Osm z deseti Čechů podporuje větrníky, třetina čeká zhoršení dopadů klimatické krize

Většina Čechů už klimatickou změnu pociťuje na vlastní kůži – uvádí to 65 procent lidí. Třetina populace navíc očekává, že během příštích 10 let se dopady ještě výrazně zhorší, a to nejen v podobě extrémního počasí, ale i v podobě růstu cen energií a vody nebo úbytku přírody a živočichů. Uskromnit se je však ochotný málokdo.

Obnovitelné zdroje u nás ale mají velkou podporu: 8 z 10 lidí souhlasí s využíváním větrné energie, podobně populární je i jádro, voda a slunce. Přesto Češi nejsou příliš ochotní si za šetrnější řešení připlácet – výrazně vyšší náklady by akceptovalo jen asi 12 procent populace. Přímých odpůrců udržitelnosti a popíračů klimatické změny je v populaci jen 6 procent.

Podle Tomáše Bělohoubka, jednatele společnosti E.ON Česká republika, která představila rozsáhlý průzkum E.ON Barometr udržitelnosti, je důležité, že se společenský konsenzus postupně mění, což vytváří poptávku po změně. „Češi výrazně podporují výrobu elektřiny z obnovitelných nebo nízkoemisních zdrojů, ale jen pokud by nestála víc než ta běžná. Proti plynu je 28 procent a proti uhlí se vyslovilo 45 procent respondentů. To ukazuje, že jako národ nejsme k ekologii a udržitelnosti tak skeptičtí, jak to někdy vypadá,“ dodává Bělohoubek.

Vnímání lidí změnily také letošní blackouty ve Španělsku i v České republice. Výkyvy počasí jsou dlouhodobě nejběžnějším příznakem klimatické změny, který společnost sleduje. Jako riziko ale populace vnímá i nedostatek vody a potravin, zdražení cen energií, úbytek biologické rozmanitosti nebo migraci obyvatel z neobyvatelných lokalit. Skoro dvojnásobně narostla také hodnota vnímání rizika blackoutu.

Výhody i nevýhody energetické transformace

Poslední zmiňované by mohla vyřešit energetická transformace, reálně ale pouze 8 procent populace rozumí tomu, co to vlastně znamená. Po vysvětlení pojmu většina lidí chápe, že přináší jak výhody, tak nevýhody. Očekávání jsou přitom spíše od státu a firem než od jednotlivců.

Češi sice vnímají jednotlivá témata jako je elektromobilita nebo obnovitelné zdroje, ale nedokážou je vnímat v širších souvislostech. „To možná způsobuje mnoho těch šedých zón ve vysvětlování a interpretacích,“ komentuje Bělohoubek. Lepší komunikace s veřejností by pak mohla být lepším klíčem k přijetí mnoha změn, které se nyní často nedaří prosadit.

• Niedermayer: Přestaňme obviňovat z růstu cen obnovitelné zdroje

Z výhod lidé nejvýrazněji vnímají zvýšení energetické soběstačnosti (43 procent), ekologickou šetrnost (41 procent) a modernější technologie a zdroje energie (29 procent). Že transformace nepřinese vůbec žádné výhody, předpokládá pouze 6 procent, což odpovídá kategorii odmítačů klimatické změny.

Rozpor v názorech se objevuje především u otázky na cenu energií v budoucnu, protože 54 procent lidí předpokládá, že dojde k navyšování cen, a naopak 31 procent od energetické transformace očekává snižování cen.

„Momentálně jsme ve společenském dilematu, pokud budeme penalizovat staré druhy zdrojů, pak k tomu zdražování může docházet,“ komentuje Bělohoubek. Z dlouhodobého hlediska je ale energetická transformace ekonomicky smysluplná.

Lidé se dále obávají, že se energetická transformace bude týkat jen úzké skupiny lidí a ne všichni se budou moci zapojit a že přinese nižší stabilitu dodávek do sítě. Ostatně 32 procent Čechů soudí, že červencový výpadek elektřiny souvisel alespoň částečně s klimatickou krizí a obnovitelnými zdroji. Šlo ale pouze o technickou závadu.

Společnost obecně podporuje obnovitelné zdroje, nechce je ale ve své blízkosti, každé velké dílo k budování pak prochází náročným procesem schvalování, což komplikuje výstavbu mnoha zdrojů. „Česká republika má jednu z nejnáročnějších energetických HDP v Evropě, možná na celém světě,“ vysvětluje Bělohoubek. Mělo by se tu proto podle něj dbát hlavně na snižování energetické náročnosti i nákladů než na výstavbu tolika nových zdrojů.

Zhasínání světel a sázení stromů

V praxi lidé nejčastěji šetří jednoduchými kroky, jako je zhasínání světel nebo snižování teploty topení. Část domácností se ale pustila i do větších úprav – zateplení domu, výměny oken či střechy. Udržitelné produkty a služby však považuje za opravdu zásadní jen malá část lidí.

Pokud jde o ochranu přírody, za nejdůležitější považují výsadbu stromů, podporu šetrného zemědělství a snižování odpadu. „Sázení stromů je lidmi velmi přeceňováno, často se totiž vysazuje v oblastech, kde to není potřeba, nebo to nedává smysl, nepočítá se s následnou péčí o stromy a ne každá sazenice navíc přežije,“ dodává Karolina Filo, Head of Sustainability společnosti E.ON Česká republika.

• Tip: Byznys datových center míří na sever, OpenAI bude čerpat z norské vodní energie

„Lidé často nevědí, co si pod udržitelností představit a jaká opatření mají reálný dopad na životní prostředí nebo úspory energií. Proto považujeme za zásadní srozumitelně vysvětlovat, co změna energetiky obnáší, a nabízet lidem řešení, která pro ně dávají smysl,“ vysvětluje Filo.

I proto skupina E.ON v příštích 5 letech plánuje do transformace evropské energetiky investovat zhruba 27 miliard eur – především do modernizace distribučních sítí, jejich digitalizace a rozvoje chytrých energetických služeb pro domácnosti i firmy. Pokračuje tak v naplnění svého cíle snížit do roku 2030 své emise o 50 procent oproti roku 2019 a do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality.

Úvodní foto: KČ