Češi sklízí úspěchy ve výstavbě velkých baterií. Zatím ale hlavně v zahraničí

Pozdě, ale přece. Česko v letošním roce zřejmě konečně přijme dlouho očekávanou novelu energetického zákona zvanou Lex OZE 3, která má nastavit podmínky pro akumulaci a agregaci flexibility. Tyto prvky jsou klíčové pro další rozvoj obnovitelných zdrojů energie a dekarbonizaci ekonomiky.

Akumulace v podobě bateriových systémů, ale i přečerpávacích elektráren nebo elektrolyzérů vyrábějících zelený vodík, je klíčová pro uchovávání energie z bezemisních zdrojů pro pozdější spotřebu. Agregace flexibility pak znamená chytré řízení sítě tak, aby nedocházelo k výpadkům, a to právě za pomoci akumulačních kapacit a řízení spotřeby. Potřebné technologie pro tyto prvky moderní energetiky už existují a po světě běžně fungují, v Česku ale jejich výstavbě brání legislativa a nedostatečně nastavené dotační programy.

Novela Lex OZE 3 představuje zapracování evropské legislativy do českého právního řádu. Česko na ni čeká už sedm let. Kvůli mnohaletým průtahům hrozí nejen komplikace v dekarbonizaci, ale dokonce i pokuty ze strany Evropské unie a hrozba zastavení možnosti čerpat peníze z evropského plánu obnovy.

„Sankce, kterými hrozí Evropská komise, si žádná politická reprezentace nevezme na triko. Evropská komise dala termín pro nápravu do konce letošního roku, takže věřím, že 1. ledna 2025 by zákon mohl platit. Na zákoně se pracuje, z Ministerstva průmyslu a obchodu máme informace, že teď je zákon na Legislativní radě vlády, v březnu by ho mohla vláda projednat,“ říká Jan Fousek, výkonný ředitel asociace AKU-BAT CZ.

Zákon aktuálně obsahuje samotnou definici akumulace, tedy procesu ukládání energie do nějakého média a jejího zpětného převedení na elektřinu, která z úložiště zamíří do distribuční sítě. Dále dnes podnikatele trápí double charging, kdy poplatky za distribuci a obnovitelné zdroje energie platí jak provozovatelé úložišť, tak i koncoví zákazníci, což cenu akumulované energie zbytečně prodražuje.

Vedle Lex OZE 3 pak podnikatelé volají i po úpravě dotačních programů, zejména Modernizačního fondu, aby byly motivující pro výstavbu nových a zejména velkých akumulačních kapacit.

Česko v otázkách této legislativy a dotací patří mezi poslední v Evropě, proto se domácí investoři soustředí aktuálně na budování nových projektů zejména v zahraničí. A sklízí tam nemalé úspěchy. Společnost SOLEK Holding například v polovině února zvítězila ve výběrovém řízení na výstavbu bateriového úložiště v Řecku. To získalo podporu Evropské komise v rámci budování bateriových úložišť, zatím o celkovém výkonu 1 gigawatt.

„S naším projektem Melitini o výkonu 18 megawattů a kapacitě 36 megawatthodin jsme se vešli přesně do segmentu výherních cen, což nebylo jednoduché. S dalšími dvěma ještě půjdeme do aukce, na které se těšíme. Není to přitom velký projekt, v Chile chystáme úložiště o kapacitě 400 megawatthodin,“ říká Zdeněk Sobotka, zakladatel a výkonný ředitel SOLEK Holding. V porovnání s Českem ale i 18megawattová baterie působí zatím takřka nepředstavitelně, protože doposud největší projekty mají zhruba jen poloviční výkon.

Kdo dlouhodobě brzdí rozvoj akumulace a agregace flexibility v Česku? Proč se bez velkých baterií neobejdeme? A jaké se chystají změny v dotačních programech? Zjistíte v podcastu Pod proudem.

Podcast je dostupný na Spotify / Apple / Google

Úvodní foto: Svaz moderní energetiky