
Bez nich by lidstvo nemělo šanci. Dnes je mezinárodní den zvířat
Na 4. října připadá Mezinárodní den zvířat. Připomínáme si skutečnost, že člověk je součástí je součástí většího celku a má odpovědnost za jeho ochranu.

Redakce Obnovitelně.cz
4. 10. 2025
Základy tototo svátku položil ve středověku svatý František s Assisi, patron všech zvířat, který právě v tento den roku 1226 zemřel. Svátek v dnešní podobě pak inicioval německý milovník zvířat Heinrich Zimmermann. Stalo se tak v roce 1925, tedy přesně před sto lety. V Českém prostředí je Den zvířat přítomný od roku 1994. A jeho poselství? Že je v době klimatické změny je možná načase se z role biblického pána tvorstva přesunout k roli citlivého ochránce.
O tom, že jsme jako lidstvo na prosperování živočišných druhů přímo závislí, už není pochyb. V době, kdy naše životní prostředí prochází výraznou změnou, se tato skutečnost projevuje ještě hlouběji a ochrana živočišných druhů se jeví ještě naléhavěji.
Proto pro letošní rok zvolila britská organizace Naturewatch Foundation, která má svátek pod patronátem, heslo Save Animals, Save the Planet. Důsledky úbytku biodiverzity, odlesňování, průmyslové produkce masa či znečištění ovlivňují nejen stav volné přírody, ale i klimatu a ekonomiky.
Ochrana klíčových druhů vede podle organizace k zachování přirozených stanovišť a tím celých ekosystémů. Organizátoři proto nabádají, aby lidé během tohoto svátku podporovali projekty na záchranu ohrožených živočichů i jejich biotopů a kritizovali i krutý chov hospodářských zvířat či nelegální lov.
Zvířata a měnící se klima
Změna klimatu nutí řadu druhů měnit dobu rozmnožování, tahy a úkryty, ne všechny stíhají reagovat natolik rychle. Evropské ekosystémy již přinesly jasné důkazy, že se kvůli oteplování mění fenologie i rozšíření živočichů a rostlin: například ubývání sněhu a ledu a vysychající řeky ovlivňují sladkovodní druhy. Kromě přímých změn klimatu jde o nepřímé vlivy: vyšší teploty a extrémy podporují odlesňování pro zemědělství, rozšiřování invazních druhů i znečištění, takže dochází ke fragmentaci a úbytku biotopů. Tyto procesy snižují odolnost ekosystémů, tedy schopnost původních společenstev odolávat změnám a poskytovat lidem základ jejich přežití: vodu, regulaci klimatu či potraviny.
Hrozbu rozsáhlé ztráty biodiverzity potvrzují i mezinárodní studie. Podle zprávy Mezivládní vědecko-politická platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) může vyhynout až kolem milionu druhů rostlin a živočichů. V živočišné říši je již dnes vyhubením ohrožena přibližně čtvrtina všech savců, třetina šelem (včetně ryb v moři) a více než 40 procent obojživelníků.
Naděje ale existuje. Některým živočišným druhům se díky technologiím a možnostem umělému oplodnění se doslova podařilo vstát z mrtvých. S jinými to ale vypadá hůře, například zbývají poslední dvě samice bílého nosorožce. Udržitelné hospodaření, obnova krajiny a čistá energie jsou cestou, jak jim vrátit prostor k životu a lidem stabilnější planetu.
Úvodní foto: Unsplash