Stát začne chránit tmu. Nová pravidla o světelném smogu pomohou lidem, přírodě i rozpočtům

Úřady a firmy mají k dispozici zcela novou technickou normu, která má pomoci chránit před světelným znečištěním. Může fungovat jako vodítko například při rekonstrukci veřejného osvětlení.

Pavel Baroch

6. 3. 2023

Tma se stává ohroženým druhem. Míra umělého osvětlení v noci stoupá nebývalým tempem, podle renomovaného časopisu Science téměř o 10 procent ročně. Momentálně více než 80 procent světové a 99 procent evropské populace žije v noci pod osvětlenou oblohou. Má to negativní dopady na lidské zdraví, mnohé živočichy a rostliny, ale například i na veřejné rozpočty, z nichž se zbytečné, příliš silné nebo nepřiměřeně zabarvené osvětlení platí.

Proto vznikla první technická norma, která poprvé do české legislativy zavedla maximální hodnoty nově zřizovaného nebo rekonstruovaného osvětlení pro veřejný i soukromý sektor, jako jsou veřejná osvětlení, historické budovy, sportoviště, nákupní centra nebo reklamní plochy.

Nová pravidla platí od března, zatím nejsou právně závazná, ale cílem je, aby se stala součástí vyhlášky novely stavebního zákona, kterou právě projednává Parlament. Ostatně už v roce 2018 se resorty ve vládním usnesení zavázaly problém světelného znečištění řešit právě při úpravách stavebního práva.

„Jednáme i s Ministerstvem kultury o využití normy při osvětlování památek, stejně tak jako s Ministerstvem průmyslu o zohlednění v rámci dotačních titulů,“ konstatoval náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), který by měl být po inauguraci prezidenta Petra Pavla jmenován ministrem.

Zbytečně vyhozené dvě miliardy

Hladík připomněl, že dosud neexistovala pravidla, která by říkala, jaká maximální míra umělého osvětlení je únosná pro nás i životní prostředí se zohledněním dalších veřejných zájmů, zejména bezpečnosti.

„Míra nočního osvětlení v posledních desetiletích skokově roste, ale současně není tomuto problému věnována patřičná pozornost a noční osvětlení je v mnoha případech zbytečně předimenzováno,“ řekl Hladík. Proto Ministerstvo životního prostředí zadalo vypracování technické normy s jasně definovanými pravidly.

„Cílem technické normy je nastartovat proměnu uvažování projektantů o využívání světla v noci, stanovit maximální hodnoty pro osvětlovací soustavy, snížit obtěžování nadměrným světlem a vliv na přírodu,“ vysvětlil Petr Hladík.

Dodal, že omezení zbytečného svícení nebo využití úsporných a správně nastavených světel dokáže ušetřit nemalé prostředky jak firmám, tak radnicím. Podle odhadů Ministerstva životního prostředí se jen za zastaralé a nevhodně využívané veřejné osvětlení utratí ročně přibližně dvě miliardy korun z obecních rozpočtů.

Ministerstvo životního prostředí na modernizaci veřejného osvětlení vynaložilo už desítky milionů korun každý rok. Na jaře chce aktualizovat podmínky pro získání této dotace pro obce v národních parcích, přičemž už zohlední nové technické normy.

Škodlivé pro zdraví i pro přírodu

Nadměrné osvětlení v noci má prokazatelně negativní dopad na lidské zdraví. Odborná skupina pro tmavé nebe při České astronomické společnosti připomněla, že spánek je nezbytný pro správnou funkci těla – zejména pro regeneraci nervového systému.

„Nedostatek spánku či jeho špatná kvalita vedou k pocitu únavy, snížené pozornosti a výkonnosti. Dlouhodobé problémy se spánkem znamenají významné snížení kvality života a mohou být příčinou vzniku závažných duševních chorob. Častou příčinou snížené kvality spánku jsou civilizační vlivy, mezi které patří i přítomnost nadměrného množství světla v noci,“ uvedla odborná skupina.

Takové nezdravé noční prostředí ale může napomoci rovněž k rozvoji civilizačních chorob včetně cukrovky, obezity, ale také rakoviny, Alzheimerovy nebo Parkinsonovy choroby.

Solární elektrárnu můžete získat do několika týdnů a ušetřit desítky tisíc korun ročně

Nadměrné osvětlení má rovněž negativní dopad například na noční živočichy nebo rostliny. „Některé druhy žab, mloci a další patří mezi noční tvory a umělé osvětlení pro ně představuje změnu jejich životního prostředí, již tak zatěžovaného lidskou činností a znečištěním, na kterou citlivě reagují. Umělé světlo narušuje jejich adaptaci na tmu a schopnost orientace,“ sdělila Odborná skupina pro tmavé nebe.

Dezorientace umělým osvětlením postihuje i ptactvo nebo netopýry, kteří velmi citlivě vnímají množství světla, protože jejich hlavní aktivita se soustředí do poměrně úzkého časového okna na rozhraní dne a noci. „Je velmi paradoxní, že na jedné straně některé druhy netopýrů chráníme přímo zákonem a na straně druhé poškozujeme jejich životní prostředí například tím, že osvětlujeme kostely, v jejichž věžích netopýři sídlí,“ upozornila odborná skupina.

Je rovněž prokázáno, že stromy vedle lampy veřejného osvětlení později shazují listy, čímž se zvyšuje riziko poškození olistěných částí mrazem nebo sněhovou pokrývkou. Světelné zdroje také přímo i nepřímo zabíjejí hmyz, který je nutný k opylování.

Tisíce hvězd na tmavém nebi

Umělé osvětlení rovněž dramaticky mění noční krajinu a její ráz. Hvězdáři upozorňují, že zatímco ve velkých městech je na obloze vidět okolo sto hvězd, v místech se skutečnou tmou to je několik tisíc.

„Svítit k přírodě a k našemu zdraví ohleduplně přitom umíme. Tak to udělejme. Hned! Protože při každém prodlení vznikají další instalace venkovního osvětlování s nevhodnými parametry, které kvůli jejich životnosti budou přírodu poškozovat dalších pětadvacet let. Technologie k řešení máme, cesta je otevřená a každý krok, včetně nové normy, tomu napomáhá,“ řekl Pavel Suchan, předseda Odborné skupiny pro řešení světelného znečištění při České astronomické společnosti.

Ředitel Štefánikovy hvězdárny Tomáš Prosecký uvedl, že když se objekt na pražském Petříně v roce 1929 otevřel veřejnosti, nacházel se na okraji metropole. Dnes, po téměř sto letech, je na okraji centra města, které produkuje výrazné světelné znečištění limitující využití klasických optických přístrojů.

Zvládněte zimu i bez ruského plynu. Tepelné čerpadlo přinese pohodu i velké úspory rodinného rozpočtu

„Pozorování slabých objektů hlubokého vesmíru, jako jsou hvězdokupy, mlhoviny a galaxie, může hvězdárna od loňského roku návštěvníkům znovu nabídnout v nebývalé kvalitě, ale jen díky pořízení nového a unikátního elektronického dalekohledu, který vychází z principů digitální astrofotografie a umožňuje světelné znečištění pražské oblohy částečně obejít,“ řekl Prosecký.

V České republice je přitom už jenom pár míst, kde lze hovořit o přirozené noční tmě. Jedním z nich jsou Beskydy, kde si aktuálně připomínají desáté výročí založení Beskydské tmavé oblohy. Někteří odborníci navrhují také to, aby se po určitou dobu v noci světla úplně vypnula – jak už to dělají některé menší obce, aby ušetřily.

Norma pro celou Evropskou unii

Omezení světelného znečištění bylo také jednou z priorit českého předsednictví Evropské unie. Zástupci evropských států, Evropské komise, Mezinárodní asociace pro oblasti Tmavé oblohy, Evropské agentury pro životní prostředí i představitelé vědecké obce na loňském setkání v brněnské hvězdárně označili jako jednu z cest, jak se s tímto novým druhem znečištění vypořádat, právě využití technických norem.

Pravděpodobný nový ministr životního prostředí Petr Hladík by přitom rád, kdyby Evropa časem přijala společná pravidla. „Světelné znečištění nezná hranic,“ poznamenal Hladík. Světelný smog může mít dosah až desítky kilometrů.

Ředitelka ministerského odboru politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje Anna Pasková uvedla, že aktuální česká technická norma je v tuto chvíli nejvíce ambiciózní z existujících evropských pravidel.

„To ale neznamená, že máme hotovo. Jednak přibývá dalších vědeckých studií zpřesňujících informace o negativních účincích umělého světla v noci, zároveň na trhu přibývá šetrnějších řešení. Proto počítáme s tím, že požadavky této normy budou procházet pravidelnou revizí,“ dodala Pasková.

Autor: Pavel Baroch

Foto: archiv České astronomické společnosti