V Číně vzniká největší vodní elektrárna na světě, Tři soutěsky překoná třikrát

Čína urychluje přechod na nízkouhlíkovou energetiku a posiluje energetickou bezpečnost prostřednictvím ambiciózních a technologicky náročných projektů. V červenci oznámila hned dva veliké milníky, nejprve zahájila výstavbu největší vodní elektrárny na světě na řece Yarlung Tsangpo v Tibetu a také uvedla do provozu své dosud největší samostatné bateriové úložiště v provincii Sin-ťiang.

Nová přehrada v Tibetské autonomní oblasti má být v budoucnu největší svého druhu, jak rozsahem, tak produkcí elektřiny. Systém pěti kaskádových elektráren by měl generovat až 300 miliard kilowatthodin ročně, což je téměř trojnásobek oproti současnému rekordmanovi, známé přehradě Tři soutěsky. Podle čínského premiéra Li Čchianga se bude jednat o „projekt století“.

Stavba, která zatím stála přes 167 miliard dolarů, má kromě výroby elektřiny přispět i k ochraně krajiny a monitoringu životního prostředí. Elektřina z přehrady bude směřovat i do vzdálenějších oblastí Číny mimo Tibet a sníží tak uhlíkovou zátěž celé země.

Stejně jako v případu Tří soutěsek je ale i tento projekt kontroverzní, vyvolává totiž obavy u sousedních zemí, především Indie a Bangladéše, kde řeka pokračuje pod názvem Brahmaputra. Obě země vyjádřily obavy z dopadů na svou vodní bezpečnost. V době narůstajících dopadů klimatické změny a rizika sucha se totiž voda postupně stává strategickým zdrojem.

• Tip: Elektrárna chránící nutrie i hráz z ručně osekaných kvádrů. Navštivte skryté poklady české vodní energetiky

Odborník na jižní Asii organizace Parley Policy Neeraj Singh Manhas varoval, že Čína může schopnost manipulovat s podobně ohromným množstvím vody využít jako zbraň. Mohla by totiž řeku odklonit nebo její tok zcela zablokovat. I v reakci na obavy z naopak možného prudkého vypuštění velkého množství vody, Indie plánuje postavit vodní elektrárnu na řece Siang, která by případnou povodňovou vlnu dokázala zablokovat.

Projekt ale vzbuzuje nevole i přímo v regionu, čínská vláda zatkla stovky Tibeťanů, kteří protestovali proti výstavbě další vodní elektrárny. Podle údajů BBC tato demonstrace skončila zatčením a zbitím mnoha účinkujících.

Gigantické baterie

Současně s tím Čína rozšiřuje svou kapacitu pro skladování energie. Loni oznámila spuštění bateriového úložiště o výkonu 500 megawattů a kapacitě dvou gigawatthodin, kde hodlá rozšířit kapacitu hybridního unikátního systému o další gigawatthodinu energie.

Ve stejný den, kdy byla oznámena stavba tibetské přehrady, byla letos uvedena do provozu první fáze dalšího rekordního bateriového úložiště Huadian Kashgar také o výkonu 500 megawattů a kapacitě dvou gigawatthodin. Jedná se ale jen o polovinu projektu, druhá fáze nabídne totožné množství výkonu i kapacity a celková čísla se tak zdvojnásobí, stane se tak s přehledem největší samostatně stojící čínskou baterií.

Úložiště tvoří sto jednotek na bázi lithium-železo-fosfátu (LFP). Polovina systému využívá takzvané grid-forming měniče, druhá polovina grid-following měniče.

V regionu slouží baterie jako zásadní podpora pro místní fotovoltaické elektrárny. Prefektura Kašgar se totiž nachází na okraji pouště Taklimakan, známé také jako poušť smrti. Jinak nehostinná oblast ale nabízí přes 2800 slunečních hodin a tak je ideálním centrem pro fotovoltaiku. To již objevili investoři a v posledních letech se zde rozjel solární byznys, v regionu je již nainstalováno přes 10 gigawattů fotovoltaických zdrojů.

• Tip: Konec blackoutů? Megabaterie pomůže ochránit australskou síť

Čína je v současnosti lídrem ve výstavbě velkokapacitních úložišť a pokračuje i ve vývoji hybridních systémů – například právě kombinací lithiové a vanadové baterie. Probíhá i výstavba rekordního zařízení ve Vnitřním Mongolsku ( autonomní oblasti Číny) o plánované kapacitě šesti gigawatthodin, které má sloužit přímo pro vyrovnávání výkonu v místě výroby energie.

Přestože Čína zůstává největším producentem emisí oxidu uhličitého na světě a její energetika je stále závislá na uhlí, snaha a rychlost výstavby podobně obrovitých projektů směřuje k plnění uhlíkové neutrality. Přinejmenším ale Čína podobnými kroky také dokazuje, že chce posílit roli obnovitelných zdrojů a energetických úložišť v národním mixu i za cenu mezinárodních konfliktů.

Úvodní foto: Thomas Bächinger, CC BY-SA 2.0