Debatě o Green Dealu škodí zdůrazňování zákazů. Bavme se spíš o tom pozitivním, radí experti

Veřejným diskuzím prospěje, když se o dekarbonizaci budeme bavit na základě konkrétních existujících pozitivních příkladů.

Ondřej Novák

5. 3. 2024

Evropu již v červnu čekají eurovolby, které rozhodnou mimo jiné o dalším směrování unijního odklonu od fosilních paliv. Tradičně silným tématem bude zřejmě bezpečnost, a to i ta energetická. Kvůli vlivu dezinformací a populistů ale předvolební kampaň a následné debaty mohou sklouznout jen k řešení zástupných problémů, jako je třeba evropská Zelená dohoda, neboli Green Deal.

Výzkumná společnost STEM dlouhodobě sleduje nálady české společnosti v otázkách změn klimatu, dekarbonizace a zelené transformace. Ačkoliv většina Čechů dlouhodobě souhlasí s tím, že bychom měli chránit klima a přírodu nebo rozvíjet obnovitelné zdroje, podpora samotné zelené transformace podle analytika STEMu Martina Philippa v poslední době spíš mírně klesá.



„Co se týče názoru přímo na dekarbonizaci, mírně narůstá počet lidí, kterým se spíše nelíbí. Jsou za tím samozřejmě skryté faktory, ale je to obecný názor. Nejvíce je to vidět na tom samotném pojmu Green Deal nebo Zelená dohoda. Green Deal se stále více spojuje s Evropskou unií, stává se pevnou součástí jejích politik. Z výzkumů víme, že názor na EU determinuje také názor na její politiky,“ vysvětluje Philipp.

Všeobecná podpora boje s klimatickou změnou se tak štěpí právě na jednotlivých krocích, u kterých si už lidé častěji najdou něco, s čím nesouhlasí, a mají pak tendenci odmítat zelený nastavený směr, i když ostatní body navržené politiky by jim nevadily nebo by naopak získaly jejich podporu. Z průzkumů tak paradoxně vyplývá, že Češi sice často souhlasí s jednotlivými body Zelené dohody, ale jako celek, respektive jako značka (brand), u nich vyvolává silně negativní emoce.

Problém může být také způsob, jakým se o Zelené dohodě v Česku mluví. I lidé, kteří s tímto směrem souhlasí, často zmiňují právě různé restrikce a zákazy, které z dekarbonizace budou plynout. Dobře je to vidět na tématu dopravy, kdy EU plánuje v budoucnu zakázat prodej nových aut se spalovacími motory. Ačkoliv je to pozitivní krok, který sníží emise skleníkových plynů i zdraví škodlivých látek, debaty kolem tohoto kroku jsou velmi vášnivé. A ještě vyhrocenější jsou pak kolem elektromobility, kdy veřejný prostor je i zaplavený řadou dezinformací.

„Víme, že zákazy komunikačně působí velmi negativně, protože z výzkumů víme, že mají velmi negativní konotaci. A zároveň se v médiích propírají mnohem víc,“ dodává analytička projektu České zájmy v EU Tereza Masopustová a doporučuje dívat se na řešení, která existují, a konkrétně o nich komunikovat v kontextu dopadu na osobní životy.

„Je dobré komunikovat projekty, které jsou v okolí lidí. Vždy je důležité jít po lince řešení, která existují a fungují, a jaký mají prospěch v osobní rovině každého člověka,“ dodává analytička.

Právě upozorňování na konkrétní, praktické a pozitivní dopady pomáhá usměrňovat veřejnou debatu produktivnějším směrem. A veřejnost si zároveň díky tomu dokáže představit, co bude zelená transformace obnášet v jejich každodennosti.

Čeho se lidé v souvislosti se zelenou transformací bojí? A jak se vyvíjejí dezinformace o klimatické změně? Dozvíte se v aktuálním díle podcastu Pod proudem.

Epizodu si můžete poslechnout i na platformách Spotify / Apple / Google

Ilustrační foto: Unsplash