Průkopník agrovoltaiky z Litomyšle: Jsme na startovní čáře připraveni vyrazit
Parlament bude o povolení agrovoltaiky teprve jednat. Firma z východních Čech se už na souběžné pěstování plodin a výrobu elektřiny připravuje.
Pavel Baroch
28. 11. 2023
Na jedné straně čtyři řádky malin, nad nimiž jsou na vysokých konstrukcích umístěné fotovoltaické panely. A na straně druhé také čtyři řádky malin – ovšem bez panelů. I v nastupujícím podzimu jsou rostliny pod panely plné sytě červených, sladkých a celkově velmi chutných plodů.
„Zde probíhá projekt Výzkum nových postupů pěstování ovocných druhů v kombinovaném využití zemědělské půdy s výrobou a lokálním využitím elektrické energie z obnovitelných zdrojů, který je řešen s finanční podporou Ministerstva zemědělství, Národní agentury pro zemědělský výzkum,“ stojí na ceduli připevněné na plotu vedle branky, kudy se vchází do přírodní agrivoltaické laboratoře.
Pozemek leží v areálu Školek Litomyšl a má stejného majitele jako společnost Bragen, která patří mezi průkopníky v agrovoltaice. Na pilotním projektu se vedle této firmy podílejí ještě Česká zemědělská univerzita v Praze, Výzkumný ústav zemědělské techniky a Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy. Projekt je na samém počátku. „Teď jsme ve fázi sbírání dat,“ říká Tomáš Brýdl, společník firmy Bragen.
V záhonech jsou například čidla na měření vlhkosti v půdě, další čidla zase zaznamenávají teplotu fotovoltaických panelů. První data by měla být k dispozici příští rok. Cílem projektu je zjistit, kolik elektrické energie se na pokusné ploše vyrobí a samozřejmě také, jaký vliv budou mít panely právě na pěstování malin.
Bragen čerpá spoustu podstatných informací v tomto pilotním projektu z diplomové práce Farmy na maliny a borůvky v kombinaci s výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů, kterou zpracoval David Brýdl, syn Tomáše Brýdla ze společnosti Bragen a úspěšný absolvent Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity.
Přes květiny k zelené energii
To, že se pokusné políčko s malinami a malou fotovoltaickou elektrárnou nachází právě na pozemku na okraji Litomyšle, svědčí o tom, jak se firma Bragen připravuje na nástup agrovoltaiky. Souběžné využívání zemědělské půdy k pěstování vybraných plodin a k výrobě elektřiny ještě totiž není oficiálně povoleno. Vláda už sice přijala novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, jejíž součástí je právě i zavedení agrovoltaiky, teď ale ještě musí předlohu projednat parlament.
„Ano, jsme vlastně na začátku,“ konstatuje Tomáš Brýdl. To mu ovšem nebrání v tom, aby se se svými spolupracovníky na zavedení agrovoltaiky nepřipravoval, protože ve spojení pěstování plodin a výroby solární energie vidí jeho firma velký potenciál. Nejen pro pěstování malin a dalších vybraných plodin ve Školkách Litomyšl, které před několika lety koupil. Firma má v plánu nabízet agrovoltaiku na klíč: od konstrukcí na panely až po sazenice nebo závlahu. „Zkrátka kompletní řešení,“ říká Brýdl.
A právě pilotní projekt a následná vlastní rozsáhlejší agrovoltaika, která by měla vzniknout hned vedle testovacích řádků s malinami, má budoucím zákazníkům ukázat, že jde o životaschopný fungující systém. „Budeme to mít ověřené,“ poznamenal Brýdl. K tomu se ovšem musí nejprve zvládnout několik podmínek, z nichž schválení příslušné novely je jen jednou z nich.
Tomáš Brýdl se k agrovoltaice dostal přes kytky ve svém zahradním centru, které koupil od starších majitelů. Jelikož v areálu chyběla vlastní maloobchodní prodejna, nechal postavit skleník, na jehož střechu nechal posléze namontovat fotovoltaické panely. Nejenže dobře zastiňují rostoucí plodiny, ale ještě vyrábí dostatek elektřiny k tomu, aby mohla pohánět čerpadla na vodu k zavlažování.
Odtud už byl jen krok k tomu, aby se svými kolegy začal vymýšlet, jak podobné zastínění z fotovoltaických panelů vybudovat také ve vybrané části venkovního areálu. Jenže finanční nabídka oslovené zahraniční firmy, která nabízela speciální konstrukce na agrovoltaiku, byla příliš vysoká, a tak začali přemýšlet o vlastním řešení, o vývoji vlastních konstrukcí.
„Připravujeme několik typů konstrukcí pro různé plodiny. Jsou navržené pro pěstování trvalých kultur i sezónních plodin,“ uvedl Brýdl. Firma Bragen kvůli tomu vytvořila společný podnik s Metal Trade Comax a pod značkou bragenPVsystem nabízejí vlastní konstrukce pro pozemní solární elektrárny.
Vedle toho lidé ze společnosti Bragen zjistili, že budou potřebovat změnu územního plánu, protože podle dosavadních podmínek nebylo možné v katastru města Litomyšle stavět volně stojící fotovoltaické panely. V rámci několika úprav územního plánu s tím zastupitelstvo vyslovilo souhlas. Teď dobíhá celý administrativní proces, který by měl být ukončený do konce roku.
Od společnosti ČEZ už také mají v síti rezervovaný výkon pro šest megawattů panelů. „Také nyní hledáme případného odběratele zelené elektřiny, my sami ji v zahradním centru nespotřebujeme,“ konstatoval Brýdl.
Parlamentní rozhodování
Teď je na řadě parlament. „Díky agrovoltaice budou zemědělci moci z jedné zelené plochy sklidit plodiny i solární elektřinu. Fotovoltaika umístěná například na vinicích, mezi ovocnými stromy či na záhonech se zeleninou navíc zlepšuje produkční vlastnosti půdy a snižuje vypařování vody v horkém létě. Zastínění solárními panely totiž plodiny chrání před spálením a před extrémními výkyvy počasí, které jsou s postupující klimatickou změnou stále častější,“ říká Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
Podstatná ale bude konečná podoba novely a také prováděcí vyhlášky. Tyto detaily určí, kde všude bude možné agrovoltaiku využívat, jestli ji bude možné například aplikovat i pro pěstování sezónních plodin v květináčích v zahradních centrech. Podstatné budou rovněž případné státní dotace pro rozvoj tohoto nového oboru, který už se využívá v některých zemích Evropské unie, ve Spojených státech nebo v Číně.
„Teď se jedná hlavně o trvalých kulturách, ale proč by agrovoltaika neměla být i na sezónních plodinách, jako se to využívá například v Holandsku?“ zamýšlí se Tomáš Brýdl. „Nemělo by to být umožněno jen na tradičních polích nebo vinicích, ale právě také v pěstebních školkách a farmách. Majitelům by to hodně pomohlo s celkovou ekonomikou.“
Firma Bragen dokonce vyvíjí vlastní konstrukce pro pěstování ovoce, které je háklivé na jarní mrazíky, jako jsou například meruňky nebo broskve. Ta by umožňovala v případě potřeby zatáhnout nad stromky jakousi protinámrazovou fólii. Už teď má ale připravenou celou škálu různých konstrukcí. „Jsme na startovní čáře připraveni vyrazit,“ dodává Brýdl.
Foto: Pavel Baroch