
Z opuštěných benzínek nabíjecí stanice. Velká Británie chystá elektromobilní převrat
Zájem o čerpací stanice v Británii klesá, naopak podíl elektrických aut stále stoupá. Vláda jde podpoře nízkoemisní dopravy naproti, jen do roku 2030 přidělí 168 miliard korun.

Kristýna Čermáková
4. 8. 2025
Britská vláda letos zahájila strategii na omezování naftových a benzinových automobilů. A aby přechod k elektromobilitě podpořila, oznámila také rozsáhlý balíček opatření, který urychlí a usnadní rozvoj nabíjecí infrastruktury a podpoří i soukromé investice ve výši 6 miliard liber (zhruba 168 miliard korun) do roku 2030. Nabízí se ale otázka, co se stane s čerpacími stanicemi, až se podíl spalovacích vozů skutečně ztenčí.
Poptávka po tradičních palivech v budoucnu klesne a počet čerpacích stanic klesá již nyní, vysvětluje v rozhovoru pro server Clean Technica generální ředitel společnosti Be.EV Asif Ghafoor. „Vzhledem k tomu, že Spojené království od roku 2030 zakáže prodej nových benzínových a naftových vozů a do roku 2035 omezí i prodeje hybridů, pravděpodobně se nadcházejících letech počet čerpacích stanic ještě sníží,“ dodává.
I přes aktuální možné potíže při provozu elektromobilů jsou jim jejich majitelé věrní, jen tři procenta řidičů se vrací zpět ke spalovacím palivům. I bez dalšího rozšiřování nabíjecí infrastruktury nebo dotačních programů by tak podíl spalovacích vozů postupně klesal, vládní opatření proces urychlí. „I pokud tempo poklesu od 60. let zůstane stejné, je jistě možné, že Spojenému království dojde benzín a nafta do roku 2038,“ uvádí Ghafoor.
Tím pochopitelně není myšleno, že by zcela došla nafta či benzín, Velká Británie je jednou z mála evropských zemí, která má své vlastní zásoby, ačkoliv i tak musí ropu dovážet. Se zavádějícími opatřeními ale klesne poptávka ze strany spotřebitelů tak moc, že bude časem prakticky nemožné běžně natankovat.
Prodělečné benzínky
To se ostatně děje již dlouho, ačkoliv to bylo dříve způsobeno spíše rozvojem infrastruktury, zvýšením dojezdů aut a zrušením malých čerpacích vesnicích podniků. Podle Asociace prodejců benzínu bylo v roce 1964 ve velké Británii 38 tisíc čerpacích stanic. Tento počet se mezi lety 1992 a 2010 snížil na polovinu, z 18 tisíc na přibližně 9 tisíc, a od té doby se ustálil na zhruba 8 500.
Podle Ghafoora ale rozvoj elektromobility s množstvím čerpacích stanic významně pohne. Klesající poptávku po naftě a benzínu nevydrží ekonomicky ustát menší prodejny, zákaz prodeje veškerých nových spalovacích pohonů včetně hybridů po roce 2035 povede k postupnému vymizení zákazníků, pro majitele starších spalovacích vozů to přinese výrazně ztížený přístup k benzínu i naftě.
Z čerpacích stanic se tak budou stávat nabíjecí stanice a centra. „V Norsku, jednom z vyspělejších trhů s elektromobily, můžete pozorovat, že tradiční palivové stojany jsou nahrazovány nabíjecími stanicemi pro elektromobily kvůli rychlému přechodu země na elektromobily,“ komentuje Ghafoor. Analytici očekávají, že do roku 2032 počet elektromobilů v Norsku převýší počet dieselových a udrží si veškerý podíl na trhu. Touto cestou se podle Ghafoora v budoucnu vydá i Spojené království.
A jak si stojí Česká republika? V roce 2024 Ministerstvo průmyslu a obchodu evidovalo přes 7 tisíc, polovina z nich je veřejná a ta druhá polovina soukromá či firemní. Je to poměrně hustá infrastruktura, mimo jiné to znamená, že v průměru je možné natankovat každý sedm až osm kilometrů.
Česko je tak i na evropské úrovni státem s jednou z nejhustších sítí čerpacích stanic, například ve Francii nebo v Německu musí řidiči najet až třikrát tolik, než potkají benzinovou pumpu. Oproti britskému trendu tak počet stanic stále, ačkoliv velmi pomalu tempem zhruba deseti čerpaček za rok, narůstá. Češi jsou zkrátka závislí na své infrastruktuře a považují ji za důležitou součást dopravy, což dokládá mimo jiné i trend velmi husté infrastruktury dobíjecí, o kterém jsme na Obnovitelně.cz psali v samostatném článku.
Úvodní foto: Unsplash