Analýza: snižovat emise jim nejde, ale greenwashing umí výborně. Fosilním firmám na klimatu nezáleží

Organizace Greenpeace vydala zprávu, podle které 12 předních fosilních společností nedodržuje či snižuje své závazky o snižování uhlíkové stopy. A místo podpory čistých zdrojů investují dál do fosilní infrastruktury.

Podle analýzy, kterou si nechalo vypracovat hnutí Greenpeace ve střední a východní Evropě (CEE), 12 předních evropských společností vyrábějících fosilní paliva klame veřejnost o své ochotě omezit svůj vliv na klima přechodem na obnovitelné zdroje energie.

Z analýzy výročních zpráv šesti největších světových společností v oblasti fosilních paliv a šesti evropských ropných a plynárenských společností za rok 2022 vyplývá, že pouze nepatrných 0,3 procent jejich celkové výroby energie v daném roce pocházelo z obnovitelných zdrojů.

Pro účely této zprávy byly analyzovány zisky, příjmy a investice společností Shell, TotalEnergies, BP, Equinor, Eni a Repsol, OMV, PKN Orlen, MOL, Wintershall Dea, Petrol Group a Ina Group.

Podle vedoucího finanční kampaně Greenpeace střední a východní Evropy Kuby Gogolewskiho by měly vlády zastavit fosilní společnosti, důsledně je regulovat a naplánovat okamžité opuštění spalování fosilních paliv. Fosilní korporace se samy od sebe podle Gogolewskiho nezmění.

„V době, kdy svět čelí bezprecedentním vlnám veder, smrtícím záplavám a sílícím bouřím, největší fosilní společnosti známé jako ‚Big Oil‘ zůstávají věrné své destruktivní obchodní praxi a nadále svými aktivitami zhoršují klimatickou krizi. Jejich plány na dekarbonizaci jsou jen prázdnými sliby. Místo poskytování potřebné čisté energie nás zaplavují zeleným marketingem. Neochota těchto korporací provést skutečné změny představuje zločin proti klimatu a budoucím generacím,“ říká Gogolewski.

Slibů plno, ale minimum investic do nízkoemisních zdrojů

Situace se pravděpodobně v dohledné budoucnosti nezmění, neboť zpráva ukazuje, že v roce 2022 z investic zkoumaných společností šlo do zelené energie pouze 7,3 procent (6,57 miliardy eur), zbývajících 92,7 procent (81,52 miliardy eur) směřovalo do fosilního byznysu a v některých případech dokonce podporovalo jeho expanzi.

Greenpeace zdůrazňuje nutnost přísné regulace fosilních gigantů, aby se zabránilo dalšímu ničení klimatu fosilními palivy, a vyzývá k závaznému plánu, který jasně stanový postupné ukončení těžby ropy a plynu v celé Evropě.

Zpráva také odhaluje, že Big Oil sabotuje klimatická opatření prostřednictvím záměrného používání greenwashingového jazyka, kompenzací emisí, zveřejňování pouze částečných údajů zakrývajících realitu a propagace technologií, které odvádějí pozornost od reálných řešení klimatické krize. Nic nenasvědčuje tomu, že by došlo k zásadní změně v hlavní aktivitě tohoto odvětví tak, aby alespoň částečně přispělo k přechodu na čistou energii.

Společnosti BP, Equinor, Wintershall Dea a TotalEnergies ve skutečnosti v roce 2022 snížily své investice do nízkouhlíkových a obnovitelných produktů ve srovnání s rokem 2021.

I přesto, že všech 12 zkoumaných společností veřejně slíbilo, že do roku 2050 dosáhnou klimatické neutrality a opakovaně zdůrazňují své investice do obnovitelných zdrojů energie, žádná z nich doposud nedokázala vypracovat komplexní strategii pro dosažení tohoto cíle. Dle zprávy téměř všechny plánují udržet nebo dokonce zvýšit těžbu ropy a zemního plynu do roku 2030.

Kuba Gogolewski dodal: „Fosilní společnosti ukázaly veřejnosti, že nejsou schopny samoregulace v oblasti přechodu na čistou energetiku, přestože nesou velkou odpovědnost za klimatickou krizi. Proto Greenpeace vyzývá evropské vlády, aby tento průmysl přísně regulovaly a zahájily jeho rychlou ekonomickou i politickou regulaci."

Tato regulace by měla zahrnovat povinné investice do skutečně zelené infrastruktury. Vlády se také musí dohodnout na podrobném plánu postupného omezování těžby ropy a zemního plynu v celé Evropě.

Podle Greenpeace nejsou české energetické společnosti lepší, ty ale oponují

Podle Jaroslava Bicana, vedoucího energetické kampaně Greenpeace Česká republika tato analýza ukazuje, nakolik je greenwashing běžnou strategií velkých fosilních společností.

„V českém prostředí můžeme sledovat něco podobného na příkladu energetického gigantu, skupiny ČEZ, která o sobě setrvale hovoří jako o Čisté Energii Zítřka, ve skutečnosti ale usiluje o prodloužení těžby uhlí minimálně do roku 2035, a dokonce nevylučuje jeho těžby ani v roce 2050. Místo aby fosilní korporace skutečně pomáhaly klimatickou krizi řešit, vystačí si s pouhým zeleným nátěrem,“ kritizuje Bican.

Podle mluvčího skupiny ČEZ Ladislava Kříže jde ale o slova bez obsahu. „Naši strategii Vize 2030 – Čistá Energie Zítřka jsme postavili na velmi konkrétních, veřejně deklarovaných cílech v oblastech ochrany životního prostředí (Environmental), sociálních vztahů (Social) a transparentního řízení firmy (Governance) v souladu s mezinárodně uznávanými standardy a metrikami právě proto, aby byly pod drobnohledem nejen externích ratingových agentur a akcionářů, ale i široké veřejnosti," vysvětluje.

Kříž dále připomíná, že zpřístupnili takzvanou Datovou knihovnu, kde si veřejnost může stáhnout jakákoliv data. „Naše klimatické cíle posuzuje mezinárodně uznávaná iniciativa SBTi, jejíž validace uznávají největší světové banky a pojišťovny jako záruku kvality. Klíčové části našeho nefinančního reportingu procházejí nezávislým externím auditem.“

Nesouhlasí ani s výrokem Greenpeace, které nedávno vydalo i tiskovou zprávu o prodlužování těžby na dole Bílina. „Prodloužení hornické činnosti je administrativní krok, neznamená samotnou těžbu. Navíc je tento krok nezbytný i pro postupné útlumové práce. Válka na Ukrajině a energetické krize s tím spojená však ukazuje, že z pohledu energetické bezpečnosti musíme být připraveni na všechny varianty, protože jakmile jednou hornická činnost ustane, je velmi těžké ji znovu obnovit. Respektujeme vládní prohlášení s koncem těžby uhlí v roce 2033,“ uzavírá Kříž.

Neochota fosilního průmyslu proměnit své podnikání ale může zároveň připomínat zatloukání hřebíků do vlastní rakve. Navzdory neochotě globálních energetických gigantů totiž investice do obnovitelných zdrojů rostou rekordním tempem a například investice do fotovoltaiky letos poprvé překonaly investování do ropy. Navíc, odklon fosilních hráčů od čistých zdrojů otevírá nové příležitosti pro technologické firmy právě ze sektoru obnovitelných zdrojů energie. Díky nižší konkurenci mohou dosáhnout na udržitelnější ekonomiku provozu a rozvoj sektoru to může paradoxně urychlit.

Autoři: Kristýna Čermáková, Ondřej Novák

Foto: Unsplash