Pavel Baroch | 25. 7. 2022

Vedro, požáry, stovky mrtvých. Evropa se zahřívá rychleji než jiné části světa

Evropané zažívají v posledních letech častější vlny veder, než je obvyklé. Mají i tragické dopady, když za sebou nechávají stovky mrtvých. Nejinak je tomu i letošní léto. Podle nové vědecké studie, na niž upozornil web The New York Times, se přitom Evropa zahřívá rychleji než mnoho jiných rizikových částí světa včetně západního pobřeží Spojených států. Generální tajemník Světové meteorologické organizace Petteri Taalas doufá, že letošní letní extrémní počasí bude pro vlády i voliče „budíčkem“, aby dělali více proti změnám klimatu.

Ve Velké Británii ještě nikdy nebylo takové horko jako letos. V Londýně naměřili přes čtyřicet stupňů Celsia. Nad čtyřicítku se vyšplhala rtuť teploměru také v Portugalsku, Španělsku nebo ve Francii. Také v Česku bylo více než pětatřicet stupňů. Extrémní vedro a sucho způsobuje rozsáhlé lesní požáry, například ve Španělsku už plameny zničily desítky tisíc hektarů porostů, přičemž třeba v provincii Zamora museli evakuovat několik tisíc lidí a zastavila se rovněž železniční doprava mezi Madridem a regionem Galicie.

Extrémní vlny veder mají na svědomí stovky mrtvých, podle posledních odhadů zemřelo více než tisíc lidí. Většinu obětí hlásí Portugalsko, a to zhruba 660 osob především staršího věku. Dalších přibližně 360 lidí zemřelo ve Španělsku. Hořelo ale také v Řecku nebo v Chorvatsku.

Osm nejteplejších let

Častější a silnější vlny veder vědci jasně přisuzují lidmi způsobované klimatické změně, podle americké NASA bylo posledních osm let těch vůbec nejteplejších v historii měření. Evropská služba pro monitorování atmosféry Copernicus zase uvedla, že letošní červen byl druhý nejteplejší na starém kontinentě a třetí nejteplejší od začátku měření. V Evropě byly teploty vyšší než průměr za období 1991 až 2020.

Nadprůměrné teplo bylo také na Sibiři nebo v Asii. Celosvětově byly teploty v červnu o 0,31 stupně vyšší než dlouhodobý průměr za léta 1991 až 2020, který činil bezmála 16 stupňů. Letošní červnové teploty zaostaly jen za roky 2019 a 2020. V Evropě byly teploty vyšší o 1,6 stupně než dlouhodobý průměr a jen mírně zaostaly za nejteplejším červnem z roku 2019. „Očekává se, že vlny veder podobné těm letošním budou v příštích letech v Evropě i ve vzdálenějších zemích stále častější a silnější,“ uvedl podle portálu České noviny šéf služby Copernicus pro monitorování změn klimatu Carlo Buontempo.

Člověkem vyvolané změny klimatu mají rovněž značné ekonomické dopady. Jen v Německu způsobily za poslední více než dvě desetiletí škody ve výši 6,6 miliardy eur (asi 162 miliard korun) ročně. Podle agentury DPA to vyplývá z nedávno zveřejněné studie o nákladech plynoucích z klimatických změn – její vypracování si zadalo spolkové ministerstvo hospodářství a ochrany klimatu.

Celkově náklady klimatických změn od roku 2000 vyčíslila studie na zhruba 145 miliard eur (přibližně 3,55 bilionu korun). Jde přitom pouze o část vzniklých škod, neboť některé z nich – například ztrátu druhové rozmanitosti – nelze přepočítat na peníze. Velkou část škod přitom způsobily extrémní povětrnostní jevy, u nichž byl vliv pokračující změny klimatu jednoznačně prokázán. Studie odhadla například jen škody způsobené suchem a vedry v letech 2018 a 2019 na 34,9 miliardy eur (asi 855 miliard korun) a extrémními povodněmi v červenci 2021 na 40,5 miliardy eur (okolo 992 miliard korun).

Dvakrát více mrtvých v Praze

Světová meteorologická organizace očekává, že kvůli vlně veder budou umírat další lidé v pokročilém věku a pacienti s různými zdravotními komplikacemi. Zdravotnické systémy v jednotlivých zemích se podle ní budou muset vyrovnávat se zvýšeným počtem nemocných. Šéf organizace Petteri Taalas upozornil, že „negativní trend“ zhoršujících se vln veder bude zřejmě pokračovat po celá desetiletí, a to nejméně do roku 2060. Upozornil, že lidé „atmosféru dopují“ vypouštěním dalších a dalších skleníkových plynů.

Mezi nejohroženější skupinu patří obyvatelé měst s hustou zástavbou a nízkým podílem zeleně. Čeští vědci zjistili, že riziko úmrtí v souvislosti s horkem bylo v Praze v uplynulé dekádě téměř dvakrát vyšší než ve třech předchozích. Vliv horka na úmrtnost v hlavním městě v letech 1982 až 2019 zjišťovala studie vědců z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR a Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Výsledky analýzy uveřejnil prestižní odborný časopis Urban Climate.

Vědci porovnávali průměrné denní teploty naměřené na stanici Praha-Ruzyně v teplém půlroce (od května do září) v jednotlivých dekádách od osmdesátých let 20. století (1982 až 1989) do prvního desetiletí 21. století (2010 až 2019) a jejich dopad na úmrtnost v Praze.

„Četnost a intenzita vln horka v minulé dekádě byla bezprecedentní,“ konstatoval Aleš Urban, vedoucí expertního týmu. „Zatímco průměrná letní teplota v osmdesátých letech dosahovala 15,3 stupně Celsia, v letech 2010 až 2019 to bylo 16,9 stupně Celsia a výrazně přibylo také dnů s průměrnou denní teplotou vyšší než dvacet stupňů,“ dodal vědec.

Vliv horka na úmrtnost se přitom jasně projevil: zatímco průměrný počet úmrtí spojených s horkem v prvních třech dekádách činil padesát úmrtí za rok, v poslední dekádě to bylo již devadesát případů. „V relativních počtech to představuje nárůst podílu úmrtí v souvislosti s horkem z jednoho na téměř dvě procenta všech úmrtí ve sledovaném období,“ sdělil Aleš Urban. Dodal, že rekordní počet úmrtí souvisejících s horkem byl zaznamenán v roce 2015. Tehdy v Praze dosáhl více než 250 zemřelých, což činilo více než pět procent všech úmrtí mezi květnem a zářím.

Autor: Pavel Baroch

Foto: Pixabay (ilustrační foto)