro EU. Trhy mají dostatečné zásoby a flexibilní alternativní přepravní kapacity, které mohou pokrýt setrvalou poptávku.
Model ukazuje dopady změny klimatu
Podle nové studie publikované v Euronews vyvinuli vědci z University of Graz v Rakousku průlomový matematický model, který dokáže podrobně kvantifikovat, jak změna klimatu zvyšuje četnost, intenzitu a rozsah extrémních jevů jako vlny veder, sucha nebo povodně v Evropě. Model, použitý na datech z let 1961–2024, ukazuje až desetinásobný nárůst extrémních teplotních událostí v některých částech kontinentu, a to výrazně nad rámec, který by bylo možné vysvětlit pouze přirozenou variabilitou. To podtrhuje silný vliv antropogenních emisí na klimatické riziko a celkové ekonomické i společenské náklady.
Potřeba 600 GWh energetických úložišť
Podle analýzy Renewables Now bude Německo s rostoucím podílem větrné a solární energie do roku 2045 potřebovat mezi 400 a 600 GWh bateriových a jiných úložišť, aby zajistilo stabilní provoz elektrizační soustavy a zvládlo výkyvy výroby z OZE.
Vyřazená auta jsou důležitý zdroj surovin
Podle Politico Europe ztrácí EU cenné suroviny pro energetickou a technologickou transformaci kvůli mizícím vozidlům na evropských silnicích. Problémem je nedostatečná evidence vraků a vývoz do rozvojových částí světa. Vyřazená vozidla by měla být recyklována a vrácena do evropského materiálového cyklu, protože obsahují strategické kovy a materiály – jako měď, hliník, lithium či vzácné zeminy.
Elektrické městské autobusy jasně dominují
Podle nové zprávy Transport & Environment dosáhl segment městských elektrických autobusů zásadního průlomu – zhruba 70 % všech nově registrovaných městských autobusů v Evropě je nyní čistě elektrických.
Kritika EU: maso dostává více dotací než luštěniny
Nová studie charity Foodrise upozorňuje, že EU prostřednictvím společné zemědělské politiky přerozděluje peníze evropských daňových poplatníků vysoko emisním potravinám. V roce 2020 dostalo hovězí a jehněčí maso přibližně 580× více dotací než luštěniny jako čočka a fazole. Maso a mléčné výrobky dohromady pohltily zhruba 77 % všech prostředků, což je považováno za skandální vzhledem k jejich vysoké uhlíkové stopě a nízkému podílu na zdravé výživě.
Trump kritizuje vítr, Evropa rekordně staví
Podle komentářů zveřejněných CNN i zpravodajských servisů Trumpova administrativa ostře kritizuje větrné elektrárny a obnovitelné zdroje — prezident označil „větrníky“ za špatnou investici a zvažuje omezení podpory pro větrné i solární projekty. Krátce poté ale devět evropských zemí podepsalo dohodu o vytvoření rozsáhlého offshore větrného hubu v Severním moři, který by měl postupně dodat až ~100 GW kapacity.
Využití odpadního tepla
Podle průzkumu a tiskové zprávy E.ON Německa (72,5 %) považuje přes 70 % obyvatel datová centra v blízkosti jejich bydliště za přijatelnější, pokud se odpadní teplo z jejich provozu aktivně využívá pro místní sítě dálkového vytápění či komunitní tepelné systémy.
Rostoucí momentum sodík-iontových baterií
Podle komentáře Mezinárodní energetické agentury (IEA) získávají sodík-iontové baterie stále větší pozornost jako nová třída akumulátorů, která může diverzifikovat bateriové chemie a dodavatelské řetězce v období rostoucí poptávky po elektromobilitě a úložištích energie. Nevyžadují lithium a grafit, které jsou spojeny s geopolitickými a surovinovými riziky, a zároveň lépe fungují v extrémních teplotách.
Autorem týdenního přehledu pro Obnovitelně.cz je Ivan Touška ze Svazu moderní energetiky. Úvodní foto: Unsplash