Banky by potřebovaly větší zvýhodnění zeleného financování, říká Matúš Púll z ČS
Uhlíková stopa banky se odvíjí i od projektů, které podporuje svým financováním. Proto se Česká spořitelna snaží pomáhat svým klientům snižovat emise.
Pavel Hejkrlík
15. 12. 2023
Vidíme velký nárůst ve financování obnovitelných zdrojů, letos se výrazný nárůst týká fotovoltaických elektráren, ve velkém se také financují solární panely na výrobních halách, říká Matúš Púll, manažer udržitelnosti České spořitelny, který zodpovídá za udržitelnou strategii banky. V rozhovoru pro Obnovitelně.cz přijde řeč i na udržitelné úvěrování nebo zelené dluhopisy.
Matúš Púll se vbankovním sektoru pohybuje celou kariéru, prošel korporátním bankovnictvím v GE Money bank i Citibank, než před šestnácti lety zakotvil v České spořitelně, kde postupně vystřídal několik pozic. V březnu 2021 se stal manažerem pro udržitelnost. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Je členem Komise pro udržitelné finance v Bankovní Asociaci ČR a správní rady spolku Climate & Sustainable Leaders Czech Republic.
Jak se ESG standardy propisují do chování firem a jak si v rámci těchto závazků stojí Česká spořitelna? Následujete v této linii aktivity Erste Group?
Zájem České spořitelny a Erste Group se soustředí do středoevropského prostoru, který potřebuje projít udržitelnou transformací, stejně jako celá EU. Tyto cíle proto tvoří podstatnou část našeho portfolia, které se snažíme převést do úvěrů financujících obnovitelné zdroje energie, úspory energií a další. Klíčový problém je množství skleníkových plynů, které naše ekonomika produkuje.
Česká republika patří mezi 20 největších znečišťovatelů na obyvatele na světě, v rámci EU nám připadá druhá nebo třetí příčka. Snažíme se klientům, kteří mají energeticky náročný byznys a tím pádem i uhlíkově náročnou výrobu, pomáhat vymýšlet opatření ke snížení uhlíkové stopy. Díky tomu se následně zmenší uhlíková stopa našeho portfolia.
Od klientů sbíráme všechny informace o emisích. Pokud tyto informace nemají, dopočítáváme je na základě uznávaných metodologií založených na statistických datech. Na základě těchto čísel, které započítáváme do našich emisí, modelujeme, jak by se měly emise našeho portfolia a tím pádem i emise klientů snižovat, abychom dodrželi cíle Pařížské dohody.
Jaké kroky Česká spořitelna podniká v rámci offsetu, nákupu vlastních OZE nebo v rámci snižování uhlíkové stopy?
Největší dopad jako banka máme prostřednictvím projektů, které financujeme. V rámci přímých a nepřímých emisí z energií jsme vyprodukovali za rok 2022 přibližně 8 900 tun CO2. Z pohledu financovaných emisí, tedy emisí našich klientů, se dostáváme na číslo 4,5 milionů tun CO2. Proto je nejdůležitější zaměřit se na snižování jejich emisí a pomoci s financováním těchto změn.
Sami se snažíme dělat různá opatření ke snížení vlastních emisí. Česká spořitelna ještě v roce 2011 vyprodukovala 50 tisíc tun emisí, dnes je to jen devět tisíc tun. Nakupujeme výhradně zelenou elektřinu nebo elektřinu z obnovitelných zdrojů, jsme efektivnější. V rámci snižování přímých a nepřímých emisí z nakupovaných energií se snažíme zmenšovat naše plochy, abychom byli energeticky efektivnější.
Snažíme se upravovat budovy, například změnou osvětlení, zateplením. Pracujeme na nové centrále na Smíchově, což bude velmi udržitelná budova vytápěná tepelnými čerpadly, energeticky efektivní a s fotovoltaikou na střeše. Jsme si vědomi, že to pokryje jen malou část naší spotřeby, ale přispěje to ke zlepšení.
Jak velkou část z celkových úvěrů poskytovaných Českou spořitelnou už tvoří zelené úvěrování?
Zelené úvěry jsou pro nás stále novinkou, snažíme se držet evropské metodiky, která vyšla přibližně před rokem a půl. Tato metodika nám pomáhá označovat projekty, kterých se zelené úvěry týkají, jako jsou například obnovitelné zdroje, udržitelná doprava i energeticky úsporné budovy. Za loňský rok jsme již začali vyhodnocovat část poskytovaných úvěrů, na „udržitelné úvěry“ jsme poskytli devět miliard korun, což je v rámci celého portfolia stále malá část.
To se pohybujeme v jednotkách procent…
Přesně tak, je ale důležité si uvědomit, že například hypotéky poskytujeme na 25 let, takže bude nějakou dobu trvat, než dojde k výraznějšímu zlepšení. Hypotéky jsou pro nás důležitý nástroj, kterým pomáháme klientům zefektivnit energeticky i finančně jejich bydlení.
K tomu máme iniciativu Hypotéka pro budoucnost, pokud klient dělá rekonstrukci, na kterou využije podstatnou část úvěru, a prokáže, že pomocí rekonstrukce docílí snížení energetické náročnosti bydlení, započítáme mu to. Vedle toho poskytujeme i poradenství, například jak využívat dotace od státu.
Klienti si mohou sami ve svém Georgi (elektronické bankovnictví) namodelovat, jak vypadá jejich rodinný dům a tam jim navrhneme základní obrysy toho, co by v domě mohli upravit, kolik by to stálo, a jaké by z toho plynuly úspory. My to také pomůžeme zafinancovat.
U kterých oblastí vidíte největší rozmach zeleného financování?
Aktuálně vidíme velký nárůst ve financování obnovitelných zdrojů. Po roce 2010 se málo stavělo a teprve na konci loňského roku se tyto projekty začaly realizovat ve větším měřítku. Letos se výrazný nárůst týká fotovoltaických elektráren. Nedávno jsme financovali nejvyšší větrnou turbínu v Česku i další větrné elektrárny.
Ve velkém se také financují solární panely na výrobních halách. Firmy se snaží o uhlíkově neutrální výrobní haly, nejvíce je ten posun vidět u mezinárodních společností, které už mají vypracované strategie. Fotovoltaika se týká také středních a malých firem, které přemýšlí, jak by mohly ušetřit.
Zmínil jste větrné elektrárny, jaké další zajímavé projekty financujete?
Nejvíce udržitelných úvěrů poskytujeme na energeticky efektivní budovy. Zajímavé jsou ale i menší projekty, jako je například levandulová farma. Pro jednoho klienta ze zemědělství jsme financovali hnojení prostřednictvím dronů, což pomáhá snížit jak finanční náročnost, tak i ekologickou zátěž.
Hnojení je díky dronům přesné a díky senzorům dokážete přesně určit, jak na tom půda je. Jestli má dostatečné množství vody a organické hmoty a na základě toho si nastavíte, kde je potřeba hnojivo a kolik je ho třeba. Financujeme například i projekty nákupů elektrických lokomotiv.
Co se týče zeleného úvěrování, jak se to promítá do samotné výše úroků? Existují na trhu výrazné rozdíly, na co si firmy v rámci dobrých ESG standardů mohou sáhnout?
Velmi těžko se komentuje průměrná úroková sazba, protože projekty jsou velmi individuální. Stejně jako se my snažíme mít na trhu co nejvíce zelených úvěrů, tak o to samé se snaží každá další banka na trhu a na trhu je velký konkurenční boj. Dá se ale říct, že „zelené projekty“ jsou o desetinu marže levnější.
Snažíme se, aby incentiva byla maximální v mezích, v nichž si to můžeme dovolit. K tomu, aby byla finančně větší, bychom ale potřebovali lepší zvýhodnění i my. Například ECB dnes odkupuje jen zelené dluhopisy, maďarská centrální banka zase zvýhodňuje v rámci kapitálových nákladů zelené úvěry. V Česku ani jedno z těchto zvýhodnění nefunguje, pak je to jen na bankách.
Podle studie Carbon Tracker polovina ze 150 největších českých firem se tématy, jako jsou snižování vlastní uhlíkové stopy a dekarbonizace, už zabývá. Máte vlastní rating, jak dobře si velké české firmy stojí?
Máme vlastní interní metodologii, která se vylepšuje s tím, jak jsou data dostupná. Když jsme se před dvěma lety začínali ptát klientů na uhlíkovou stopu, jen desetina nám byla schopná dát nějaká čísla. Dnes většina větších firem čísla k dispozici už má, u těch menších méně. Ovšem už za rok 2024 budou muset firmy kótované na burzách v roce 2025 podle nové evropské direktivy tato čísla zveřejňovat. O rok později to bude povinné pro všechny velké firmy. A později i pro menší firmy, které mají veřejně obchodovatelné cenné papíry.
Zároveň se pracuje na dobrovolném standardu pro malé a střední podniky, který by měl být výrazně jednodušší. Obsahovat by měl kolem stovky položek, aby to pro ně bylo splnitelné. Není jednoduché všechny informace posbírat a popsat. Firmy je budou muset získat v rámci due diligence od svých dodavatelů. Musí zkoumat, od koho nakupují, jestli ta firma dodržuje lidská práva, jakým způsobem se chová k životnímu prostředí a další standardy.
Hlavní problémem je ovšem absence jednotné metodiky. S dalšími bankami jsme představili první verzi společného bankovního dotazníku, prostřednictvím kterého říkáme firmám, jaké informace od nich budeme potřebovat.
Očekáváte velký boom zelených dluhopisů během následujícího období?
Dluhopisy jsou vhodné pro velké firmy, protože s sebou nesou výrazně větší reportingové povinnosti.
V ČR máme vydány zelené dluhopisy, začaly s tím firmy v odvětví real estate, tedy společnosti jako CPI a CTP. Dále také ČEZ a GasNet v energetickém odvětví. Pak také banky, jako jsme my, Raiffeisenbank nebo ČSOB. Kdo bude moci, bude vydávat tyto dluhopisy, ale nečekám masivní boom. V Česku je dluhopisový trh relativně mělký, většinou se firmy financují prostřednictvím bankovních úvěrů.
Foto: Česká spořitelna