Stovky projektů úspor se zárukou už ušetřily městům nebo veřejným institucím miliardy korun

Důležitou součástí vládou schváleného klimaticko-energetický plánu jsou rovněž úspory. Za deset let už projekty EPC ušetřily několik miliard korun.

Pavel Baroch

31. 10. 2023

Brzy to bude 30 let, co byl uveden do provozu první projekt energetických úspor provedený metodou EPC, která zákazníkovi garantuje výsledek, přičemž investice se mohou splácet přímo z peněz ušetřených za energie. Od té doby se podle Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES) provedly stovky takových projektů. Díky vhodným investicím se podařilo městům, školám nebo kulturním institucím ušetřit více než pět miliard korun. Například desítky škol a nemocnic v Pardubickém kraji díky promyšlené modernizaci energetického hospodářství ušetří ročně 45 milionů korun.

„V devadesátých letech jich mnoho nebylo, byli jsme nadšení z každého EPC projektu. A když se ohlédnu zpět, smlouvy i správný proces poskytování služeb metodou EPC se teprve rodily, a ne vždy bylo vše ideální, často jsme ještě hledali. Ale projekty se nakonec vydařily,“ uvedl pro Obnovitelně.cz Jaroslav Maroušek, člen rady APES a předseda správní rady SEVEn – The Energy Efficiency Center.

Dnes už jsou podle něj tyto projekty mnohem lépe propracované a dovedené do spolehlivě fungujícího procesu – jak zadávání zakázek EPC, tak jejich realizace. „Oproti očekávání v devadesátých letech možná není tolik projektů v průmyslu, převážná většina spadá do různých sektorů veřejné sféry. Naopak pozitivní je, že dnes už se často řeší mnohem větší projekty než před lety, některé se blíží i jedné miliardě korun,“ sdělil Maroušek.

A především o EPC projekty výrazně narostl zájem. „Zpočátku mnohé subjekty využívaly metodu EPC hlavně jako zdroj financování projektů, protože se obtížně dostávaly k úvěrům a splácení projektu z dosažených úspor po dobu pěti, osmi či deseti let a často uhradilo i celou investici. Dnes už tak krátké návratnosti projektů obvykle nedosahujeme, protože projekty jsou více komplexní, často zahrnují i zateplování budov. Nespornou výhodou EPC je stoprocentní garance dosažených úspor, a o to je stále větší zájem,“ uvedl Maroušek.

To potvrdil i Radim Kohoutek z poradenské společnosti DS Energy Consulting. „Poptávka po projektech úspor roste úměrně tomu, kolik na trhu stojí energie a v současné době je celkem vysoká. Tento trend trvá od konce roku 2021, kdy začala stoupat cena elektřiny,“ uvedl Kohoutek pro Obnovitelně.cz.

A o značném rozmachu těchto úsporných projektů se zmiňuje rovněž aktuální Zpráva o stavu trhů EPC v Evropské unii. „V roce 2021 se veřejný trh EPC v České republice dramaticky zvýšil,“ konstatuje se v dokumentu Evropské komise.

Úspory v klimaticko-energetickém plánu

Úspory hrají významnou roli také v Národním klimaticko-energetickém plánu, který v polovině října schválila vláda. „Důležitým prvkem jsou rovněž energetické úspory, které umožní snížení energetické náročnosti české ekonomiky. Schválení plánu má významné dopady nejen pro životní prostředí, ale také pro ekonomiku České republiky, energetickou soběstačnost a kvalitu života občanů,“ konstatovala APES.

Přijetí strategického dokumentu uvítal také projekt Green Deal for Building, který se této oblasti věnuje už dva roky. „Jsme potěšeni, že budeme moci dále posilovat úspory energie a obnovitelné zdroje v České republice,“ uvedl Jiří Karásek ze společnosti SEVEn, koordinátor projektu v Česku.

Zájem o EPC, respektive o úspory energie nepochybně nadále poroste. „Nejen z důvodu nezbytného snižování nákladů na energie a materiály, ale například i z důvodu aplikace požadavků ESG (udržitelného investování – pozn. red.),“ poznamenal Jaroslav Maroušek ze SEVEn.

Podle Radima Kohoutka z DS Energy Consulting se dá pomocí EPC projektu běžně ušetřit mezi 15 a 40 procenty z výchozí spotřeby, někdy dokonce až 50 procent. „Záleží na tom, jak dobrý nebo špatný základní stav je a jaká opatření jsou realizována. Současné projekty řešené metodou EPC jsou komplexnější než projekty před 10 až 15 lety, obsahují více úsporných opatření, jak technologických, tak často i stavebních. Vhodná kombinace takových opatření pak přináší maximální úspory za optimální náklady,“ vysvětlil Kohoutek.

Například investice do modernizace škol ve třináctém pražském obvodu dosáhla 129 milionů korun bez DPH. Garantovaná úspora energií byla 48 procent, ale nakonec to bylo ještě o dvě procenta více. Podobné to bylo u Kongresového centra Praha, kde se za investovaných 126 milionů bez DPH mělo docílit úspory energií a nákladů ve výši 30 procent, ale nakonec to je 35 procent.

Fotovoltaika velká jako fotbalové hřiště

Právě pražské Kongresové centrum patří mezi největší projekty energetických úspor – realizovala ho společnost ENESA z ČEZ ESCO. Jeho součástí je také fotovoltaická elektrárna na střeše objektu, která je tvořena 2080 solárními panely a pokryje 10 procent spotřeby centra. Fotovoltaika velká jako fotbalové hřiště ušetří za energie odhadem 5,5 milionu korun ročně.

„Fotovoltaickou elektrárnu na střeše naší budovy jsme měli v plánu již několik let. Její realizace je navíc logickým krokem, protože je přímo provázaná s komplexním projektem energetických úspor, který v Kongresovém centru úspěšně běží,“ řekla generální ředitelka centra Lenka Žlebková.

Potvrdila, že se díky efektivitě provedených opatření podařilo v uplynulém roce ušetřit o celou čtvrtinu více než je garantováno. „Výroba vlastní elektřiny z fotovoltaické elektrárny na střeše nám náklady na energie ještě výrazně sníží, provoz budovy bude navíc opět více ekologický,“ dodala Žlebková.

Jaroslav Maroušek ze SEVEn připomněl ještě jeden zajímavý aspekt úsporných projektů. „Díky pochopení a prozíravosti, kterou prokázali někteří pracovníci na Ministerstva životního prostředí a ve Státním fondu životního prostředí, se před několika lety podařilo propojit metodu EPC s poskytováním dotační podpory pro úspory energie, zaměřené zejména na rekonstrukci obálek budov,“ řekl Obnovitelně.cz Maroušek.

Dodal, že podpora se tak netýká samotného EPC, ale jen úsporných opatření. „Tím skončilo nelogické rozhodování měst a obcí, zda mají použít pro energetické rekonstrukce metodu EPC, nebo raději požádat o dotaci a vše řešit klasickým postupem bez EPC. Nyní mohou využívat synergie obou možností, které se nepřekrývají, ale doplňují. Zájem všech veřejnoprávních subjektů, které mohou žádat o podporu od Státního fondu životního prostředí, se od té doby postupně zvyšuje,“ uvedl Maroušek.

Dodal, že se Česku daří i v evropském pohledu. „Situace v zemích Evropské unie je dost odlišná, ne všude se metodě EPC s garancí úspor energie daří. Podle našich znalostí tak rozvinutý a procesně standardizovaný systém realizace EPC kontraktů včetně zapojení bankovního sektoru nikde v unii není,“ řekl Maroušek.

Podle něho je to také zásluhou Asociace poskytovatelů energetických služeb. „Na druhé straně náš přístup nelze zcela jednoduše aplikovat na sektor bydlení, který se v některých zemích také řeší obdobnými metodami,“ uzavírá Maroušek.

Ilustrační foto: Greenbuddies (Instalace FVE na střeše Kongresového centra Praha)