
Role uhlí ve vyrovnávání sítě klesá, otěže přebírají baterky
Díky nové legislativě a rostoucí agregaci mění baterie způsob, jakým Česko zajišťuje stabilitu své elektrické sítě.

Ondřej Novák
29. 7. 2025
Česká elektroenergetická soustava se mění. Zatímco doposud tvořily páteř podpůrných služeb uhelné elektrárny, do hry se díky legislativním změnám i technologickému vývvoji čím dál více zapojují agregátoři flexibility a s nimi i moderní technologie – především bateriová úložiště.
Jak uvedl ředitel sekce Energetický trh v ČEPS Martin Kašák v novém díle pro podcast Pod proudem, který vznikl na letošní Solární konferenci, stabilní provoz sítě vyžaduje v každé hodině roku zajištění cca 960 MW kladné a 330 MW záporné flexibility. Dříve tyto služby zajišťovaly převážně tradiční elektrárny, zejména uhelné. Jejich role ale postupně slábne. „V záporných službách už dnes nejsou tak důležité,“ říká Kašák. Důvodem je nejen útlum uhlí, ale především nástup nových řešení.
Jedním z nich je agregace flexibility. Tento koncept umožňuje spojovat menší zdroje či spotřebu do větších celků, které pak mohou fungovat jako regulovatelné jednotky. Jak říká Tomáš Mužík, Country Manager z Nano Energies, jeho firma je dnes schopna nabídnout přes 200 MW flexibility denně do aukcí ČEPS – což představuje přibližně šestinu celkového objemu. Podle Mužíka už agregátoři pokrývají možná i čtvrtinu veškeré flexibility na trhu.
Růst agregace a zapojování baterií by však nebyl možný bez změn v legislativě. Tím zásadním momentem bylo přijetí Lex OZE III, který konečně uznal akumulaci energie jako samostatnou činnost. Od poloviny roku 2026 tak budou moci bateriová úložiště operovat s vlastní licencí a nabízet flexibilitu bez toho, aby byla fyzicky napojena na výrobní zdroj.
Zákon zároveň zavádí koncept nezávislého agregátora. Ten bude moci poskytovat flexibilitu na libovolném zařízení bez potřeby souhlasu od dodavatele elektřiny. „Na tuto změnu jsme čekali opravdu dlouho,“ říká Mužík. Plná implementace nového modelu se očekává od roku 2027.
Z pohledu ČEPS je podle Kašáka legislativa nyní formálně kompletní. Zbývá ale doladit prováděcí vyhlášky, takzvané podzákonné normy, které určí konkrétní pravidla připojení a provozu nových aktérů.
Baterie jako ideální zdroj regulace
Pro poskytování podpůrných služeb jsou baterie technicky ideálním zdrojem. Oproti tradičním elektrárnám totiž dokážou reagovat okamžitě. To se projevuje zejména u primární regulace frekvence (FCR), kde je rychlá reakce naprosto zásadní. „Všechny parametry služby jsou stejné bez ohledu na typ zdroje, ale baterie je v reakční rychlosti bezkonkurenční,“ potvrzuje Kašák.
To ale neznamená, že cesta je zcela bez překážek. Dnes stále platí, že pokud chce provozovatel baterie poskytovat například frekvenční službu FCR, musí čelit vysokým poplatkům za rezervovanou kapacitu. Tento náklad v některých případech zcela zničí ekonomiku projektu.
I přes tyto překážky se bateriová úložiště začínají vyplácet. Podle Mužíka je návratnost dnes kolem tří let za předpokladu, že se podaří zařízení připojit a začít provozovat. Právě připojení k síti ale může být kritickým momentem. Na trh míří mnoho nových projektů, konkurenční prostředí roste a tlak na efektivitu poroste s ním.
Zásadní bude i otázka, jak se vyvine objem potřebné flexibility. Zatímco potřeba kladné flexibility zůstává stabilní, její výše je dána velikostí největšího výrobního bloku v síti, jímž je Temelín, záporná flexibilita může narůstat. Důvodem je proměnlivost obnovitelných zdrojů a častější odchylky ve výrobě.
Vedle velkých bateriových úložišť se čím dál více mluví i o možnosti využít pro flexibilitu domácí baterie nebo elektromobily. Mužík ale upozorňuje, že zatím to není realistické řešení pro masové nasazení: „Potřebujete stovky aut, abyste složil 1 MW a to je logisticky náročné.“
Přesto oba hosté věří, že se tento model v budoucnu rozvine. Klíčem bude vývoj technologií, softwaru a mentální nastavení lidí. Jak říká Kašák: „Kapacita v autech bude obrovská a byla by škoda ji nevyužít.“
Více se dozvíte v novém podcastu Pod proudem, který najdete také na Spotify a Apple Podcasts.
Úvodní foto: Pixabay