Málem skončily ve smetí. Teď dokumenty dokazují, jak ničíme přírodu

Pro tým švýcarských vědců to bylo putování v čase. Dva roky jezdili vlakem, autem i pěšky a na 277 lokalitách do trávy pokládali čtvercový rám o rozměru 30 krát 30 centimetrů, v němž pečlivě sčítali všechny rostlinné druhy. Tím zopakovali měření, která na stejných loukách provedli už dva švýcarští botanici mezi lety 1884 až 1931. Papíry s výsledky přes sto let starého měření, které se málem vyhodily do smetí při rekonstrukci archivu v Bernu, se ukázaly jako cenné historické záznamy. Zprávu o tom přinesl britský Guardian.

Výsledky jsou znepokojivé: průměrný počet druhů na zemědělské trávě ve Švýcarsku klesl za poslední století o zhruba 26 procent. Na Švýcarské plošině, kde je nejintenzivnější zemědělství, pokles dosáhl téměř 40 procent, zatímco horské alpské pastviny ztratily jen asi 11 procent. 

• Související: Původně biologická zbraň, dnes invazivní beruška zaplavuje české domácnosti

Jako hlavního viníka vědci vidí proměnu zemědělství: větší použití dusíkatých hnojiv, častější sečení, těžší stroje a rychle rostoucí rostliny vytlačující drobnější druhy. Podle autorů studie tato změna obhospodařování měla výrazně větší dopad na druhovou bohatost než klimatická změna. Zejména tam, kde zemědělství zintenzivnělo.

Je ale i naděje: od začátku 21. století vědci zaznamenali mírné oživení diverzity tam, kde se uplatňují cílené zemědělské intervence, například odměny pro farmáře za pozdní sečení, extenzivní pastvu nebo péči o ohrožené druhy. 

Když vědci nějaké druhy v malém rámečku nenalezli, rozšířili hledání na okolí do 500 metrů, a tam většinu „ztracených“ druhů znovu objevili. Často to bylo v chráněných či ekologicky obhospodařovaných parcelách. To ukazuje, že ochranná opatření mají význam. 

Úvodní foto: Unsplash