Procento nejbohatších má na svědomí více emisí, než 66 procent těch nejchudších
Že je světové bohatství naakumulované mezi jen pár lidmi je známý fakt. Nová studie ale dodává, že horní procento boháčů zodpovídá také za dvě třetiny světových emisí.
Kristýna Čermáková
1. 12. 2023
Podle studie z Oxfamu, kterou vědci každý rok aktualizují, vytváří horní procento nejbohatších lidí stejné množství emisí oxidu uhličitého, jako 66 procent obyvatel z druhé strany žebříčku. Jinými slovy, horních 77 milionů lidí vytváří stejně škodlivých emisí jako spodních pět miliard lidí. Odpovídá to celkovému podílu 16 procent celkových světových emisí oxidu uhličitého.
To je dostatečné množství oxidu uhličitého, aby se podle vědců dalo říci, že těchto 77 milionů lidí nepřímo způsobuje 1,3 milionu zbytečných úmrtí v důsledku dopadů klimatické změny, horka a sucha.
Výsledky studie příhodně vyšly před aktuální konferencí COP28, na které se bude světová nerovnost znečišťovatelů rozebírat. „Ti nejbohatší drancují a znečišťují planetu a vedou ji k záhubě. Nechávají lidstvo dusit se extrémními vedry, trpět povodněmi a suchem,“ uvedl výkonný ředitel Oxfam International Amitabh Behar.
Pozornost politiků je podle něj léta zaměřena špatným směrem. Soustředí se sice především na snižování emisí, ale zároveň úplně míjí nerovnost a neférovost přerozdělení světového bohatství.
Důvodem, proč život nejvrchnějšího procenta populace vytváří takové množství emisí je jednak v konzumním přístupu k životu, a pak je to také způsobeno často podnikáním právě v oblastech, které vytváří velkou uhlíkovou stopu.
Podle vědců by naopak spodnímu procentu populace trvalo zhruba 1 500 let, aby dokázalo vytvořit stejné množství emisí. Na konferenci COP28 by se proto měla probírat i skutečnost, že nejbohatší procento produkuje 22krát více emisí než by mělo, pokud skutečně chce udržet cíle Pařížské dohody a 1,5 stupně maximálního oteplení planety.
Nerovné podmínky pro život
Studie zmiňuje i další faktory, které se na nerovnostech podílí, jako je například jednoduše podnebí, geografická poloha nebo typ krajiny. Kopcovité a hornaté země totiž trpí na povodně sedmkrát více než ty rovinaté, které mají například i jednodušší hospodaření. Podle vědců z Oxfamu by proto bylo vhodné silněji apelovat na adekvátní zdanění bohaté populace a dané peníze by následně pomohly při dorovnávání těchto faktorů nejen v případě klimatické změny.
„Super bohatí plení a znečišťují planetu až do bodu zničení, a ti, kteří si to nemohou nejméně dovolit, platí nejvyšší cenu,“ říká Chiara Liguori, hlavní klimatická poradkyně Oxfamu. Obě krize – klimatická ai finanční nerovnost – se podle ní vzájemně posilují.
Vědci z Oxfamu poukazují i na další sociální nerovnosti, například na postavení žen ve světové populaci, na problematiku etnických menšin nebo velké množství migrantů, které se bude s příchodem klimatické změny ještě zvyšovat.
„Nezdanění bohatství umožňuje nejbohatším okrádat nás, ničit naši planetu a rezignovat na demokracii. Zdaněním extrémního bohatství se mění naše šance na řešení nerovnosti i klimatické krize,“ dodává Behar.
Podle Behara by investice do širšího světa pomohly rozvoj zeleně smýšlejících vlád i větší spravedlnosti mezi populacemi.
Proto naléhají, aby se světové vlády, které nyní na konferenci budou jednat právě o budoucnosti planety i klimatu, otevřely také otázku nerovnosti. Podle výpočtů ze studie by mělo být možné přerozdělením příjmů zajistit každému člověku zajistit minimální denní příjem ve výši 25 dolarů a současně snížit globální emise oxidu uhličitého o deset procent.
Přesto, že přerozdělování zisků na rovnocenné díly bez ohledu na kontext a okolnosti zní poněkud utopisticky, a český čtenář bude mít nejspíše historicky zažitý odpor k přerozdělování zisků mezi všechny, zjištěná čísla jsou přinejmenším varující.
Vzhledem k rozložení bohaté populace na světě je ale také jasné, že argumenty odsuzující většinu světových emisí a odpadů Číně či Indii nejsou na místě. Bez ohledu na to, kde se produkují a jaké obyvatelstvo jimi trpí, jsou za jejich vznik zodpovědné i další státy, které například kupují levné produkty s vysokou ekologickou stopou. A to je věc, na kterou je dobré upozornit.
Foto: Rajesh Kumar Singh / Climate Visuals Countdown