Až stoprocentní účinnost: kogenerace bude jedním z pilířů moderní energetiky

Kogenerační jednotky mohou do budoucna tvořit důležitý doplněk k obnovitelným zdrojům. Jejich flexibilní provoz a schopnost spalovat i zelené plyny z nich dělá důležitý prvek dekarbonizace.

Ondřej Novák

3. 2. 2024

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla, tedy kogenerace, spolehlivě funguje například v kotelnách centrálního zásobování teplem, bioplynových stanicích nebo průmyslových provozech spolehlivě už desítky let. Kvůli relativně vyšší ceně plynu oproti cenám elektřiny a silnému zastoupení uhlí v české energetice ale byla tato technologie zatím spíše upozaděná. Nyní ale přichází její šance. Kogenerační jednotky totiž budou představovat jeden z hlavních prvků dekarbonizované energetiky.

Instalovaný výkon kogeneračních jednotek spalujících zemní plyn je aktuálně v České republice kolem 500 megawattů. U skládkových nebo kalových plynů, případně v kombinaci s čistírnami odpadních vod a bioplynem Česko disponuje dalšími zhruba 500 megawatty výkonu. Kogenerace v technickém slova smyslu probíhá i v případě uhelných elektráren nebo tepláren, kde je dnes instalovaných zhruba 1000 megawattů výkonu.

„Nejčastější umístění je v teplárnách. Další využití je například ve sklenících, keramičkách, sklárnách,“ upřesňuje Lukáš Dobeš, ředitel společnosti Tedom Operations. V rámci transformace teplárenství, kdy teplárny přecházejí od uhlí k zemnímu plynu, ale lze očekávat, že podíl kogenerace výrazně poroste.

Výhody této technologie jsou totiž značné. Kogenerační jednotky jsou flexibilní zdroj, který může dodávat elektřinu v dobách vysoké poptávky a najet na plný výkon během několika minut. Díky tomu může kogenerace doplňovat výrobu z obnovitelných zdrojů, zejména fotovoltaických a větrných elektráren. Do karet hraje kogeneraci i její efektivita, která může být až stoprocentní.

„I malá kogenerace o výkonu jednotek kilowattů, kterou si dáte do sklepa, je účinnější než velká supermoderní elektrárna. Ta má účinnost maximálně 50 nebo 60 procent, zbytek tepla vyletí komínem jako odpadní teplo, zatímco u malé kogenerace, právě tím, že je umístěna blízko spotřebitelů, teplo využijete. U moderních kogenerací s využitím odpadních tepel z provozu se dostáváte až ke sto procentům využití energie,“ upozorňuje Milan Šimoník, ředitel sdružení COGEN Czech.



„Co se týká nejmenších kogenerací, tam perfektně fungují krajské energetické agentury, které je umísťují do škol, krajských objektů, domovů důchodců. Účinnost těchto zdrojů je perfektní, to znamená, že nejen pokryjí tepelné potřeby objektu, ale ještě vydělávají na elektřině nebo šetří distribuční poplatky,“ dodává Dobeš. Díky kogeneraci tak dřívější spotřebitelé energie, jako veřejné budovy nebo průmysl, mohou být i jejími producenty a tím ušetřit nebo dokonce vydělat.

Podle COGEN Czech může Česko výhledově disponovat i čtyřmi gigawatty výkonu v kogeneračních jednotkách a spolehlivě tak nahradit uhelné elektrárny. Rozvoj této technologie ale brzdí mimo jiné nedostatečná státní podpora a turbulentní situace na energetických trzích.

Donedávna kogenerační jednotky dostávaly provozní podporu odvislou od situace na trhu, ale kvůli průtahům v notifikaci zákona o podporovaných zdrojích energie ze strany Evropské komise je systém nyní nefunkční. Ministerstvo průmyslu a obchodu by ale v blízké době mělo proces notifikace dokončit.

Podcast Pod proudem si můžete poslechnout i na podcastových platformách Spotify / Apple / Google

Úvodní foto: Pavel Baroch