Sázíme Česko 2.0: poučili jsme se, lesníky už bereme vážně, říkají autoři kontroverzního projektu
Projekt, který se považoval za osvětový a uvědomělý, dostal během letošního roku studenou mediální sprchu. Zaměřil se proto na své slabiny a na podzim vyrazil s novým marketingem, programem i osvětou.
Kristýna Čermáková
11. 10. 2023
O aktivitě Sázíme Česko jsme rozsáhle referovali v průběhu června spíše kriticky. Také bylo co kritizovat. Vznosná hesla propagující výsadbu stromků, činnost, která je mnohdy zadarmo dělána bez povšimnutí veřejnosti jinými organizacemi. Velkolepý marketing a rozsáhlá reklama na něco, co nepůsobilo ani laickým pohledem příliš odborně.
Celý seriál si můžete přečíst zde:
2. díl: Výsměch lesníkům, nedůvěryhodný projekt. Odborníci kritizují Sázíme Česko
3. díl: Boj se smrky i s nedůvěrou. Sázíme Česko podle odborníků slibuje nesplnitelné
Hlavní myšlenka, kterou přitom předával Richard Krajník přímo v rozhovoru pro Obnovitelně.cz, byla šířit osvětu a popularizovat zdravý a rozmanitý les. Web a veřejný popis projektu tomu ale nenasvědčoval.
Odborníci s odlišným pohledem na věc
Jednou z nejsilnějších kritik byla absence odborného pohledu. Autoři projektu vše dělali zpočátku jen na koleni a působili na lesnické scéně zmatky. Prezentovali to navíc jako svou přednost. Právě na to se letos zaměřili a svou rétoriku skutečně změnili.
„Program nám pomohli sestavit a svými připomínkami doplnili respektovaní a zkušení odborníci, mezi něž patří nezávislý lesnický poradce a správce vlastníků lesů Aleš Erber, biolog a předseda výboru České společnosti pro ekologii David Storch, odborný lesní hospodář Daniel Graf ze sdružení Pro Silva Bohemica a bioložka z Českého svazu ochránců přírody Zuzana Veverková a další. Záměrně si vybíráme odborníky s odlišnými pohledy na věc, které se můžou vhodně doplňovat. O podpoře našeho programu v těchto dnech jednáme s příslušnými vzdělávacími i oborovými institucemi,“ uvedl Krajník v tiskové zprávě k programovému plánu Sázíme Česko 2.0.
Dalším bodem kritiky, který jsme zmiňovali v červnovém článku, bylo také jednoduché osazování holin místo jiných a daleko potřebnějších lokalit. I to se trochu změnilo, nové výsadby hodlá Krajník uskutečnit například v již prosvětlených lesních porostech různého stáří. Do budoucích plánů nyní zapojili i sázení stromků do volné krajiny.
„Tento bod jsme zařadili do výhledu až na sezónu 2024/2025. Chceme totiž dělat věci pořádně a sázení stromů ve volné krajině je zcela odlišná disciplína, která vyžaduje vzrostlejší a dražší sazenice i následnou individuální péči o každý strom. Vnímáme to ale jako potřebu, protože odolné lesy souvisí se zdravou krajinou, kde je také potřeba sázet a existující aktivity v Česku nejsou podle nás dostatečně efektivní,“ uvedl Richard Krajník.
Důežité je dodat, že pokud tento plán skutečně myslí vážně a uskuteční ho tak, jak zatím slibují, pak tím mnoha kritickým hlasům seberou sílu. V loňském roce ale byly jejich sliby a rétorika velmi nejasné. To se změnilo a pokud plány dokáží naplnit tak, jak navrhují v programu, projekt bude slavit úspěch.
Pryč s romantickou představou českého pralesa
Navzdory skutečnosti, že se na webu Sázíme Česko stále nachází poznámky o vybudování českého pralesa, se nyní autor projektu od této myšlenky distancuje. Podle Krajníka vnímají les jako zásobárnu kyslíku a po sbírání informací a zkušeností v předchozím roce projektu také jako zdroj udržitelného stavebního materiálu. A na rozdíl od pořátečních motivačních hesel, že je jejich cílem poskytnou planetě co nejvíce kyslíku, se nyní projekt opatrně stáčí spíše k uhlíkové neutralitě.
V červnu Krajník představoval ideu lesní pozemky vlastnit a zajistit tak, že je nikdo nepokácí ani po stovkách let. Doufal, že by tak vytvořil „český prales“. Nyní ale přiznává, že většina výsadeb se bude týkat hospodářských lesů. Tedy takových pozemků, které se za 100 až 150 let vykácí.
„Fakta totiž ukazují, že nejvýkonnější uhlíkovou bankou je les, kde se výběrově hospodaří a jehož dřevo se používá k lokální výrobě dřevostaveb nebo jiných produktů ze dřeva. V našem plánu nadále zůstává sázení lesních porostů určených na dožití, ale místo poněkud romantického ideálu ‚českého pralesa‘ podpoříme i jiné modely lesa navržené s ohledem na zvládání současné klimatické situace,“ komentuje Richard Krajník a dodává: „V tomto duchu také upravíme smlouvy a dohody s majiteli lesů v budoucích výsadbách.“
S tím souvisí i ambiciózní cíl do října 2023 vysadit 10 873 553 stromů, tedy za každého člověka v České republice jednu sazenici. Za předchozí rok projektu vysadili 200 tisíc sazenic a do konce tohoto roku, tedy během tří měsíců, mají v plánu dokončit výsadbu dokonce milionu stromků. V následujícím roce pak zbylých devět milionů sazenic. Že to bude reálné, Krajník předpokládá především díky přislíbené spolupráci s větším množstvím organizací, obcí a firem.
Osvěta sice dobrá, ale komunikace stále pokulhává
V červnovém seriálu jsme se zabývali také pochybnou osvětou, kterou rozjeli na svých sociálních sítích poté, co jim odborníci vytýkali právě nedostatek informačních materiálů. A projekt to nezvládl. V osvětových infografikách měli chyby, sami si pletli fakta nebo posměšně znevažovali práci lesníků.
Stejně tak informace na webu neodpovídaly tomu, co v rozhovoru pro Obnovitelně.cz vylíčil Krajník. Omlouval se tehdy, že akorát spouští nový web, který bude plně funkční a informačně správný. To se doposud nestalo a na webu jsou i nyní v říjnu stále kritizované ideály českého pralesa.
Krajník na tiskové konferenci popisoval, že sám viděl rozkol mezi praxí a teorií. Jednou z jeho prvních iniciativ tak bylo spojit se s odborníky a začít pracovat nejen na výsadbě lesů, ale také na onom slibovaném osvětovém programu. Součástí toho byl také průzkum agentury Nielsen.
„Neumím komunikovat s médii, to je má největší slabina, na jaře i tehdy,“ přiznal Krajník pro Obnovitelně.cz při zveřejnění výsledků průzkumu. „Od toho se odvíjí i ten web, který stále ještě není a tak jak je teď, je nastavený špatně. Je to pro mě náročné, propojit společnost a odbornou veřejnost tak, jak bych chtěl.“
Dále popisoval, že od začátku projektu ušel část cesty a svůj postoj k různým prvotním ideím změnil. „Chtěli bychom nyní spíše dělat prostředníky, být nezávislým projektem, který jen poskytuje možnost odborníkům informovat veřejnost o problémech lesů,“ uvedl Krajník.
Malí vlastníci neznají svůj vlastní les
První takovou vlaštovkou byl průzkum agentury Nielsen ve spolupráci s odborníkem Alešem Erberem, který zmapoval zajímavou vlastnickou strukturu malých lesů. V republice je drobných vlastníků lesů do 50 hektarů zhruba 300 tisíc a tvoří kolem 20 procent celkové rozlohy našich lesů. To je nezanedbatelná plocha.
Průzkum zároveň zjistil, že malý les není příliš výnosným pozemkem. Ziskových bylo jen 17 procent respondentů, zbytek se o les buď nezajímal nebo byl i kvůli kůrovci s příjmy na nule. Horší je ale nevědomost, která často s vlastnictvím lesa souvisí.
Podle výsledků průzkumu 11 procent vlastníků vůbec nezná své vlastní povinnosti a dokonce ani rozlohu svých lesů. Skoro třetina respondentů neví, kdo je to lesnický odborný dozor, který je přitom povinný a je přidělován státem. Téměř 60 procent drobných vlastníků s ním za posledních pět let vůbec nebylo v kontaktu. Je tedy znát, že je to oblast, kde je osvěta skutečně nutná.
Sázíme Česko se snaží. Nevzdali to, poučili se z mnoha chyb, nezalekli se kritiky. A s odborníky, kteří veřejně vystupovali s pochybnostmi proti projektu, se dokázali spojit a nechat se jimi navést na správnou cestu.
Splnit cíl vysadit 10 milionů stromů poté, co dokázali za rok vysadit jen 200 tisíc, je ale velmi ambiciózní. Splnění jejich cíle prokáže, jestli jsou autoři projektu jen marketingoví machři, nebo skutečně organizace, která má potenciál změnit skladbu českých lesů. Především pokud se Sázíme Česko skutečně zaměří i na palčivější problémy, jako jsou remízky a stromy ve volné krajině nebo kvalitní osvětová činnost.
Foto: Sázíme Česko