Chtěli jen zastínit skleník, teď pomocí robotů vyrábějí vlastní konstrukce pro fotovoltaiku

Česko má od loňského roku prvního sériového výrobce konstrukcí pro fotovoltaiku, společnost Bragen z Litomyšle. Zakladatelé firmy Tomáš Brýdl a Ladislav Socha se přitom k fotovoltaice dostali nečekanou oklikou. Tomáš Brýdl totiž původně koupil lesní školku a před zhruba třemi lety hledal řešení, jak zastínit skleník. Jako vhodné řešení se ukázaly solární panely.

„K fotovoltaice jsme se dostali přirozenou cestou. Řešili jsme, jak vyrobit energii a zároveň zakrýt skleník. Kvůli statice jsme ale nemohli dát panely přímo na střechu, proto jsme demontovali všechna skla, jedna firma v Rožnově pod Radhoštěm nám na ně nalepila solární články a ty jsme poté vrátili zpět na skleník. Bylo to sice dražší, ale funkční řešení,“ vzpomíná Brýdl. Fotovoltaika teď v areálu vyrábí energii třeba na pohon zavlažování.

Postupně chtěla firma výkon solární elektrárny v areálu zvyšovat, ideálně formou agrovoltaiky, kdy by panely byly umístěné na konstrukcích přímo mezi stromky. Kromě chybějící legislativy se ale objevil i problém s dodávkou konstrukcí. Zakladatelé Bragenu zjistili, že nabídka na trhu má daleko k ideálu. Konstrukce byly buď drahé, nebo je bylo nutné dovézt z Číny či Polska.

„Zjistili jsme, že v Evropě je žalostně málo dodavatelů konstrukcí pro fotovoltaiku. Na Intersolaru 2022 jsme našli v podstatě jen jediného dodavatele, který by byl schopný konstrukce dodat, a to ještě za nesmyslné náklady,“ vysvětluje Ladislav Socha. Po průzkumu celé řady možností našli partnera v Česku, který byl schopen dodávat ocel za konkurenceschopné ceny. A v Bragenu se rozhodli, že si budou konstrukce vyrábět sami.

• Reportáž: Průkopník agrovoltaiky z Litomyšle: Jsme na startovní čáře připraveni vyrazit

Konstrukce pro fotovoltaiku, tedy ocelové profily spojené k sobě, vypadají na první pohled jednoduše. Důležité ale je, aby konstrukce byla správně navržená a měla všechny potřebné certifikáty. A kvůli tomu rostou i náklady. Situaci v Česku zkomplikoval i útlum výstavby velkých pozemních fotovoltaik v minulém desetiletí, protože nulová poptávka vedla k nezájmu firem o výrobu konstrukcí. Trh tak obsadili výrobci například z Polska, které naopak v uplynulých letech zažívalo doslova fotovoltaický boom.

„Aby byla výroba konkurenceschopná, musí být levná. A aby byla levná, musí být konstrukce vyráběné sériově a navržené tak dobře, aby tam nebyl žádný materiál navíc. V Česku nebyla poptávka, takže nemělo smysl rozjíždět sériovou výrobu. Teď se ale poptávka objevila,“ dodává Brýdl.

V Bragenu se nakonec rozhodli absolvovat zhruba roční proces získání všech potřebných certifikací, který skončil loni v září a výroba se mohla konečně rozjet. Samotná produkce probíhá u partnerského dodavatele Metal Trade Comax převážně automatizovaně za co nejmenšího využití lidské práce. To ale neznamená, že je design hotový. Před návrhy teď stojí takřka nikdy nekončící úkol optimalizace profilů tak, aby jejich výroba byla ještě efektivnější a konstrukce byly co nejlehčí.

„Jeden megawatt instalovaného výkonu pokryje plochu zhruba jednoho hektaru. A na každý hektar je potřeba 30 tun oceli. A každé kilo oceli musí koncový zákazník zaplatit. Hmotnost konstrukce je to nejzásadnější. U návrhu každého systému jde o to, aby konstrukce odolala povětrnostním vlivům, ale zároveň byla co nejlehčí,“ vysvětluje Socha.

Firma se také nedávno stala partnerem Svazu moderní energetiky.

Mají české firmy o domácí fotovoltaické konstrukce zájem? A jak může v praxi vypadat agrovoltaika? Dozvíte se v podcastu Pod proudem.

Aktuální díl si můžete poslechnout i na podcastových platformách Spotify / Apple / Google

Úvodní foto: Bragen