Skleněné pasti zabijí v Česku milion ptáků ročně, jedna silueta dravce problém nevyřeší

Od pondělí 22. do neděle 28. září bude probíhat Týden skleněného zabijáka, kampaň České společnosti ornitologické (ČSO), která upozorňuje na problém skleněných ploch, o které se zabíjejí a zraňují ptáci. ČSO zároveň vyzývá veřejnost ke kontrole rizikových míst a v případě nálezu zraněného nebo uhynulého ptáka i jeho zaznamenání do faunistické databáze Avif na birds.cz nebo prostřednictvím formuláře v mobilu. Shromážděná data poskytnou ornitologům přesnější přehled o rozsahu problému a pomohou při jednání s majiteli rizikových objektů.

Prosklené pláště budov, výlohy obchodů, zimní zahrady nebo průhledné zastávky hromadné dopravy – to vše může pro ptáky znamenat smrtelné riziko. „Ptačí zrak funguje jinak než ten lidský. To, co člověk vnímá jako překážku, může být pro ptáky neviditelnou hrozbou. Ptáci mají na rozdíl od člověka oči umístěné po stranách hlavy, a proto vidí nejostřeji do stran. Navíc často létají velmi rychle, a tak nedokážou průhledné nebo zrcadlící se skleněné plochy včas rozpoznat – myslí si, že proletí, ale místo toho do nich narazí v plné rychlosti. A následky bývají fatální,“ vysvětluje Lukáš Viktora, který se v ČSO zabývá ochranou ptáků ve městech.

• Tip: Jed byl na dětském hřišti. Karbofuran zabil orla, mohl otrávit i dítě

Každý rok se v Česku nárazem do skleněné plochy zabije odhadem jeden milion ptáků. V celé Evropě jde o zhruba sto milionů a celosvětově vědci mluví dokonce o více než miliardě ptáků ročně. Nejde tedy o zanedbatelný problém, přesto zůstává lidským očím často skrytý. „Uhynulé ptáky po nárazu rychle odnesou predátoři, nebo je brzy ráno odstraní úklidové služby. Lidé tak ani nemají možnost si všimnout, jaké nebezpečí prosklené plochy pro ptáky představují,“ sděluje Viktora.

I přes vytrvalou snahu ornitologů se v Česku stále nacházejí stovky budov a dalších míst, které pro ptáky představují smrtelné nebezpečí. Právě k jejich mapování vyzývá ČSO veřejnost v rámci Týdne skleněného zabijáka, který je součástí mezinárodní iniciativy Global Bird Rescue organizované FLAP Canada. „Mapovat ptáky zabité o skla může každý. Stačí obejít skleněné plochy v okolí. Pro snazší zadávání potřebných údajů o nalezených zabitých i zraněných ptácích jsme připravili jednoduchý formulář, pomocí něhož můžete zadat všechny důležité informace o nálezu – datum, čas, místo a fotodokumentaci – do databáze birds.cz,“vysvětluje Gabriela Dobruská, která se v ČSO věnuje osvětě a koordinuje Týden skleněného zabijáka.

Jak na zabezpečení skel

Skleněné plochy je potřeba ptákům zviditelnit. „Nejjednodušší cestou, jak zabezpečit zejména menší plochy v domácnostech, školních budovách anebo zastávky MHD, jsou speciální polepy či samolepky na sklo. Široký výběr takovýchto samolepek najdete například v Obchodě ČSO. Dají se pořídit v různých tvarech a barvách a mohou být i zajímavým designovým prvkem. Existují dokonce UV samolepky, které jsou pro člověka téměř neviditelné, ale ptáci je díky schopnosti vnímat ultrafialové světlo dobře registrují. Klíčové je dodržet pravidlo, že mezery mezi prvky nesmí být větší než 10 centimetrů – jinak ztrácejí účinnost. Jedna silueta dravce opravdu nestačí,“ upozorňuje Viktora.

Zatímco menší plochy lze efektivně a esteticky zabezpečit, polep velkých kancelářských budov či obchodních center může být jednak technicky náročnější, ale často také naráží na nesouhlas architektů. Proto je žádoucí, aby už při plánování byl brán zřetel na bezpečnost pro ptáky. „ČSO se této problematice věnuje dlouhodobě. Pořádáme školení, semináře a webináře pro architekty, projektanty, stavební odborníky, úředníky i pedagogy. Spolupracujeme na vývoji zabezpečovacích prvků a posuzování rizikových staveb. Podíleli jsme se také na tvorbě standardu, který slouží jako praktický návod, jak stavby zabezpečit už při jejich projektování,“ říká Viktora.

• Psali jsme: Nebylo úniku: Ohňostroje plašily ptáky i deset kilometrů daleko a vyhnaly je do nezvyklých výšek

Dlouhodobým úsilím ČSO se daří šířit povědomí o problému a rizikové plochy zabezpečovat. „Když se před sedmi lety vyhlašovalo výběrové řízení na nový design pražských zastávek MHD, podařilo se nám prosadit, aby jednou z jeho podmínek byla i bezpečnost pro ptáky. Zastávky mají nyní decentní motiv s drobnými kolečky a ptáci v Praze se již o zastávky nezabíjejí,“ sděluje Viktora a dodává: „Řešit prevenci kolizí ptáků ještě ve stádiu projektování nové budovy je vůbec nejlepším řešením. Je možné přijmout skutečně účinná opatření, která jsou trvanlivá a ve výsledku i ekonomicky únosná. Z toho důvodu jsme zahájili spolupráci s developery a architekty na konkrétních projektech. Z poslední doby se jedná například o významný objekt Povltavské filharmonie nebo bytový dům v Dolních Měcholupech.“

Týdnem skleněného zabijáka ale pátrání nekončí. „Informace o ptácích, kteří se zraní nebo zahynou po nárazu do skla, sbíráme v databázi birds.cz celoročně. Velmi cenná jsou pro nás i opakovaná hlášení z konkrétních míst, protože ukazují, kde k nárazům dochází dlouhodobě. Právě na takových datech pak můžeme stavět při jednání s majiteli a provozovateli rizikových budov,“ vysvětluje Dobruská.

Úvodní foto: Unsplash