V Hradci vyrostou první uhlíkově neutrální domy. Zákazníci udržitelnost vyžadují, říká developer
Na pozemcích bývalé koželužny v Hradci Králové mají vyrůst historicky první uhlíkově neutrální bytové domy. Klást důraz na udržitelnost se vyplatí a klienti si k projektu sami najdou cestu, věří majitel společnosti NOHO.
Kristýna Čermáková
6. 12. 2023
Po dvou úspěšných projektech Cihlovka postavených v hradeckém brownfieldu přichází Tomáš Vrbický s projektem Sousedství. „Jde o srdcovou záležitost a budoucí vlajkovou loď,“ popisuje pro Obnovitelně.cz Vrbický za společnost NOHO. Jedná se o menší rodinnou developerskou firmu, kterou zakládal se svým otcem, a která se zaměřila na šetrné a udržitelné projekty.
„Každým naším projektem se snažíme posunout laťku naší ambicióznosti v udržitelnosti výš a výš. Po Cihlovce, která splnila pasivní standard, jsme se vrhli do Sousedství, které bude uhlíkově neutrální i za provozu,“ říká Vrbický.
Lidé v Sousedství vytvoří komunitu
Projekty Cihlovka 1 a 2 disponují dohromady 70 byty ve vícero domech a jedná se o první pasivní bytovky v Hradci Králové. Nachází se ve čtvrti Kukleny, což je prostor bývalé koželužny a před výstavbou šlo jen o zarostlý brownfield. Po obsazení bytů v Cihlovce a pro pozitivní zpětnou vazbu se Vrbický rozhodl uskutečnit projekt Sousedství, jehož výstavba by měla začít v příštím roce.
„Pro výstavbu si vybíráme právě brownfieldy. Jednak nám to přijde i ekologicky smysluplné, využít ten prostor, a neradi zastavujeme zelené louky,“ popisuje, jak probíhal výběr místa pro bytové domy Cihlovka a nyní i Sousedství.
Největší ekologickou stopu podle Vrbického bytový dům vytvoří během svého života. A právě proto se kromě samozřejmé pasivnosti zaměřili především na omezení energetické náročnosti v průběhu provozu. „Sousedství by mělo být dokonce první zcela uhlíkově neutrální bytovou budovou za provozu v České republice,“ říká Vrbický.
Nabídne 150 bytů v dohromady osmi domech, byty budou různých velikostí, ale především by měly sloužit pro trvale žijící rodiny, které využijí i benefity nove vzniklého areálu. Záměrem je totiž také výstavba komunitního centra, které by z Kuklen vytvořilo plnohodnotnou hradeckou čtvrť.
„Osm domů jsme vybrali proto, že to vychází na dvacet bytů v jedné budově a to se nám plně osvědčilo v projektech Cihlovka. Je to adekvátní množství rodin, aby se navzájem znaly, pomáhaly si, vytvořily to pravé sousedství,“ popisuje Vrbický.
Coworkingové centrum, dětská skupina a další lákadla
Na komunitní tendence aktuální generace také společnost NOHO spoléhá. Ze zkušeností ví, že její byty si kupují uvědomělí klienti, kteří rád využijí také komunitní prostředí. „Jsou to lidé, kteří mají velký vztah k životnímu prostředí, chtějí mít v ulicích stromy, kupují si elektromobily, vybírají si ekologické prostředky, mají zkušenosti ze zahraničí,“ popisuje Vrbický.
Právě proto v Sousedství plánují prostory, které budou sloužit jako coworkingové centrum, dílna nebo dětská skupina. Vrbický doufá, že by tím mohli přitáhnout i například klienty z jiných měst, kteří mohou pracovat na home office a využijí komunitní prostory i události. Sníží tak dopravní zatížení města i ekologickou stopu.
Komunitu vnímá jako dlouhodobý cíl, proto u projektů zaměstnává i komunitního manažera, který pořádá akce, sdružuje lidi, pomáhá jim se zabydlováním se anebo jen s uvedením do projektu.
Ve speciální mobilní aplikaci se pak sousedé mohou zkontaktovat, dozvědí se o plánovaných akcích v okolí nebo jen zjistit, zda jejich byt nemůže ještě více snížit svou spotřebu oproti jiným stejně velikým prostorům v dalších domech.
Zájem lidí o udržitelné bydlení stoupá
Cenu za byt si zatím Vrbický netroufá odhadnout, výstavba by mohla začít už příští rok a bude záležet na vícero faktorech. Byty v také udržitelně a komunitně koncipované Cihlovce prodávali před dvěma lety za 85 tisíc za metr čtvereční. „Cena už dnes bude pochopitelně vyšší, ale stále se musíme držet nějaké konkurenceschopnosti, zájmu místních obyvatel s ohledem na lokalitu Hradce Králové,“ dodává Vrbický.
O nedostatek zájmu kvůli vyšší ceně se ale nebojí. „Stále více registrujeme zájem dospívajících mladých lidí, kteří nekoukají pouze na cenu, ale jsou pro ně důležité i další faktory. A pomohla také energetická krize, lidé se začali zajímat i například o provozní náklady,“ popisuje Vrbický.
Zájem o Cihlovku byl velký a její byty zaplnily především mladé rodiny, které hleděly i na dlouhodobou ekonomickou výhodu, a to přes počáteční vyšší cenu. „Nás si klienti najdou i ve chvílích, kdy se byty obecně neprodávají příliš dobře. Protože lidé si naopak začnou vybírat daleko pečlivěji a my nabízíme řadu dobrých benefitů,“ říká.
Solární panely i hlubinné vrty
Mobilní aplikace, kterou budou mít obyvatelé k dispozici, také ukáže, kde v bytě je možné šetřit. Celý systém bude formou chytré domácnosti. „Naučíme je s tím zacházet tak, aby viděli, že stačí snížit teplotu bytu třeba jen o jeden stupeň a a mohou tak výrazně snížit vlastní energetickou náročnost, klidně až o 30 procent,“ vysvětluje Vrbický.
Všechny budovy budou vysoce zateplené, budou disponovat silně izolovanými okny a roletami a markýzami proti letnímu přehřívání. Měly by tak být většinu času energeticky nezávislé, ale v zimě se kvůli nedostatku energie ze solárních panelů počítá s částečným odběrem ze sítě.
„Řešíme i zdroje. Udělali jsme hlubinné vrty, bereme si teplo ze země a přes tepelné čerpadlo ho posíláme rovnou do bytů. Poskytne nám to šestinásobné zefektivnění,“ říká Vrbický. Aby byl projekt co nejvíce uhlíkově neutrální, střechy jsou pokryté fotovoltaickými panely. V plánech je tedy například i výstavba větrných elektráren.
„Důležité je také s energiemi inteligentně pracovat,“ dodává Vrbický. Domy v celém areálu jsou spojené do jedné sítě, mají trafostanice s vysokým napětím a vlastní bateriové uložiště. Když proto jeden dům vyrobí přebytky, rovnou se rozdělí mezi zbylé budovy. A když je přebytků více, využijí baterii.
Po udržitelných projektech je sháňka
V budoucnu by zde mělo vzniknout i náměstí, ale město ho zatím stále odsouvá. Kvůli dlouhodobějším odkladům takto významného kulturního centra proto společnost NOHO buduje své, provizorní náměstí. Funkční zapojení brownfieldu do města včetně právě výstavby například náměstí totiž slíbil již prvním obyvatelům domů Cihlovka. Vybudovat to alespoň provizorní se proto rozhodl Vrbický za peníze své společnosti.
Vzhledem k postupném osidlování bývalých brownfieldů na kraji Hradce se začíná rozvíjet i možnost nakupování, dětských skupin a další základní infrastruktury. Přesto je třeba dbát i na dopravu.
„V Cihlovce nabízíme sdílené auto, protože auta 95 procent času jen někde stojí. Rodina si tak může říct, že má k dispozici jedno své auto a to druhé si může jen půjčovat, místo pořizování,“ vysvětluje Vrbický. Stejný plán je i v Sousedství, kde se již počítá s elektromobilitou, součástí areálu budou vlastní nabíječky i sdílená elektroauta.
„Každý developer o sobě dnes tvrdí, že je udržitelný, protože je to zkrátka nutnost. Jenže někdo to bere poctivě, jiný to má jen jako marketingovou strategii,“ konstatuje Vrbický. Oni sami se nejvíce potýkali s legislativními překážkami, například u dřevostaveb a v mnoha inovativních technologiích naráželi na neaktuální normy.
Vlastní energetická společnost
„Obnovitelných zdrojů v Česku je hrozně málo, takže jsme chtěli, aby naše projekty čerpaly zelenou elektřinu i v zimě. Po projektu Sousedství proto chceme vybudovat solární i větrné elektrárny,“ říká Vrbický. Areály udržitelných projektů pak v Hradci budou rozšiřovat podle aktuálních potřeb a trendů.
Tento postup začal developer aplikovat ve vytipovaných obcích v pardubickém a královehradeckém kraji, přičemž dobrým příkladem je Vojtěchov, kde s výstavbou souhlasilo 95 procent hlasujících v anketě a Anenská Studánka, kde větrné turbíny přijalo 75 procent hlasujících.
Stavba jedné větrné elektrárny vyžaduje investici minimálně 100 milionů korun, přičemž společnost NOHO Energy uvažuje nejčastěji o stavbě dvou až šesti elektráren v katastru obce. Přesný počet se odvíjí nejen od přání obyvatel, ale i od rozhodnutí dotčených orgánů, které se podílejí na povolovacím procesu.
Co se týče budoucího profitu ze stavby elektrárny, Vrbický obci nabízí různé formy spolupráce, které jsou odstupňované podle míry zapojení obce do chodu elektrárny a podílení se jednak na výše rizik, ale také profitu. V případě, že si obec přeje pouze minimální zapojení, získá garanci zastropování cen energií a obdrží finanční obnos ve formě jednorázového i každoročního příspěvku.
Ve Vojtěchově by nakonec mohlo dojít i k většímu zapojení obce do provozu větrné elektrárny. Místo jednorázového příspěvku by tak získala vlastní větrnou elektrárnu. Developer by jí také pomohl s efektivním nastavením energetického společenství, aby byl její provoz pro obec skutečně efektivní.
„Jako obrovskou přidanou hodnotu vnímáme to, že větrné elektrárny přispějí k uhlíkové neutralitě nejen našich projektů, ale mohou přinést udržitelnost a soběstačnost i dané obci. V případě Vojtěchova se aktuálně obyvatelé spíše přiklánějí k modelu většího zapojení obce, ale proces je stále otevřený a na detailech se pracuje. Chceme si být jistí, že si obec skutečně zvolí takové nastavení, které jí bude nejvíce vyhovovat,“ vysvětluje Vrbický.
Foto: Archiv NOHO