Ministr Jurečka: Změna klimatu zvyšuje riziko lesních požárů. Podle hasičů byl loňský rok extrémní a bude hůř

Pavel Baroch | 22. 1. 2023

Ministr Jurečka: Změna klimatu zvyšuje riziko lesních požárů. Podle hasičů byl loňský rok extrémní a bude hůř

Za posledních pět let hasiči nikdy nemuseli zasahovat u tolika požárů v přírodním prostředí včetně lesů jako loni. Jde o jeden z dopadů změny klimatu.

Nejintenzivnější sucho za posledních šedesát let se výrazně podepsalo například na loňském požáru v Národním parku České Švýcarsko. Vědci navíc varují, že změna klimatu bude pro vznik těchto událostí vytvářet stále příznivější podmínky.

V uplynulém roce hasiči zasahovali u 10 164 požárů v přírodním prostředí a 2 488 v lesích. O rok před tím to bylo 3 588 požárů v přírodním prostředí a 1517 v lesích. Jde tedy o meziroční nárůst o zhruba 6 a půl tisíce, respektive o skoro 1 tisíc. Počet loňských požárů dokonce překonal i dosavadní rekord z roku 2018, kdy hasiči zaznamenali přibližně 6,5 tisíce požárů v přírodním prostředí a 2 tisíce lesních požárů.

Lesní požáry a požáry v přírodě tvořily téměř polovinu všech loňských ohňů. „Bylo to samozřejmě dáno zejména klimatickými podmínkami,“ konstatoval generální ředitel Hasičského záchranného sboru Vladimír Vlček. Připomněl, že zima byla suchá a venkovní požáry začaly už v březnu.

„Loňské jaro se v počtu požárů v přírodním prostředí naprosto vymyká. V březnu jsme jich v celé České republice uhasili více než 2,2 tisíce. To je číslo, které naše statistiky nepamatují,“ uvedla mluvčí Hasičského záchranného sboru Pavla Jakoubková. Následovalo velmi teplé počasí v letních měsících.

Rukopis globálního oteplování

Zastupující ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL) připomněl, že klimatická změna se projevuje také v podobě extrémních teplot, vysychající půdy nebo schnoucích lesů, které jsou navíc na mnoha místech oslabeny kůrovcovou kalamitou.

„Časté požáry lesů a okolní krajiny jsou jedním z důsledků klimatické změny,“ řekl Jurečka. Připomněl, že v celé Evropě vypukly loni požáry na zhruba 860 tisících hektarů. A nevznikaly jako obvykle jen na jihu kontinentu, ale také v severních zeměpisných šířkách. Ve Skandinávii nebo Velké Británii vypukly loni stovky lesních požárů.

Kolik vám vydělají solární panely a jak rychle je můžete mít na střeše vašeho domu?

Petr Čermák z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně před časem upozornil, že se lesní požáry mohou stát významným problémem české krajiny. A varoval, že se změnou klimatu jich bude přibývat, a navíc budou rozsáhlejší. „Klima posledních třech desetiletí je pro vznik požáru znatelně příznivější než desetiletí předchozí a tento trend bude dále pokračovat,“ uvedl Čermák.

Dodal, že většina lesních požárů vzplane kvůli lidské neopatrnosti nebo nedbalosti. „Je nutné se vyvarovat nebezpečných aktivit, v první řadě zakázaných, v druhé i všech dalších nerozumných či zbytných,“ dodal Čermák a jako příklad uvedl rozdělávání ohně na nevhodném místě nebo odhazování nedopalků.

Studie o Českém Švýcarsku

Nejrozsáhlejším lesní požár v historii České republiky se odehrál loni v Českém Švýcarsku. Ministerstvo životního prostředí si nechalo vypracovat vědeckou analýzu této události, která má také pomoci při předcházení rizik dalších požárů v krajině. „Rozhodně do budoucna nedokážeme předejít vzniku dalších požárů, ale musíme se ponaučit a mít jasně připravené postupy, které zajistí uhašení v jeho zárodku,“ uvedl ministr Marian Jurečka.

Studie konstatovala, že příčinou rychlého a v počátcích nezvladatelného šíření požáru v národním parku byla zejména vysoká rychlost větru. Tomu ještě „pomohla“ vysušená krajina, nízká vlhkost vzduchu, horko a také příznivý stav vegetace. Modelová analýza potvrdila, že šíření požáru nešlo v daných podmínkách snadno zabránit.

„Oheň prošel vším, co potkal. Největší sílu hoření jsme zaznamenali v dospělých smrkových lesích odumřelých v důsledku recentní gradace lýkožrouta smrkového, naopak nejnižší síla hoření byla v dospělých bukových lesích. Ale velmi intenzivně hořely i holiny,“ sdělil profesor Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd a České geologické služby.

Vědci také nasimulovali situaci, jak by se šířily plameny, kdy by se z ploch po kůrovcové kalamitě odstranily souše a ponechaly se volné plochy s trávou a keři. A výsledek je poměrně překvapivý: škody by patrně byly ještě větší.

„Hoření by na holinách probíhalo s podstatně vyšší rychlostí a intenzitou a je otázkou, nakolik by se podařilo takový požár vůbec dostat pod kontrolu. Požár by se pravděpodobně i rozšířil na větší plochu, než tomu skutečně bylo. Pravděpodobně by ale trval kratší dobu. Existuje i zcela hypotetický scénář, kdy byly stojící souše v modelu nahrazeny zdravým smrkovým lesem. V této simulaci by se požár nerozšířil na celou plochu skutečného požářiště,“ uvádí se v závěrech studie.

Odolnější vůči klimatu

Vědci také připomněli, že z klimaticko-meteorologického hlediska se náchylnost území celé střední Evropy k požárům dlouhodobě zvyšuje. Na území Národního parku České Švýcarsko a v jeho blízkém okolí vzrostly průměrné roční teploty o 1,0 až 1,2 stupně Celsia v letech 1991 až 2021 v porovnání s obdobím 1961 až 1990.

Podle ministra Jurečky ale příroda v Českém Švýcarsku regeneruje s neuvěřitelnou silou a v následujících letech by měla být více odolná. „Do budoucna má Národní park České Švýcarsko nejvyšší šanci stát se přírodním unikátem co do vyšší pestrosti druhů, silných a odolných ekosystémů, které budou mnohem lépe odolávat klimatickým změnám,“ konstatoval Jurečka.

S odvoláním na vědecké poznatky dodal, že i přes intenzitu plamenů zůstala ve spáleném lese významná část ohněm přímo nezasaženého nadložního humusu. „A tak se velmi pravděpodobně zachovala část semenné banky pro následnou regeneraci lesa. Na území dochází k obnově bylin, trav i jednotlivých stromů a očekáváme i rychlou regeneraci lesa,” dodal Jurečka.

Autor: Pavel Baroch

Foto: Hasičský záchranný sbor (požár v Českém Švýcarsku)