Inženýrský i zahradnický oříšek: unikátní květináč přinesl živé rostliny do rušného vestibulu metra
Místo pozůstatků komunistické výzdoby je v metru nově zeleň. Fascinující zelený prvek realizovali výzkumníci Univerzitního centra energetických efektivních budov z ČVUT.
Kristýna Čermáková
5. 12. 2023
Inteligentní a nízkoúdržobový květináč plný rostlin je skryt za pevnou vitrínou, která zeleň chrání jak před střídavým klimatem vestibulu metra, tak i před případnými lidskými zásahy. Právě komplikovanost odolné konstrukce a současně nutnost zavlažovacích prvků propojili ve funkční systém výzkumníci z Univerzitního centra energetických efektivních budov (UCEEB) ČVUT v Praze.
Výstavba vznikla s podporou Dopravního podniku hl. m Prahy. Cílem inovativního projektu je testovat životaschopnost zelených projektů a zvyšovat kvalitu vnitřního prostředí v problematických prostorech pražského metra. A přinejmenším zatím se zdá, že to funguje. Zelený květináč zaujme každého kolemjdoucího a je lepším estetickým prvkem, než kolikrát staré vymlácené stánky.
Metrorost, jak se projekt nazývá, je umístěný ve vestibulu stanice Můstek, přístupného ze spodní části Václavského náměstí a vytváří nepřehlédnutelný zelený prvek, který jeho architektka Anna Švarc přirovnává k „oáze ve frmolu každodennosti“.
„Projekt rostlin v metru vnáší do anonymně industriálního prostředí záchvěv přírody – přirozeného lidského habitatu,“ říká Švarc a dodává, že kvalita prostředí hromadné dopravy je základním pilířem městské atraktivity.
„Funkční a krásné metro je nejen vizitkou civilizované a kulturní Prahy, ale také podmínkou pro její další progres. Architektura, design a umění jsou nástroji, jak oblíbenost tohoto udržitelného systému podporovat a rozvíjet,“ dodává.
Konstrukční prvky z desek a spojovacích kostek z materiálu na bázi dřeva s nižší hořlavostí byly navrženy pomocí 3D strojařského návrhu a vyrobeny metodou CNC obrábění. Tento postup umožňuje výměnu jednotlivých komponent konstrukce v případě vandalství, což zajišťuje bezpečnost, estetiku a finanční udržitelnost.
Podle Daniela Adamce, vedoucího výzkumného oddělení kvality vnitřního prostředí ČVUT UCEEB, který řídil realizaci projektu rostlin v metru, bylo včlenění zeleného prvku do prostor metra skutečným inženýrským oříškem. „Složitou rovinou projektu bylo vyvinutou technologii implementovat do atraktivního pláště vhodného pro náročné provozní podmínky stanice metra,“ říká.
Aby rostliny v nehostinném prostředí prospěrovaly, pečuje o ně chytrý systém, který zajišťuje umělé osvětlení, reguluje teplotu i hladinu oxidu uhličitého. Pokud se projekt Metrorost osvědčí, měla by se instalace rozšířit i do dalších stanic a vestibulů pražského metra.
„Protiklad vegetace a jinak konzervativního prostředí podchodu je základem vizuálního vjemu prvku. Patří tam právě proto, že je v kontrastu s okolním prostředím. Jako náhled do pralesa, který vytrhává cestujícího metrem ze všednosti. Kromě toho implementace rostlin do metra nabízí možnost aplikovat prokázaný vliv zeleně na náladu, kognitivní funkce a celkové mentální zdraví lidí,“ vysvětluje hlavní designér Adam Sýkora.
Pražané své umění chtějí
Pražské metro není pouze místem pro pohyb a dopravu, ale od začátku svého vzniku také představuje galerii aktuálního umění. Jednotlivé vestibuly jsou známé svými unikátními architektonickými prvky a uměleckými instalacemi. Každá linka má vlastní charakter a design.
Stanice byly původně navrženy tak, aby byly funkční a efektivní, ale s postupem času byl kladen stále větší důraz na estetiku a umělecký výraz. Stanice jako například Náměstí Republiky, Muzeum nebo Malostranská jsou doplněny originálními sochařskými prvky, mozaikami a dalšími uměleckými díly.
Na budoucí kontroverzní lince D ale zatím projekt s vloženými uměleckými prvky nepočítá, což mu je (mimo jiné) vyčítáno pražskou veřejností. A kdo ví, třeba se inspirují právě u výzkumníku z ČVUT. Mít skutečně zelené a navíc živé metro by prokázalo jak české zručné inženýrství, tak pokračující důraz na estetiku veřejných staveb,
Foto: Damián Skořep