K soudu nejspíš brzy zamíří už druhý případ usvědčeného traviče vzácných dravých ptáků a dalších zvířat. Policie na Břeclavsku obvinila staršího muže z toho, že loni otrávil zakázaným karbofuranem luňáka červeného a mnoho jiných živočichů. Muž se k činu přiznal, hrozí mu až šest let vězení. K objasnění významně přispěla speciálně vycvičená psí jednotka České společnosti ornitologické – nejen přímo v terénu, ale také při domovní prohlídce u podezřelého.

Přestože Česká společnost ornitologická od roku 2017 zdokumentovala a předala policii více než stovku případů, jejichž oběťmi se staly stovky zvířat, za otrávení byl zatím odsouzen pouze jeden člověk. V roce 2021 soud vyměřil rybníkáři podmíněný trest 2,5 roku odnětí svobody s odkladem na 3,5 roku za usmrcení orlů mořských a krkavců velkých u Mečichova na Strakonicku v roce 2019.

„Po dvaceti letech, kdy se zabýváme ptačí kriminalitou, jsme se dočkali. První rozsudek za pokládání otrávených návnad je pravomocný. Český stát se tak zařadil mezi země, které svou přírodu chrání důsledně a svévoli travičů netolerují. Potenciální budoucí oběti mají naději, že si traviči své chování příště důkladněji rozmyslí. A my ostatní se můžeme těšit, že trávení jednou zmizí z naší přírody úplně,“ okomentoval tehdy rozsudek ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.

Letos ornitologové evidují 32 otrávených ptáků, většinou jde o dravce. Více než polovinu obětí tvoří káně lesní, traviči ale mají na svědomí také orla mořského, motáka pochopa, jestřába lesního a deset krkavců velkých. Prvním nalezeným ptákem byl loni v dubnu právě luňák červený, kterého ve spolupráci s psí jednotkou vypátrala policie na Břeclavsku.

„Jménem dravých ptáků a všech přátel přírody děkuji policii za odvedenou práci na případu traviče z Břeclavska. Druhý obviněný travič během dvou let ukazuje, že časy beztrestnosti těchto brutálních činů skončily. Česko se snad s definitivní platností zařadilo mezi státy, které si svého přírodního bohatství skutečně váží,“ konstatoval Vermouzek.

Patnáctiměsíční pátrání

Jihomoravská policie uvedla, že na tomto případu pracovala dlouhých patnáct měsíců. U všech uhynulých zvířat byla přitom prokázána otrava karbofuranem. Všechny nálezy byly v okruhu jednoho kilometru a tak policisté začali pátrat v okolních obcích po lidech, kteří by měli důvod dravce trávit.

„Jak nálezů uhynulých zvířat, ale i nástrah přibývalo, postupně jsme zužovali okruh možných podezřelých. Jako nejpravděpodobnější pachatel se jim nakonec jevil starší muž se zálibou v myslivosti a chovu holubů,“ sdělila policie Jihomoravského kraje na svých internetových stránkách. Kriminalisté u něj nakonec provedli domovní prohlídku, při níž zajistili otrávené nástrahy a nádobu s jedem. „Pod tíhou těchto důkazů se muž ke kladení nástrah přiznal. Hájil se, že se tím chtěl bránit kunám a liškám, které mu chodily na slepice a holuby,“ uvedla policie.

Dodala, že k objasnění případu napomohla také spolupráce s Českou ornitologickou společností. Loni v dubnu policii oznámila nález prvního mrtvého, kriticky ohroženého luňáka červeného. „Jejich speciálně vycvičený pes na vyhledávání jedů se potom účastnil i provedené domovní prohlídky,“ konstatovala policie.

Prohlídka se uskutečnila na konci května. „Našli jsme nádobu s karbofuranem, injekční stříkačky a plato od vajec, do kterých muž vpichoval jed,“ uvedla psovodka psí jednotky Klára Hlubocká.

Střešní solární elektrárna může přinést úsporu i 12 tisíc korun za rok. Vyplatí se i vám?

Terénní psí jednotka

Česká společnost ornitologická se na ptačí kriminalitu zaměřuje už od roku 2000. V roce 2017 zintenzivnila hledání otrávených návnad a jejich zvířecích obětí zřízením zmiňované specializované terénní psí jednotky psovodky Kláry Hlubocké, která navštěvuje preventivně důležitá místa výskytu dravců, případně místa dřívějšího trávení. Vedle toho vyjíždí k případům na žádost policie a dalších institucí, případně na ohlášení občanů.

„Průměrně jedna kontrola zabere přibližně dvě až čtyři hodiny, podle rozlohy a členitosti terénu. Lokality mám buď natipované od kolegů ornitologů, kde hnízdí nebo loví vzácní dravci, nebo prověřujeme hlášení od lidí, kdy najdou něco podezřelého, eventuálně kontrolujeme místa, kde už k nálezům otrávených návnad došlo v minulosti. Někdy jedu také na žádost policie, pokud někdo nahlásí nález nejprve u nich,“ uvedla Hlubocká na jaře v rozhovoru pro Obnovitelně.cz.

„Tento druh práce je pro psy velmi nebezpečný, i sebelépe vycvičený pes se může otrávit neúmyslným kontaktem, například že do návnady nebo potřísněného okolí šlápne. Takže se výcvik snažím vést tak, aby se ani pokud možno příliš k nálezu nepřibližoval a raději mi ho hned oznámil. Náročností je srovnatelný s výcvikem psů pro hledání pohřešovaných osob v terénu, jen je trošku jiný v tom, že hledáme menší věci na menší ploše. Ale zase musíme pracovat pečlivěji,“ řekla Hlubocká.

Klára Hlubocká se psem Vikym
FOTO: Petr Vilaga



Zvlášť brutální usmrcení

Do terénu roky vyráží se psem Vikym, k němuž teď přibyla fenka Irbis. „Pokud na místě něco je, Viky to najde. Ale někdy se stane, že si dravec návnadu donese ze vzdáleného místa třeba i několik kilometrů. Potom je samozřejmě těžké až nemožné místo dohledat. V tomto nám velmi pomáhají vysílačky, kterými jsou někteří ptáci vybaveni. Podle záznamů se někdy dá určit místo, kde otrávenou návnadu našel,“ vysvětlila psovodka.

Trávení nervovým jedem karbofuranem je podle ornitologů zvláště brutální způsob usmrcení. Zvíře po jeho požití umírá bolestivě v křečích, roztahuje křídla, pařáty, hrabe nohama. Samotné držení karbofuranu je trestným činem a v celé Evropské unii je jeho držení zakázané už od roku 2008. Několik kapek tohoto jedu dokáže spolehlivě usmrtit prakticky jakéhokoliv živočicha. Smrtící je i pro člověka.

Co si myslí Klára Hlubocká o lidech, kteří pokládají do přírody otrávené návnady? Její názor je jednoznačný a ostrý: „Nemají to v hlavě v pořádku, jsou bezohlední a bezcitní.“

Autor: Pavel Baroch

Foto: Petr Vilaga