Půjčka na rekonstrukci domu, která srazí účty za energie, nejsou vyhozené peníze

Češi protopí až polovinu energií zbytečně. Bydlí totiž ve starých domech, které nemají zateplené stěny, případně střechu, některým zase profukuje okny. V nejhorším případě potřebují rekonstrukci kompletní. Mnohé rodiny si to i uvědomují, ale nemají našetřeno dost peněz, aby s tím něco udělaly a přestaly topit pánu bohu do oken.

Právě obava z nedostatku peněz (nebo že se investice stejně nevyplatí) patří mezi faktory, které mnohé rodiny odrazují od rekonstrukce svého starého neúsporného domu. Řešení ale existuje. Stačí se odhodlat k prvnímu kroku. V tomto případě jde o návštěvu poradce, tedy odborníka, který zájemci vysvětlí, co by jeho dům potřeboval, jak na to a samozřejmě také z čeho to zaplatit. A především domácnost zjistí, že se modernizace vyplatí, i když si na ni bude muset půjčit.

„Půjčka na bydlení nejsou vyhozené peníze,“ zdůraznil Michal Pejšek ze Stavební spořitelny České spořitelny (Buřinka). Zájemce o rekonstrukci má rozhodně kam jít. Po celé republice je okolo 1,3 tisíce poboček stavebních spořitelen či jejich mateřských bank, kde lidé mohou získat informace k dotačním programům na zateplení či obnovitelné zdroje od Státního fondu životního prostředí z programu Nová zelená úsporám. 

Výhodný úvěr

A současně poradí, jak dotaci zkombinovat se zvýhodněnou půjčkou, která je úročena o polovinu méně než nezajištěný úvěr na bydlení. A když k tomu jsou ještě nějaké uspořené finance, tím lépe. U Nové zelené úsporám navíc platí, že zájemce o rekonstrukce dostane peníze předem. S tímto dotačním programem je přitom možné ušetřit i více než polovinu nákladů.

„Naši bankéři klienta provedou jednoduchou energo kalkulačkou, která po zadání základních údajů o nemovitosti navrhne vhodná opatření. Modelace zobrazí i možnou výši dotace, kterou lze získat od státu a jak celkovou investici výhodně financovat,“ konstatoval Milan Pospíšil z Buřinky, která má také svůj vyškolený tým průvodců světem dotací.

Pod proudem: Zateplit, nebo koupit tepelné čerpadlo? Odborníci radí, jak neudělat drahou chybu

„Pomůže zorientovat se v jednotlivých dotačních programech, představí informace, které by měl zájemce o dotace vědět a také ho provede samotnou žádostí o dotaci,“ sdělil Pospíšil. Jeho kolega Pejšek dodal, že je škoda toho nevyužít, protože u starého domu neplatí, jestli rekonstrukci udělat, či neudělat, ale kdy ji udělat.

Pro základní poradenství je možné se obrátit také na experty v Energetických konzultačních a informačních střediscích (EKIS nebo M-EKIS), další variantou jsou Místní akční skupiny (MAS). Po celé republice fungují stovky takových vyškolených poradců, kteří zdarma pomáhají seniorům, invalidním důchodcům či lidem s příspěvkem na bydlení.

„Zejména seniorům, kteří si například neví rady, jak a kde podat žádost, jsou k dispozici a žádost s nimi zpracují. Například v jižních Čechách tuto službu dlouhodobě na základě spolupráce s Jihočeským krajem nabízí všech šestnáct MAS,” řekl Tomáš Novák z MAS Třeboňsko.

Návštěva projektanta

K tomu, aby zájemce o modernizaci svého bydlení získal představu o rozsahu rekonstrukce, je nejprve důležité zjistit, v jakém stavu se dům nachází, z čeho je postavený, jakou má izolace, jak je na tom se střechou, okny, rozvody nebo jestli nemá problémy s vlhkostí. Podstatné také je, čím se dům vytápí a jak je teplo rozváděno do jednotlivých místností. 

K tomu se hodí právě energetický specialista nebo projektant. Dům projde a zkontroluje, pak zhodnotí, co a jak je potřeba změnit a doporučí, jaké materiály k tomu použít. V další fázi se může vyplatit prováděcí projektová dokumentace, tedy přesný návod rekonstrukce. Je to taková pojistka, že se renovace provede s méně problémy.

Právě přesné informace jsou důležité k tomu, aby si domácnost uvědomila, jaké úspory zateplení a obnovitelné zdroje přinesou. Na nedávné přednášce v Jablonci nad Nisou pracovníci Stavební spořitelny České spořitelny a Centra pasivního domu představili modelové příklady rekonstrukce.

• Psali jsme: V moderně zrekonstruovaném nízkoenergetickém domě je bydlení nejen levnější, ale také příjemnější

Jedním z nich byl dvougenerační třípatrový podsklepený rodinný dům z roku 1970 se střechou ve velmi špatném stavu, který obývá čtyřčlenná rodina. Je vytápěn plynovým kotlem, dům má teplovodní otopnou soustavu, rozvody ale nejsou zateplené. Vytápěná plocha představuje bezmála 300 metrů čtverečních. Na ohřev teplé vody využívá elektrický bojler, přičemž rozvody jsou opět nezateplené. 

Navrhovaná kompletní rekonstrukce zahrnuje zateplení stěn, stropu, novou střechu, výměnu oken a dveří, instalaci solárních panelů, tepelné čerpadlo a rekuperaci. Náklady převyšují 2,8 milionu korun, ale orientační výše dotace z Nové zelené úsporám může dosáhnout až 1,3 milionu, takže měsíční splátka zvýhodněného úvěru dosahuje 8 474 korun. Jenže k tomu je zapotřebí připočítat úspory na platbách za energie, které odhadem dosahují 9 617 korun. Rodina tak měsíčně dokonce ušetří více než 1 100 korun.

Komplexní rekonstrukce

Tento příklad také ukazuje, že se vyplatí komplexní rekonstrukce a nikoli takzvaná salámová metoda, kdy se jednotlivá opatření dělají s výrazným časovým odstupem. Jedním z důvodů je také to, že je možné získat na jeden dům pouze jednu státní dotaci. Totéž platí o zvýhodněném úvěru, který je možné „natáhnout“ třeba na pětadvacet let, a tím si splátky snížit.

„Rozhodně se vyplatí komplexní rekonstrukce,“ doporučil Milan Pospíšil z Buřinky. Náklady je ale možné ušetřit tak, že si část rekonstrukce provede majitel domu sám svépomocí – pokud má s touto prací zkušenosti a věří si na ni. Úspora může být velmi zajímavá, až mezi 30 a 40 procenty nákladů. 

Zateplení jako investice: Dotace mají pákový efekt, šetřit na tloušťce izolace se ale nevyplácí

Naopak riskantní je obětovat na rekonstrukci veškeré úspory – ve snaze ušetřit na půjče. „Kdyby nastal výpadek příjmů, můžete se ze dne na den dostat do problémů. Měli byste třeba novou koupelnu, ale neměli byste na živobytí. Bez příjmu už by vám ale nikdo úvěr neposkytl,“ řekla Jolana Dyková z Buřinky. „Pokud byste si ale na rekonstrukci vzali úvěr a přišli o práci, pořád by vám zbyla rezerva. Z té byste hradili živobytí i splátky úvěru.“

U bytového domu zase platí, že by družstvo nebo sdružení majitelů jednotek (SVJ) mělo mít dostatečný zůstatek ve fondu oprav. Výše splátky úvěru by měla dosahovat maximálně 80 až 85 procent ze splátek do fondu oprav. 

Také u bytového domu představili lidé z Buřinky vzorový příklad rekonstrukce. Týká se relativně malého cihlového domu o osmi bytech s izolací ve špatném stavu, plastovými okny s dvojskly, třemi plynovými a pěti elektrickými kotli na vytápění. Vytápěná plocha se blíží 600 metrům čtverečním.

Rekonstrukce zahrnuje zateplení podlahy na zemině, suterénu, obálky budovy včetně střechy, dále pak výměnu oken a dveří, instalaci stínící techniky, tepelného čerpadla vzduch-voda, nové teplovodní otopné soustavy, rekuperace a solárních panelů na střechu. 

Celkové náklady na rekonstrukci vycházejí odhadem na 6,2 milionu korun, přičemž orientační výše dotace je více než 3,2 milionu. Splátka úvěru v takovém případě vychází na bezmála 15 900 korun na celý dům, což představuje necelé 2 000 korun na jeden byt. Jenže celková úspora na energiích opět dosahuje vyšší částky: asi 31 700 korun měsíčně na celý dům, tedy téměř 4 000 korun na jednu partaj. Takže ve výsledku dům měsíčně ušetří 15 800 a jeden byt téměř 2 000 korun. 

Ilustrační foto: Unsplash