Vláda má další problém. Senát se opět snaží zrušit Stanjurovy individuální kontroly solárníků

Souboj zákonodárců o individuální kontroly fotovoltaických parků z let 2009 a 2010 pokračuje. Ačkoli novela energetického zákona označovaná jako Lex plyn (protože jejím hlavním cíle je urychlení výstavby paroplynových elektráren) zmírnila plány ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) na kontroly solárníků, i tak senát předlohu vrátil sněmovně. 

Podle původního Stanjurova návrhu by se individuální kontroly týkaly všech instalací z let 2009 a 2010 o výkonu od 30 kilowattů. Novela Lex plyn tuto hranici zvýšila na 145 kilowattů. „Na podstatě tohoto retroaktivního opatření se nic nemění,“ konstatoval senátor Miroslav Plevný (za STAN), předseda hospodářského výboru, zpravodaj předlohy a nejvýraznější senátorský kritik individuálních kontrol. 

Přílepek ministra financí

Stanjurův přílepek k původní novele Lex OZE III zavádí individuální kontroly, které mají prověřit ziskovost vybraných elektráren. Tedy jestli se instalace, které mají státem garantovanou provozní podporu, nedostávají na vládou dodatečně stanovenou maximální výši ročního zisku. O tom, co to bude znamenat, jsme psali ZDE. Proti tomu se už jednou postavil Senát – více ZDE. Ale sněmovna ho posléze těsně přehlasovala – více ZDE. Ministr Stanjura si od individuálních kontrol slibuje úspory peněz, která stát dává na podporované zdroje energie.

Plevný při aktuální rozpravě na plénu v Senátu uvedl, že individuální kontroly byly v hospodářském výboru nejvíce diskutovaným tématem. „Přes v minulosti jasně deklarovaný postoj Senátu v návrhu zákona stále zůstávají tyto podle mého názoru nesmyslné individuální kontroly, i když je upravena dolní hranice pro instalace, jichž se to týká,“ řekl Plevný, podle něhož se proti individuálním kontrolám nakonec postavila většina výboru.

Pod proudem: Zateplit, nebo koupit tepelné čerpadlo? Odborníci radí, jak neudělat drahou chybu

Plevný dodal, že znění zákona s individuálními kontrolami je v přímém rozporu s postojem, který členové výboru a následně Senát a také předchozí ministr průmyslu (Jozef Síkela za STAN) opakovaně zaujali. „Jde tedy přímo proti 80. usnesení Senátu z páté schůze konané dne 11. ledna 2023, ve kterém se Senát jasně vyslovil proti konceptu individuálních kontrol podporovaných zdrojů energie,“ připomněl Plevný.

Proti vrácení předlohy sněmovně se postavil například senátor Zdeněk Nytra (ODS). „Když si vezmu ty varianty, které dneska hrozí, bohužel tam zůstává i ta, že Lex plyn spadne pod stůl a bude platit 30 kilowattů. To je pro mě úplně ta nejhorší varianta,“ řekl Nytra. Ve stejném duchu mluvil i ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN), podle něhož existuje vysoké riziko, že nakonec nebude přijat žádná novela Lex plyn.

Výrazná většina pro vrácení

Proti vrácení byla také senátorka Hana Žáková (STAN). „Bohužel tady je velký vykřičník, že skutečně z důvodu energetické bezpečnosti České republiky si nedovolím navrhnout nic jiného než to schválit tak, jak to přišlo. Naprosto chápu pozměňovací návrh, který byl načten na hospodářském výboru, to jsou ty individuální kontroly. Hlásím se k tomu, a i po konzultaci s panem ministrem budeme hledat řešení, jak tento pozměňovací návrh, řekněme, zakomponovat do jiného zákona, který bude vhodnější k tomu. Ale v tuto chvíli bych vás ráda všechny požádala, abychom schválili tak, jak to přišlo z Poslanecké sněmovny,“ prohlásila Žáková.

Jenže většina senátorů měla jiný názor. Pro schválení předlohy v poslanecké verzi hlasovalo jen 20 členů horní komory z dvaasedmdesáti přítomných. Naopak pro pozměňovací návrh hospodářského výboru, který ruší individuální kontroly, zvedlo ruku 55 senátorů, když stačilo 37 zákonodárců. A s vrácením předlohy do sněmovny nakonec souhlasilo dokonce 65 členů horní komory.

• Psali jsme: Slíbené miliardy bude potřeba hledat jinde. Nad Stanjurovým přílepkem zůstává rozum stát

„Často jsem slyšel argument, že když stát poskytuje veřejné prostředky, je oprávněn kontrolovat subjekty, které je dostávají. S tím se dá v podstatě stoprocentně souhlasit. Nicméně s následujícími výhradami. Za prvé tyto kontroly nesmí být v rozporu s původními podmínkami přidělování těchto dotací. A já jsem již několikrát upozorňoval, že je zde rozpor s platnou notifikací Evropské unie pro tyto fotovoltaické elektrárny, které výslovně připouštějí individuální kontroly pouze při souběhu investičních a provozních dotací,“ řekl senátor Miroslav Plevný.

A za druhé musí být tyto kontroly reálně proveditelné, což podle něj není z několika důvodů možné. Třeba proto, že provozovatelé solárních elektráren musí vycházet z výkazů starých až 15 let. „Vzhledem k platné legislativě, která ukládá archivovat účetní doklady pouze za posledních pět let, je zřejmé, že to zpětně za patnáct let není možné. Přitom však nedoložení požadované hodnoty vnitřního výnosového procenta způsobí odebrání podpory. A v případě uvedení nesprávných údajů dokonce hrozí pokuta až 50 milionů korun,“ připomněl Plevný.

Současně uvedl, že v případě odebrání finanční podpory existuje reálná hrozba arbitráží a soudních pří. Právní nejistota v odvětví navíc podle něj poškozuje Českou republiku jako celek. 

Ilustrační foto: Pixabay