Jsou české vánoční stromky ekologické? Rozhodně víc než ty umělé, vysvětluje pěstitel
Česko je zahlceno nadprodukcí mnohdy nekvalitních stromků ze zahraničí. Přitom například v Rakousku se dovozové stromky téměř neprodávají.
Pavel Baroch
11. 12. 2023
Ať budou vánoční svátky na sněhu, nebo na blátě, české rodiny si chtějí nejoblíbenější svátky v roce užít, byť se mnohé z nich kvůli všeobecné drahotě budou muset uskromnit. I tak ve většině domácností nesmí chybět vánoční stromek. Každoročně se jich prodá okolo 1,3 milionu a lidé za ně v souhrnu utratí stovky milionů korun.
Značnou část přitom tvoří zahraniční dovoz z Dánska nebo Polska, které prodávají především obchodními kolosy a hobbymarkety. „To vytváří velký tlak na domácí pěstitele. Přestože jsou schopni nabídnout mnohem kvalitnější stromky, je pro nás stále obtížnější této produkci cenově konkurovat,“ říká v rozhovoru pro Obnovitelně.cz místopředseda Sdružení pěstitelů vánočních stromků František Valdman.
„Například v Rakousku se stromky ze zahraničí téměř neprodávají. Tamní obyvatelé jsou hrdí na to, že jsou stromky vypěstované u nich,“ dodává Valdman.
Proč české vánoční stromky nejsou konkurenceschopné zahraničním obřím pěstitelům?
Cenově konkurenceschopné jsou, pokud se srovnává stejná kvalita. Když ale vezmeme v úvahu, že se sem dováží poměrně nekvalitní stromky například z Polska, přičemž velké obchodní řetězce skoupí klidně celé plantáže, takže vedle kvalitních dovezou i ty nekvalitní. A když nakoupíte milion stromků pro půlku Evropy, máte určitě výhodnější cenu, než když soukromý regionální pěstitel nabízí tři, čtyři stovky stromků.
V Polsku se navíc stromky pěstují extenzivním způsobem, nechávají je růst bez nějaké větší péče, což pak znamená, že je v jejich produkci vysoké procento nekvalitních stromků. I tak ale všechno prodají velkým obchodníkům, takže je ani nic nenutí, aby se pěstování více věnovali, stromky tvarovali, nebyly řídké, křivé, prostě aby byly skutečně pěkné.
Ale velcí prodejci nás ubezpečují, jak jsou dovozové stromky například z dánských plantáží kvalitní a krásné.
Je to samozřejmě marketingový tah pro přilákání zákazníků do jejich prodejen. Samozřejmě i v Dánsku se pěstují kvalitní stromky. Za zcela zásadní pokládám to, že by čeští zákazníci měli podporovat české podnikatele, aby měli odbyt právě oni a nikoli podnikatelé z Dánska nebo Polska.
Například v Rakousku se stromky ze zahraničí téměř neprodávají. Tamní obyvatelé jsou hrdí na to, že jsou stromky vypěstované u nich. Jsou zvyklí si jezdit na farmy a kupovat si je tam. Rádi podporují regionální prodejce, což v Česku zatím moc nefunguje.
Je český vánoční stromek ekologičtější? Například proto, že se nemusí vozit z takové dálky?
To je samozřejmě logické. Z Dánska je to tisíc kilometrů. Ale co se týče pěstování, tak to je všude stejné. Živý vánoční stromek je z tohoto pohledu ekologický, ať už se pěstuje u nás, v Dánsku nebo jinde. Rozdíl je ale skutečně v dopravě. Na druhou stranu, napříč Evropou se v současnosti vozí snad úplně všechno včetně potravin.
Existuje nějaké studie, která by srovnávala ekologické dopady tuzemských a dovozových stromků?
Nic takového neexistuje, s ničím takovým jsem se nikdy nesetkal.
Samotným stromkům dlouhá doprava nijak nevadí?
Když je dlouho zalisovaný v paletě, může se zapařit, čímž se sníží jeho kvalita. Nejsou všechny roky jako ten letošní, kdy skutečně mrzlo. Může se stát, že v době, kdy se stromky řežou, je teplo a prší. Pak se naloží slisované do kamionu, aby se jich tam vešlo co nejvíce. A když je teplo, zapaří se, což se pak projeví v tom, že jehličí brzy opadá.
Jak může zákazník poznat, že si kupuje český stromek a nikoli dovozový?
Například naše sdružení vydává etikety, na nichž je napsáno, že byl stromek vypěstován v České republice. Další možností je vybrat si ověřeného prodejce, který preferuje právě tuzemskou produkci. Upřímně řečeno: u velkých supermarketů na český vánoční stromek nenarazíte.
Doporučuji vybírat si mezi regionálními prodejci, jako jsou například zahradní centra, která jsou napojená na české pěstitele. Vždycky samozřejmě záleží na čestnosti prodejce. Každý si může na cedulku napsat, že nabízí český stromek, i když tomu tak není. A naopak.
V České republice se stále objevuje názor, že vánoční stromky nejsou ekologické, protože jsou řezány v lese, kde by mohly růst dále.
To je zásadní omyl. Stromky, které se prodávají, jsou z 99 procent z plantáží a jsou pěstovány právě za tímto účelem. Zbytek jsou například stromky, které radnice prodá nebo rozdá lidem, protože má svůj les. Je potřeba říct, že plantáže jsou obnovitelným zdrojem, je to vlastně uzavřený koloběh.
Stromek dorazí na trh právě z přírodní plantáže, někdo si ho koupí, po Vánocích se rozštěpkuje a skončí v kompostárně. Kompost se pak použije jako hnojivo, čímž se koloběh uzavře. Pokud stromek skončí ve spalovně, dopadne to stejně: dřevěný popel zase skončí v kompostárně, protože to je výborné hnojivo.
Jak dlouho trvá, než se vánoční stromek vypěstuje, aby se pak mohl prodat?
Napřed roste tři roky ve školce. Pak ho zasadíte na plantáž a podle druhu roste dalších pět až 12 let. Cenu stromku ale neovlivňuje jenom samotné pěstování. Mezi významné položky patří doprava a mzda prodejců, a vůbec největší část pak tvoří nájem za prodejní místo.
Lukrativní místo v centru Prahy vyjde třeba až na 200 tisíc na celou dobu prodeje. K tomu se ještě musí připočítat poplatek městu za zábor veřejného prostranství. To v součtu rozhodně nejsou žádné malé peníze. Pak se někteří lidé diví, proč jsou vánoční stromky tak drahé.
Dokázali by čeští pěstitelé uspokojit domácí poptávku?
Momentálně ne, i když domácí produkce postupně stoupá. Ale je to trochu začarovaný kruh. Pokud se budou dovážet levné stromky ze zahraničí, nebudou čeští pěstitelé investovat do rozšiřování vlastní produkce. Navíc to trvá roky, než stromek doroste do patřičné výšky.
Například u jedle to je minimálně osm let. A takhle dopředu ani nevíte, jestli vámi vypěstované stromky vůbec prodáte. Klidně se může stát, že vás převálcuje levná produkce v Polsku, která jako jediná země v Evropě pěstování stromků finančně podporuje, protože tam mají jinak postavenou dotační politiku.
Když porovnáme z ekologického pohledu živý a umělohmotný stromek, kdo je vítězem?
Přírodní stromky. Například odborníci na univerzitě ve Vídni zjistili, že na výrobu jednoho umělého vánočního stromku se spotřebuje tolik kyslíku, kolik by nestačil vyprodukovat přírodní strom po celou dobu svého růstu. (s umělohmotnými stromky jsou podle některých studií spojeny i 10x vyšší emise skleníkových plynů než s živými, pozn. red.)
Člověk nežije tolik stovek let, aby jedním umělým stromek vyrovnal kyslík z přírodního lesa. Umělé stromky se navíc z 90 procent dovážejí z Číny. Živý stromek produkuje kyslík, váže na sebe uhlík, spotřebovává dusík, vytváří také přírodní prostředí pro různé živočichy. Ano, při pěstování přírodních stromů se například používají postřiky proti škůdcům. Přesto vítězí nad těmi umělými, které obsahují škodlivé látky v materiálech, z nichž jsou vyrobeny.
Ilustrační foto: Pixabay