Jen malé baterky nestačí, základem české distribuční sítě budou obří akumulátory

Akumulace energie byla dlouho opomíjeným článkem české energetiky. V posledních dvou letech se ale stala tématem číslo jedna. Důvod? Nápor nových obnovitelných zdrojů a tlak na stabilitu sítě. Malé domácí baterie sice zažívají boom a Česko je v jejich počtu evropským lídrem, ale bez rozvoje velkých a středních úložišť se tuzemská transformace neobejde. To se konečně začíná měnit.

Na letošní Solární konferenci diskutovali o budoucnosti akumulace energie Martin Panáč (AKU-BAT CZ) a Tomáš Hüner (ERÚ). V podcastu Pod proudem upozornili, že se chýlí k zásadnímu obratu: „Lex OZE 3“ konečně dává bateriím jasné právní ukotvení, což je nutný předpoklad pro jakýkoliv další rozvoj.

V současnosti máme v Česku zhruba 2 GWh nainstalované bateriové kapacity. Z 90 % jde ale o malé domácí baterie, především navázané na střešní fotovoltaiky. Ty velké – ve stovkách MWh – zatím většinou zůstávají jen v přípravě. Projekty existují, jsou jich desítky, ale zatím jich příliš málo přešlo do realizace. „Zájem investorů tady je, ale chyběla legislativa a jasná pravidla,“ shrnul Martin Panáč.

Nová legislativa, kterou Lex OZE 3 přináší, dává akumulaci vlastní definici, pravidla měření i podmínky připojování. Zákon podepsal prezident v červnu a do října by měly vstoupit v účinnost klíčové prováděcí vyhlášky. Patří mezi ně pravidla připojování zařízení i vymezení licenčních požadavků. Podle Hünera z ERÚ to konečně umožní trh s akumulací rozjet – a nejen na papíře.

Stále však zbývá doladit řada technických detailů. Například podmínky připojování, ochranná pásma nebo formát smluv, které si dnes každý stavební úřad vykládá jinak. ERÚ i sdružení AKU-BAT CZ proto intenzivně jednají s provozovateli sítí, distribučních soustav i státem. Cílem je dosáhnout sladění mezi možnostmi technologie a reálnými požadavky na bezpečnost sítě.

Budoucnost je v hybridních systémech

Do budoucna bude podle Panáče klíčové hledat obchodní modely, které dají smysl nejen technicky, ale i ekonomicky. „Trh se přesouvá od služeb výkonové rovnováhy směrem k obchodování s přebytky. Bez baterií obnovitelné zdroje dál růst nemohou,“ upozorňuje. Výstavba baterií má proto sloužit jako flexibilní prvek pro uložení energie v časech přebytku a její prodej v době nedostatku.

Bateriové úložiště už dnes není jen pasivní zařízení. Projekty jako Energy nest skupiny Decci u Mělníka nebo úložiště C-Energy v Plané nad Lužnicí ukazují, jak mohou fungovat moderní hybridní systémy, kde se baterie propojují s plynovými zdroji, fotovoltaikou a v budoucnu možná i s vodíkovými technologiemi. U těch zatím ale Česko naráží na nízký výkon větrných elektráren v zimě, což omezuje možnost celoročního provozu elektrolyzérů.

• Malá energetická revoluce: Lex plyn přináší rychlejší výstavbu OZE i konec mařičů

Do roku 2030 by v Česku mělo být podle plánů instalováno alespoň 6 GWh bateriové kapacity. To odpovídá tempu rozvoje obnovitelných zdrojů a nutnosti zachovat stabilitu soustavy. Jenže aktuálně se na připojení k síti tlačí stovky projektů – včetně těch, které zřejmě nikdy nevzniknou. Investoři často rezervují více lokalit, aby vůbec něco prosadili, a tím blokují kapacity. „Řešením může být vratná kauce, která oddělí vážné zájemce od těch spekulativních,“ navrhuje Hüner.

A co bude dál? Očekává se boom nejen baterií propojených s fotovoltaikou, ale i samostatných úložišť. Pro ně bude klíčové obchodování s flexibilitou, sdílení energie a zapojení do agregací. Jak říká Panáč: „Bez baterií to nepůjde. Pokud budeme zaostávat, budeme si flexibilitu muset nakupovat ze zahraničí. A to určitě nechceme.“

Více se o tom, co prakticky přináší Lex OZE 3, dozvííte v novém díle podcastu Pod proudem, který vznikl přímo na Solární konferenci. Podcast je dostupný také na Spotify nebo Apple Podcasts.

Úvodní foto: Ondřej Novák (zařízení Energy nest)