Český trh s fotovoltaikou čeká další boom. Potenciál je velký i v okolních zemích

V zemi totiž zůstává nevyužitý obrovský počet dostupných střech a ploch pro solární elektrárny, které budou růst díky prostředkům a cílům EU pro transformaci energetiky a rozvoj udržitelné ekonomiky. Podobný výhled přitom mají také Polsko nebo Slovensko.

Podle údajů Ministerstva průmyslu a obchodu bylo k 30. červnu 2023 v ČR v provozu celkem 130 301 solárních elektráren — jak na rezidenčních, tak i průmyslových objektech nebo volně stojících. Počet jejich instalací vzrostl zejména v posledním roce (meziročně o 50 %), avšak jak ukazuje predikce společnosti Columbus Energy v rámci její nové dlouhodobé strategie, ještě větší rozvoj solární energie Českou republiku teprve čeká.

Bude tažen jak unijními závazky pro splnění cílů dekarbonizace, společenské a ekologické udržitelnosti (ESG), tak potřebami firem splňovat tyto požadavky mj. využíváním čistých zdrojů energie. Domácnosti a bytové domy budou zase i nadále budovat fotovoltaické a další obnovitelné zdroje energie pro snížení svých nákladů.

Mezinárodní agentura pro obnovitelné zdroje energie (IRENA) ve své nedávno zveřejněné zprávě uvedla, že celosvětová instalovaná kapacita výroby energie z obnovitelných zdrojů se musí do konce desetiletí zvýšit třikrát na 11 174 GW, aby byl splněn limit 1,5 C, který byl stanoven v Pařížské dohodě o oteplování klimatu.

Celosvětová kapacita fotovoltaických elektráren musí do roku 2030 dosáhnout alespoň 5 400 GW, což představuje nárůst o 4 345 GW oproti roku 2022, uvedla IRENA. Evropská unie letos přijala závazek dosáhnout v roce 2030 podílu obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie ve výši 42,5 %, přičemž v roce 2021 dosahoval tento podíl 22 % (Eurostat), v ČR pouze 17 %.

Česká republika si podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie stanovuje v rámci projednávaného Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu (NECP), aktuálně platný cíl ve výši 22 % lze považovat za spíše zastaralý. Plán NECP ve své aktuální podobě proto předpokládá výstavbu nových 10,1 gigawattu (GW) instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren připojených do sítě a nových 1,5 GW výkonu větrných elektráren do roku 2030.

Razantní navýšení výkonu obnovitelných zdrojů je přitom v zájmu nejen klimatických cílů, ale i českého průmyslu a celé ekonomiky, má-li udržet tempo s inovacemi, které souvisí s evropským úsilím o společenskou, ekonomickou a ekologickou rovnováhu v podobě požadavků ESG. Ty musí firmy od roku 2024 promítnout do mnoha aspektů svého fungování včetně snižování své uhlíkové stopy a environmentální udržitelnosti. Společnosti, které nebudou využívat obnovitelné zdroje energie, budou postupně vytlačeny z trhu, protože nenajdou dostatek odběratelů ani dodavatelů.

Jak přitom upozorňuje ve své aktuální strategii do roku 2028 společnost Columbus Energy, potenciál pro rozvoj dalších fotovoltaických zdrojů v ČR, Polsku nebo na Slovensku je stále mnohem větší než počet dosud provedených instalací. „V České republice je pouze na rodinných domech možné instalovat až 700 000 nových solárních elektráren, na Slovensku 300 000 a v Polsku ještě více než 2 800 000,“ upozorňuje výkonná ředitelka Columbus Energy a. s. Simona Labudová. Odhad vychází z veřejně dostupných údajů o počtu domů s vhodným typem střech.

Tyto nově instalované FVE zdroje by při typickém průměrném výkonu domácí elektrárny 7 kWp mohly teoreticky nabídnout souhrnný výkon 4,9 GW (a vyrábět ročně cca 4900 GWh čisté energie) v ČR, na Slovensku 2,1 GW a v Polsku 19,6 GW. Reálný počet nově budovaných zdrojů je však omezený i dalšími podmínkami včetně časově omezených financí v podpůrných fondech EU a národních zemí.

Např. podle letošní studie společnosti Deloitte zpracované pro Svaz moderní energetiky je možné do roku 2030 postavit z evropských peněz přes 17 GW nového výkonu v obnovitelných zdrojích, pak už nemusí být tyto zdroje k dispozici a evropská dekarbonizační podpora může být přesměrována do jiných sektorů ekonomiky.

„Český průmysl bude potřebovat bezemisní energii pro udržení své role v dodavatelských řetězcích a zachování své pozice na evropském trhu. Jen fotovoltaika může v roce 2030 vyrobit dost energie pro produkci 11 milionů osobních vozů Škoda Auto. Nově by tak mohly tyto vozy sjely z výrobních linek s nulovou emisní stopou,“ uvedl ke studii Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Columbus Energy se ve své dlouhodobé strategii zavazuje zpřístupnit regionu střední Evropy dostatek čisté energie a stát se lídrem v jejich instalaci i vývoji. Předpovídá další mohutný rozvoj trhu s tepelnými čerpadly a velkých solárních parků a bateriových úložišť, u kterých v současné době disponuje funkčními či schválenými projekty o celkové kapacitě 724 MW. Velký význam vidí také v dalším technologickém vývoji a inovacích, například ve vývoji nových perovskitových článků, které testuje jeho společnost Saule Technologies.

Zdroj: Tisková zpráva

Úvodní foto: Columbus Energy