Čínský uhelný boom končí. Emisní cíle bude mít splněné možná dříve než Evropa

Čína sice stále produkuje velké množství emisí, trend výstaveb uhelných elektráren ale zpomaluje. Odstavila již bloky o výkonu 775 gigawattů.

Čína je přitom dlouhodobě kritizovaná za nešetrné a neudržitelné spalování fosilních zdrojů. Podle serveru Clean Technica je právě Říše středu důvodem, proč mnohým popíračům klimatu nepřijde důležité snažit se o snižování emisí uhlíku. Dokud totiž Asie produkuje tolik zplodin, nemusí se Evropa či Amerika snažit, tvrdí klimaskeptici.

Jenže to brzy nemusí být pravda a tento často omílaný argument jednou spíše připomene ostudnou stagnaci západních zemí. Čína sice v posledních několika letech povolila výstavbu mnoha nových uhelných elektráren, na rozdíl od zbytku světa, který je spíše postupně zavírá a odstavuje. A tempo jejich otvírání bylo alarmující, podle některých zpráv to v roce 2022 byly dvě nové elektrárny týdně.

Server Clean Technica se nicméně odkazuje na výzkum Global Energy Monitor, podle kterého Čína v současnosti provozuje 1 100 gigawattů uhelných zdrojů, současně ale již odstavila nebo přerušila výstavbu zdrojů o výkonu 775 gigawattů.

Global Energy Monitor je projekt, který porovnává a zkoumá mezinárodní energetickou situaci. „Všechna data použitá v práci Global Energy Monitor jsou přiřazena k původnímu zdroji. Tyto atributy umožňují uživatelům zjistit, odkud informace pocházejí, a nezávisle ověřit všechny informace, které budou chtít dále zkoumat. Vzhledem k tomu, že se naše výzkumné úsilí snaží sledovat tempo celosvětového vývoje v oblasti energetiky, jsme i nadále odhodláni zajistit plnou odpovědnost a transparentnost naší práce,“ představují autoři projektu.

Odstávek elektráren bude přibývat

Čína odstavila tu část elektráren, které vypouštěly nejvíce oxidu uhličitého na megawatthodinu. Zmíněné odstavené či zrušené zdroje vypouštěly přibližně 1,4 tuny oxidu uhličitého na megawatthodinu, zatímco modernější uhelné eletrárny, které zůstaly v provozu, vypouští zhruba 0,7 tuny na megawatthodinu.

Ve výstavbě je v tuto chvíli 255 gigawattů nových uhelných elektráren. Podle předpovědí Global Energy Monitor je ale pravděpodobné, že se velká část z nich již ani nedostaví a neotevře, a tystávající budou postupně vyřazovány z provozu.

Důležité je také zmínit, že své stávající uhelné elektrárny Čína provozuje jen jako vyrovnávací zdroj energie ve chvíli, kdy jsou jiné zdroje nedostačující. Neprovozuje je tedy jako základní zdroj energie.

V průběhu roku se země opírá především o nízkoemisní elektřinu z větrných, solárních, vodních a jaderných elektráren. Za rok 2022 tvořil kapacitní faktor (tedy kolik zdroje vyrobily vůči svému potenciálu) u čínských uhelných elektráren jen 49 procent. To je zhruba stejně, jako americké plynové elektrárny sloužicí k vyrovnávání obnovitelných zdrojů.

Čínská politika nyní velí, že primární jsou obnovitelné zdroje a až při jejich nedostatku se zvyšuje provoz uhelných elektráren. Pro provozovatele fosilních energií to znamená nutnou flexibilitu, pro kterou nejsou uhelné elektrárny tou nejlepší volbou. I proto Global Energy Monitor předpokládá, že k odstávkám a postupnému rušení provozu bude přistupovat stále větší množství uhelných zdrojů.

Z obnovitelných zdrojů, které tvoří v Číně těsnou nadpoloviční většinu energie, je to primárně 400 gigawattů ve větrných turbínách a 520 gigawattů výkonu v solárních panelech. Především instalovaný výkon fotovoltaiky za poslední rok vzrostl v Číně o 45 procent.

Očekává se, že Čína dokáže splnit cíle v oblasti obnovitelných zdrojů roku 2030 již v roce 2025, tedy s pětiletým náskokem. Navíc, navzdory původním očekáváním je tamní jaderný průmysl na ústupu a letos byl připojen pouze jediný reaktor, který zatím stále ještě není v provozu, jak vyplývá z reportu World Nuclear Association.

Elektrifikace je daleko účinnější, navzdory vyšší poptávce po energiích

Poptávka po elektřině v Číně přitom roste, zejména vzhledem k tomu, že elektrifikuje své hospodářství rychleji než kterákoli jiná země. Na čínských silnicích jezdí více než 1,1 milionu elektrických autobusů a nákladních automobilů, dvě třetiny světových osobních elektromobilů a řada čínských měst má elektrické metro.

Čína dále elektrifikovala 42 tisíc kilometrů vysokorychlostní nákladní a osobní železnice a spustila provoz elektrických říčních lodí s kapacitou 700 kontejnerů, které jezdí trasy o délce tisíc kilometrů.

A o to právě jde. Elektrifikovaná doprava, zejména hromadná, poháněná sítí s velkým podílem uhlí, je z hlediska emisí skleníkových plynů na osobokilometr stále lepší než spalování benzinu a nafty. Stojí za zmínku, že Sinopec, velký čínský národní provozovatel rafinerií a distributor ropy, nedávno oznámil, že Čína letos dosáhla vrcholu ve spotřebě ropy.

Z toho všeho podle serveru Clean Technica pravděpodobně vyplývá, že Čína vstupuje do nové fáze, v níž bude poptávka po uhlí klesat a naopak se bude zvyšovat využití elektřiny pocházející z obnovitelných zdrojů. Země se dále chystá zpřísnit svůj program omezování emisí uhlíku i obchodování s nimi. Takže ikdyž ještě v loňském roce povolovala výstavbu až dvou uhelných elektráren týdně, spalování uhlí v Číně se nevyhnutelně blíží ke konci.

Nicméně, řada analytiků není ohledně vývoje činského spalování uhlí tak optimistická. Organizace CREA upozorňuje, že v Číně v roce 2022 začal doslova „uhelný flám“, který pokračuje i letos Jen od ledna do června letšoního roku začala výstavba 37 gigawattů nových uhelných bloků a dalších 52 gigawattů (z nichž 10 se už začalo stavět) dostalo povolení. Zároveň byla oznámena výstavba 41 gigawattů nových uhelných projektů a došlo k obnovení výstavby u osmi gigawattů dříve pozastavených uhelných elektráren.

Čína tak stále spouští více než jednu novou uhelnou elektrárnu týdně, což sice znamená znatelné zpomalení dřívějšího tempa, ale stále není vyhráno. Ačkoliv tak země vede v nově přidaných kapacitách obnovitelných zdrojů, elektrifikaci ekonomiky a rozvoji elektromobility, mezinárodní společenství se musí mít před čínskými uhelnými plány stále na pozoru a bedlivě je hlídat.

Foto: Unsplash