Komentář: Poteče zase „zelená krev“? ANO, SPD a Motoristé chtějí zatočit s ochranou přírody

V Poslanecké sněmovně po 15 letech usednou dva poslanci za Stranu zelených. Tím ale dobré zprávy pro ekologickou politiku víceméně končí.

Pavel Baroch

5. 10. 2025

Českou republiku po sněmovních volbách nepochybně čeká „anti-zelená revoluce“. Jak bude velká, hluboká, intenzivní, to se teprve ukáže – podle toho, jak nakonec dopadnou vyjednávání o vládě. Zda se skutečně naplní sen Andreje Babiše z vítězného hnutí ANO o menšinové vládě tolerované menšími politickými subjekty, nebo jestli vznikne koaliční vláda.

V každém případě platí, že se přístup vládních, tedy klíčových, představitelů ke Green Dealu, dekarbonizaci, energetickým úsporám nebo ochraně přírody velmi výrazně změní. Možná se dočkáme i jakéhosi návratu do doby, kdy v čele resortu ministerstva životního prostředí stanuli politici ODS a jeden z nich se nechal slyšet, že teď poteče „zelená krev“.

Ke končící koaliční vládě můžeme mít spoustu výhrad, ale teď lze předpokládat mnohem přísnější přístup k ekologii. Rétorika bude nepochybně ve smyslu „chceme pomoci našim občanům od zeleného šílenství Bruselu“, v konečném důsledku a v dlouhodobém pohledu bude ale výsledek spíše opačný. Jedním z potenciálních koaličních partnerů dominantního ANO jsou Motoristé sobě.

Jejich předseda Petr Macinka v předvolební superdebatě v České televizi zcela vážně prohlásil, že by Česká republika měla odstoupit od Pařížské klimatické dohody, kde se státy domluvily na omezení globálního oteplování pod dva stupně Celsia, ideálně na 1,5 stupně oproti předindustriální době.

Z hnutí ANO se opakovaně v předvolební době ozývalo, že udělá cokoli, aby za necelé dva roky nezačaly fungovat emisní povolenky na vytápění domácností fosilními palivy a na motorová paliva. Je dokonce ochotné platit pokutu, kterou může Soudní dvůr EU udělit Česku za nesplnění této evropské povinnosti, což může znamenat miliony korun každý den – dokud země tento požadavek nesplní.

Místopředseda hnutí Karel Havlíček také opakovaně hovoří o tom, že se v případě strategického balíčku Fit for 55 „musí zredukovat všechno, co se v rámci tohoto balíčku schválilo“. Havlíček také před volbami mluvil o tom, že je zapotřebí omezit některé dotační programy, například na fotovoltaiku, elektromobilitu nebo zateplování – z úspěšného programu Nová zelená úsporám. Prostředky by chtěl přesunout například na financování přenosové soustavy a distribuce.

Jak správně v reakci na Havlíčkova slova poznamenal Karel Polanecký z Hnutí Duha: „Cesta z energetické chudoby začíná právě snížením nákladů na vytápění, tedy zateplováním budov. Chceme-li s energetickou chudobou účinně bojovat, musíme udržet dostatek peněz v programu Nová zelená úsporám.“

Odlišný přístup lze rovněž očekávat u ochrany přírody. Zcela jistě lze například zapomenout na nový Národní park Křivoklátsko, který nakonec končící sněmovna neschválila, i když k tomu chyběl už jen poslední krok. ANO spolu s SPD tento záměr od počátku bojkotovaly, i když podle přírodovědců patří toto území mezi „klenoty českého přírodního dědictví“.

Velmi nejistý je nyní i osud případně dalších plánovaných chráněných území – zvláště poté, co dosavadní předsedkyně sněmovního klubu ANO Alena Schillerová označila novou CHKO Soutok za „dítě zeleného šílenství“ a napadla ji u Ústavního soudu. Zatím se nezdá, že by kritici „Moravské Amazonie“, jak se tomuto území také říká, uspěli, ale může to být jisté znamení, jak se nová vláda k podobným záměrům postaví.

Je samozřejmě také možné, že můžeme očekávat velké personální zemětřesení. Je nepochybně nesmírně důležité, jestli do čela resortu životního prostředí usedne někdo z ANO (exministr Richard Brabec, nynější hejtman Ústeckého kraje uvedl, že nemá ministerské ambice) nebo někdo z ještě „radikálnějších“ hnutí.

A nejde jen o výměnu nejbližšího okruhu spolupracovníků nového ministra, to je běžné po všech volbách. Nyní ale nejsou vyloučeny další personální změny na nižších pozicích včetně ředitelů klíčových institucí, které mají na starost například rozdělování dotací na ekologické projekty.

Když už jsme u personálií: Jednou z mála pozitivních zpráv je návrat Strany zelených do sněmovny po dlouhých 15 letech. V dolní komoře parlamentu se objeví dvě poslankyně: Gabriela Svárovská a Lenka Martínková Španihelová.

Pro další vývoj je ale důležitější konání nového kabinetu. Nejbližší dny a týdny napoví, jakým směrem se pod novou vládou ochrana klimatu včetně mezinárodních závazků bude dále ubírat, jaké bude mít dopady na ochranu životního prostředí, ale třeba i na peněženky obyvatel zatím nezateplených domů.

Ilustrační foto: Pixabay