Odpor k ESG nechápeme, pro firmy je to příležitost, jak být lepší, říkají šéfové Soulmates Ventures
Peněz na udržitelné investice je v Česku dost, ale chybí nám firmy, do kterých by dávalo smysl investovat, říkají zakladatelé fondu Soulmates Ventures.
Ondřej Novák
16. 1. 2024
Akcelerátor Soulmates Ventures založil podnikatel Hynek Sochor a od roku 2020 ho vlastní a vede spolu s Václavem Gregorem, který působí v roli CEO. Jako venture capital (VC) fond působí od léta 2021 s cílem podporovat startupy, jejichž činnost má pozitivní dopady na planetu a člověka.
Od té doby do svého portfolia přijali 12 projektů z oblasti klimatických technologií, zemědělství, mobility, energetiky nebo zdravotnictví s aktuální celkovou odhadovanou hodnotou 175 milionů eur, přičemž podíly Soulmates Ventures dosahují 17,8 milionu eur. Z projektu Hynka Sochora a Václava Gregora se tak stal jeden z nejvýraznějších českých investičních fondů, který se zaměřuje na udržitelnost a zelené startupy.
Hynek Sochor i Václav Gregor pocházejí ze severní Moravy. Ačkoliv je věkově dělí generační rozdíl, oba mají společné bohaté zkušenosti s podnikáním. Hynek Sochor podniká od 90. let a má za sebou práci na desítkách byznysových i dobročinných projektů. Václav Gregor pak začínal zhruba před deseti lety jako blogger, ale po přestěhování do USA spolupracoval s nejznámějšími americkými influencery.
V rozhovoru pro Obnovitelně.cz jsme rozebírali, jaký je mezi investory aktuálně zájem o zelený byznys, zda je na středoevropském trhu dostatečná nabídka zajímavých projektů nebo jakou roli mají podnikatelé hrát v zachování planety pro příští generace.
Jaký byl pro Soulmates Ventures rok 2023 z hlediska zelených investic?
Václav Gregor: Rok 2023 se nám velmi povedl. Udělali jsme sedm investic, což je za jeden rok poměrně vysoké číslo, další jsme měli koncem roku ještě rozjednané. Aktuálně máme v portfoliu celkem 12 firem, které jsme vybrali z více než 900 analyzovaných projektů. Každoročně hledáme desítku firem a každou z nich chceme podpořit částkou až jeden milion eur.
Hynek Sochor: Sedm nových investic nás řadí mezi nejaktivnější fondy v Česku, a dokonce v celém CEE regionu (Central and Eastern Europe – střední a východní Evropa). Moc mě těší, že nás Global Startup Awards nominoval ve dvou kategoriích jako Nejlepší akcelerátor v CEE za rok 2023 a BEST VC 23.
V této kategorii pro Nejlepší VC za rok 23 jsme dokonce postoupili do finále mezi 6 nejlepších. Věřím, že nám to pomůže s vyhledáváním projektů s vysokým potenciálem, protože najít projekty, které budou naplňovat naši vizi, je hodně těžké. Musí být udržitelné i profitabilní.
Pokud jste z 900 projektů vybrali pouhých 12, to znamená úspěšnost jen kolem jednoho procenta. Takže pravidla máte nastavená asi opravdu hodně přísně.
Hynek Sochor: Obvykle ve světě venture capital platí, že je úspěšný zhruba jeden z dvaceti projektů. My máme propracovaný framework na to, jak posuzujeme a vybíráme projekty. A základ je neinvestovat do nesmyslů. V Česku se na vysokých školách dělají nesmyslné projekty do šuplíků.
My ale potřebujeme nápady, které k něčemu budou, a podle toho si je vybíráme. Greenwashingové nápady už k nám nechodí, to jsme si odbyli v roce 2021, když jsme vyhlásili, že chceme investovat. Ale jsme přísní i na ostatní kritéria, například na tým nebo škálovatelnost.
Václav Gregor: Musí tam být MVPčko (minimum viable product, tedy minimální životaschopný produkt) a firma musí prokázat, že svůj produkt umí prodat. Pokud projekt neprokáže funkční byznys, je pro nás příliš nezralý. Investujeme od 100 tisíc do jednoho milionu eur, většinou spíš tu vyšší částku.
Hynek Sochor: Ale pozorujeme rostoucí trend v zájmu o zelené investice. Když jsme přišli, byli jsme v Česku úplně první, kteří při posuzování projektů vyhodnocovali kromě ekonomické stránky věci i udržitelnost. ESG reálně používáme k tomu, abychom odhalili potenciální budoucí rizika, která v projektu mohou vzniknout.
Měli jsme na stole projekt, který vyráběl řekněme tisíc produktů a sliboval, že bude škálovat. Když jsme se ale podívali na ESG a další ratingy, kolega spočítal, že firma potřebuje k výrobě jednoho produktu třeba milion kubíků vody. A do roka nebo do dvou měli vyrábět milion produktů.
Bylo jasné, že by tolik vody v místě výroby ani nebylo k dispozici a projekt by vysál veškerou vodu z okolí. Proto jsme do něj nakonec nešli. Toto riziko bychom přitom klasickým způsobem hodnocení investice nikdy neodhalili. Proto je pro nás ESG důležité.
Peněz je dost, chybí startupy
Zmiňujete, že zájem o zelené investice roste, tak jaká je teď situace na poli zelených startupů v Česku?
Hynek Sochor: Dlouhodobě zájem o tyto investice jednoznačně stoupá s legislativní a finanční podporou ze strany municipalit. 8 z 10 top VC investičních kol financování ve střední a východní Evropě uzavřených v červnu 2023 jsou podle Vestbee startupy zaměřené na udržitelnost – eAgronom, Woltair, Sensoneo, Sunly, VOK Bikes nebo Greenstick. Mezi lety 2013 a prvním pololetím roku 2021 šlo v regionu CEE na klimatické technologie celkem 1,758 miliardy dolarů.
Za toto období dosáhla složená roční míra růstu (CAGR) 57,22 procent. Investice vzrostly z 10,6 milionu USD v roce 2013 na 398 milionů USD v roce 2020 a na více než 502 milionů USD jen v prvním pololetí 2021. Rok 2021 a 2022 byl pro startupové odvětví synonymem bohatství, kde proudilo rekordní množství kapitálu. Rok 2023 bude s největší pravděpodobností slabší než rok 2021 a 2022, ale zároveň ukáže růstovou tendenci v návaznost na předchozí roky 2018, 2019 a 2020.
Součástí našeho poslání je skutečnost, že zátěž na životní prostředí roste rychleji než rychlost, jakou přicházejí udržitelnější řešení na trh. Sice se už hodně věcí mění, ale naše myšlení a aktivity, které děláme, se zlepšují pomaleji než zátěž na přírodu. Aktivity pro udržitelnost potřebujeme zrychlit, a to ve velmi krátkém časovém horizontu.
Na druhou stranu, najít vhodný startup je opravdu těžké. V Ostravě jsme udělali výzvu, ať se k nám hlásí zajímavé projekty, a kromě Perfect Air a Sensetio tam nic nebylo. Takže jsme začali aktivně hledat v Praze, kde jsou komunity už na jiné úrovni. Máme k tomu dvě nebo tři investice ve Velké Británii, jejichž řešení můžou velmi silně pomoci i v CEE regionu. Máme Estonsko, Rumunsko, Česko, Slovensko, hledáme všude.
Václav Gregor: Není problém sehnat tu peníze, ale je problém sehnat tu startupy. Kapitálu je ve střední Evropě celkem dost, ale možná tu projekty nevznikají tak rychle například z akademické sféry, které by se pak dostaly do komerční sféry, kde můžou získat investice v milionech eur. Situace v Česku je ale podobná jako v zahraničí, ale v řadě věcí jsme hrozně pomalí, zejména co se týče politických rozhodnutí. Přitom politika představuje spíš jen podpůrný prostředek. Reálnou změnu udělají jen podnikatelé, kteří navrhnou a uvedou do praxe funkční řešení.
Takže myslíte, že pro investory obecně bude stále důležitější, jak si projekt vede i v ESG?
Václav Gregor: Stoprocentně. Spousta investorů zjistila, že v tomto sektoru jsou obrovské možnosti výnosů, a z dat vyplývá, že množství investic v udržitelnosti začíná převažovat nad investicemi, které proudí do neudržitelných projektů. Řada českých fondů už začala do svých komunikačních strategií přidávat, že se zajímají i o udržitelnost, protože moc dobře vidí růst tohoto segmentu. A začínají proto zohledňovat i ESG.
Jeden kamarád mi říkal, že ESG nemá rád, protože mu vadí byrokracie a firmy samy od sebe by se měly chovat správně. To by bylo super, ale myslím, že se to samo od sebe nestane. Kdyby se tak firmy chovaly, tak ESG nepotřebujeme.
Hynek Sochor: Jednou jsem dostal otázku, co si myslím o aktivitě anti-ESG. Já takové aktivitě nerozumím. Máme odpovědnost, kterou musíme uchopit co nejlépe. A pro mě je ESG skvělý nástroj k tomu to dělat. I kdyby ESG neexistovalo, stejně by nás napadlo se dívat na ty stejné věci, které tato metodika obsahuje.
Takže ESG vnímáte spíš jako příležitost?
Václav Gregor: Tento rok jsem pomáhal organizovat a moderovat akci na Cashflow summer a měli jsme tam panelovou diskuzi na ESG. A právě jeden účastník, který podniká s nemovitostmi, se do nás hodně opíral, že ho to zatěžuje a likviduje mu to byznys. Já tomu rozumím, ale snažil jsem se mu vysvětlit, že s tím nic neudělá.
Všichni to budou muset začít řešit. A on má příležitost to začít řešit o dva roky dřív než konkurence a mít díky tomu konkurenční výhodu. Je to nastavený směr a podnikatelé z něj mohou těžit, protože na to mohou být lépe připravení. Jsou programy, které to podporují, banky na to dávají lepší financování. Jsou v tom obrovské příležitosti.
Hynek Sochor: Lidé říkají, že jim to likviduje byznys a přitom vůbec neví, o čem mluví. Neuvědomují si, že jim to může pomoct. Společnosti typu ČEZ milují ESG, protože to dělají skvěle. Mají jedno z nejlepších oddělení ve střední Evropě na implementaci ESG a díky tomu získávají neskutečný náskok před konkurencí.
Odkrývají oblasti, které pro ně mohou znamenat rizika i příležitosti. To je fantastické. A pak potkáte někoho, kdo řekne „mně to likviduje byznys“. Spíš to ale znamená, že takový podnikatel neumí ESG uchopit.
Prvenství Evropy v udržitelnosti nemusí trvat navždy
Jak vnímáte evropskou Zelenou dohodu? Je to pro vás také příležitost? Firmy z udržitelného sektoru Green Deal hodně vítají, ale veřejná debata o něm je rozpolcená.
Hynek Sochor: Green Deal pro mě má velkou podpůrnou roli. Je to pokus o změnu lidského myšlení, abychom zpomalili tu stále větší zátěž, kterou lidstvo produkuje vůči planetě a může nás do budoucna zlikvidovat. Neříkám, že Green Deal je nastaven stoprocentně správně, ale je to snaha o zpomalení a obrácení trendu ničení planety.
Václav Gregor: Půjde také o veřejné peníze a diskuze by se měla vést i o tom, jak by měly být správně alokovány, aby šly opravdu do věcí, které budou smysluplné.
Ptám se na to záměrně v souvislosti například s protiinflačním balíčkem IRA, který vyhlásil americký prezident Joe Biden a který počítá s miliardovými investicemi do čistých zdrojů, bateriových úložišť nebo budování domácích kapacit na výrobu těchto technologií. Bude evropská odpověď vůbec dostatečně silná?
Václav Gregor: Bojím se, že situaci v Evropě může zkomplikovat zdejší příliš regulované prostředí. Mám velké zkušenosti s podnikáním v Americe a za klíčovou věc tam považují rychlost implementace. I když se Evropa snaží být lídrem v udržitelnosti, tak v momentě, kdy na tento trend naskočí USA, tak nás můžou předběhnout, protože jsou schopní do toho nasypat spoustu peněz a udělat to rychle. Takže Evropě se může stát, že zaspí.
A budou pro vás v této souvislosti zajímavé i energetické startupy?
Václav Gregor: Ano, teď jsme investovali do rumunského energetického startupu Ogre AI, který prodává i pro ČEZ, E.ON nebo pro řecké a italské energetické firmy. Tento startup je lídr v předpovídání výroby a spotřeby energie, což má obrovské přínosy. Například dokáže o 26 procent snižovat chybovost v nákupech energií a minimalizovat tak třeba rizika výpadků.
Hynek Sochor: Předpovědi dělají pomocí umělé inteligence a dokážou z mnoha dat včetně satelitních analyzovat třeba potenciál počasí. Pro představu, když má zítra svítit slunce a foukat, tak AI doporučí utlumit velké tepelné elektrárny. To má také obrovský vliv na cenu energie.
Dnešním tématem číslo jedna je elektromobilita, která přinese zvýšené nároky na výrobu elektřiny. Ogre AI v tomto představuje skvělý managementový nástroj pro výrobce elektřiny, pro distributory i pro obchodníky. Když víme, že zítra bude levnější energie, tak si ji dnes nekoupíme.
A je to řešení, které efektivním způsobem zabezpečuje škálování toho, jak distribuovat zelenou energii a eliminovat co největší množství energie z tepelných elektráren. To znamená nejen obrovskou byznysovou příležitost, ale také potenciál ušetřit velké množství emisí a nevyrábět elektřinu zbytečně.
Dalším projektem, do kterého jste před časem investovali, je startup Perfect Air, který se zaměřuje na sledování kvality ovzduší. Jak se mu daří?
Hynek Sochor: Byl to jeden z našich prvních projektů, vstoupili jsme do něj v roce 2021. Úzce spolupracujeme s univerzitami a se společností Slamka, která řeší přenos poznatků základního výzkumu do aplikovaného výzkumu a na trh. Perfect Air vznikl z naší společné spolupráce.
Po světě v tomto segmentu roste silná konkurence, na trhu funguje řada společností, které vydělávají na prodeji historických dat o ovzduší, jedna přímo konkurenční společnost BreezoMeter získala od investorů 50 milionů dolarů a plně jej integroval již například Apple. Takže Perfect Air, který se na tento segment zaměřuje, se nám líbí.
Předchozí investor nicméně nenaplnil ambice a v Perfect Air se v souvislosti s tím objevily nějaké problémy. V lednu je ale v plánu nové investiční kolo, od kterého si slibujeme zrychlení projektu.
Další udržitelný startup ve vaší stáji je eAgronom. Čím se zabývá?
Hynek Sochor: Chtěli bychom, aby každý metr zemědělské půdy byl spravován právě eAgronomem. Aktuálně se podařilo pokrýt jeden a půl milionu hektarů v Evropě a z toho je 200 tisíc hektarů v Africe, v Keni, Tanzánii nebo Jihoafrické republice. Jedná se o startup z Estonska, který poskytuje farmářům software na správu a optimalizaci jejich zemědělské činnosti. Tento nástroj pomáhá zemědělcům zvyšovat produktivitu a snižovat ekologickou stopu jejich hospodaření.
eAgronom umožňuje sledování a analýzu dat týkajících se plodin, počasí, půdy a dalších faktorů, což farmářům pomáhá při rozhodování o výsevu, hnojení a dalších zemědělských operacích. Projekt také podporuje udržitelné zemědělství a nabízí zemědělcům nástroje pro lepší přístup k finančním produktům a lepším službám skrze optimalizaci uhlíkové stopy a benefity z výnosů z prodeje uhlíkových offsetů.
Díky analýze dat navíc mohou zemědělci zjistit, jak se v průběhu času vyvíjí ekologizace jejich farmy a snižování uhlíkové stopy. Takže kromě toho, že eAgronom dává nástroj na správu farmy, tak je schopný vytvářet certifikované uhlíkové offsety, což pro zemědělce představuje další zdroj příjmu.
Aplikace totiž farmářům umí vyplácet peníze za to, že hospodaří ekologicky a udržitelně. Paradoxně Afrika patří k oblastem, kde nejsou podobné nástroje zatím tolik k dispozici a zároveň tam zemědělství neprobíhá vždy úplně udržitelně. Ale díky nástrojům jako eAgronom dokážou afričtí farmáři analyzovat aktuální stav a začít se zlepšovat. A za to, že budou hospodařit udržitelněji, budou dostávat různé benefity, tedy přímé platby, výhody u bank a pojišťoven nebo u dodavatelů.
Lidé potřebují mít možnost naplňovat své potřeby udržitelně
Co vy děláte pro svoji udržitelnost? Omezujete létání? Jezdíte elektromobilem?
Václav Gregor: Létání neomezujeme. Nejsme aktivisté a omezení létání podle nás není řešení problému. Cestování dá lidem spoustu zkušeností do života, je to jedna z nejdůležitějších věcí. Například Američané moc necestují, protože si to nemůžou dovolit, a myslím, že jsou kvůli tomu trochu omezení. Naše společnost nemůže přestat cestovat, musíme poznávat kultury.
Potřebujeme inovátory a podnikatele, aby hledali řešení, jak můžeme využít intelekt, výzkum a technologie na to, abychom byli schopní létat třeba bezemisně. A o to nám jde, proto děláme investiční výzvy a hledáme projekty, které přiblíží tuto budoucnost.
Samozřejmě jsou na místě diskuze jako třeba ve Francii, jestli lidé opravdu potřebují létat v rámci jedné země. Francie nakonec k tomuto zákazu v určité míře přistoupila (zakázány jsou lety v délce do 2,5 hodin, pokud se stejná trasa dá ujet v rozumném čase vlakem, pozn. red.).
Ale nemyslím si, že pointa je přestat cestovat. Potřebujeme hledat cesty, jak nám technologie umožní naplnit to, co bychom chtěli dělat, aniž bychom poškozovali ostatní lidi nebo planetu.
Hynek Sochor: Jinak samozřejmě třídíme odpad, zhasínáme světla. Tím sice planetu nezachráníme a dnes je to už spíš součást slušného chování, samozřejmost. Naší odpovědí na to, co děláme pro udržitelnost, je tak náš ekosystém pro startupy, abychom jim pomáhali přinášet alternativy, aby třeba to létání bylo udržitelnější. To je náš základní princip, došli jsme k tomu svými životními cestami a pro mě je to to nejlepší, co mě mohlo potkat.
Václav Gregor: Elektromobil v tuto chvíli nemám, ale sledujeme třeba aktivity, které přicházejí z Číny. Je to jasný směr, elektrifikace tu bude. Vadí mi, že ještě nejsou vyřešené dopady lithiových baterií a jejich recyklace. Je hodně důležité, aby jejich koloběh byl uzavřený.
A myslím, že až se podaří dořešit nabíjecí infrastrukturu, tak elektromobilita bude skvělá a lidé ji začínají přijímat. Spíš je otázka, jestli nemají strach z toho, že je bude elektromobil nějak omezovat, že třeba nedojedou do Chorvatska. Takže je důležité, aby pro ně tato technologie byla dostupná a aby existovala infrastruktura.
A co se týče třeba konzumace masa, za mě to není o tom být úplný vegan, ale zkrátka jíst masa méně. Sám mám třeba rád vegetariánská jídla, i když nejsem vegetarián. Problém je, že jako bezmasé jídlo ve většině restaurací dostanete Caesar salát bez kuřete. A je důležité mít alternativy.
Na Obnovitelně.cz jsme například před časem psali o studii, podle které jedno procento nejbohatších produkuje stejné emise jako 66 procent nejchudších. Jak v tomto ohledu tedy vnímáte svou osobní odpovědnost?
Hynek Sochor: Je to pořád stejný příběh. Potřebujeme i pro procento nejbohatších přinést alternativy, aby jejich fungování bylo udržitelnější. Je jedno, jestli řešíme jedno procento největších znečišťovatelů nebo celou zemi. My cílíme na všechny.
Václav Gregor: Zaznamenal jsem kritiku kolem konference COP28, na kterou všichni přiletěli v tryskáčích. To asi nebyl úplně hezký obrázek. Ale nechápu třeba aktivity, kdy se někdo rozhodne vypustit nebo propíchat pneumatiky SUVčkům ve městech. Jaký to má smysl?
My víme, že SUV znečišťují ovzduší, ale když si někdo takové auto koupí a my mu propíchneme pneumatiku, tak co to změní? To je za mě aktivismus, který dřív možná upozorňoval na problémy, ale ať si ti lidé sednou a začnou hledat řešení.
Nebo třeba když jsme byli na plachetnici, což je skvělý ekologický způsob dopravy, tak jsme kolem viděli gigajachty, o kterých si můžete přečíst, že mají v nádržích tři bazény nafty na týden plavby. To je šílené. Ale není řešením kritizovat superbohaté, řešením je nabídnout jim alternativu v podobě jachty, která bude třeba na solární energii. Chybí nám dostatek řešení.
Takže nabízet udržitelný luxus?
Václav Gregor: Proč ne? Nemyslím si, že je to o tom říkat, že luxus je špatný. Když se podíváme na módu, vyrábí se často za nehumánních podmínek, na jedny rifle se spotřebuje obrovské množství vody, a ještě to několikrát cestuje z jedné části světa do druhé. Ale když o tom budeme sbírat data, dokážeme upozorňovat, můžeme to změnit a můžeme najít řešení.
Foto: Soulmates Ventures