Domácnosti má ochránit úsporný tarif, zůstal však na půli cesty

Ministerstvo průmyslu připravilo tzv. úsporný tarif, který má domácnostem pomoci řešit raketový růst nákladů na elektřinu a plyn. Podle kritiků z něj však vypadla původní myšlenka motivace k úsporám energie, ale současně také nepomůže těm nejohroženějším.

Martin Prax

14. 7. 2022

Podle výhod, které představil ministr průmyslu Josef Síkela (STAN) před začátkem jednání Poslanecké sněmovny o úsporném tarifu, budou domácnosti těžit z toho, že pro pomoc nemusí chodit žádat na úřady práce. Plošný zásah je však současně také problematickým rysem vládního návrhu. Ministr Síkala uvádí, že pomoc bude stát 27 miliard korun (předchozí vládní materiály počítaly až s částkou přes 60 miliard korun při započítání odpuštění plateb na podporované zdroje).

Samotná změna energetického zákona, která má uvést úsporný tarif do praxe však nestanovuje konkrétní výši příspěvku pro jednotlivé typy domácností. Přesná částka pomoci bude záviset na nařízení vlády. Podle slov přímo ministra průmyslu může jít o 16 tisíc korun na domácnost.

Zásadní chybou, na kterou upozornilo například Hnutí DUHA, je fakt, že úsporný tarif sice lehce pomůže všem, ale domácnostem s nízkými příjmy, který se růst cen energií dotýká nejvíce, nepomůže de facto vůbec. Právě na domácnosti, které mohou být složeny ze seniorů nebo matek samoživitelek a které žijí často v nezateplených domech, dopadá růst cen energie nejvíce. Pro ilustraci: rozdíl nákladů domácnost v zatepleném domě oproti rodině v nezatepleném domě dělá i 50 tisíc korun za rok.

“Úsporný tarif v této krizové situaci trochu pomůže. Ale už nyní je jasné, že navržené opatření nepomůže všem, co to potřebují – úplně vynechává miliony domácnosti závislých na dodávkách tepla z tepláren. A kvůli své plošnosti rozhodně není dostatečným řešením pro nejzranitelnější, kteří by potřebovali větší podporu, aby se nedostali do existenčních potíží. Vláda musí tyto díry zacelit, jinak to může mít nedozírné sociální dopady. A měla by také dát i nízkopříjmovým rodinám možnost vymanit se z drahé fosilní závislosti pomocí zateplování domů a instalace solárních panelů na střechy. Kompenzovat náklady na drahé energie nepůjde donekonečna,” uvedl Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA.

Solární panely učetří domácností v rodinném domě přes 12 tisíc korun za rok. Vyplatí se i vám?

Pomoc pro zranitelné zákazníky: MPO nemá zájem

Ministerstvo práce a sociálních věcí přitom do novely navrhlo, aby vláda mohla pomoci více chránit právě domácnosti nejvíce ohrožené energetickou chudobou. Ministerstvo průmyslu však na tuto připomínku neslyšelo. Opatření šlo přitom řešit pomocí vytvoření kategorie tzv. zranitelného zákazníka. Tento status lze vytvořit i podle evropské legislativy s jejíž zaváděním má Česko zpoždění.

Tento nástroj je vhodným řešením ochrany spotřebitelů na trhu s energiemi. Jde například o osoby s omezenou schopností ochrany zastupovat své zájmy na trhu s energiemi a s ohledem na určitá specifika vyžaduje zvláštní přístup, a to zejména z důvodu jeho zdravotního stavu, výši příjmu či věku. Může jít například o odběratele energie, kteří jsou dlouhodobě nemocní a jsou odkázáni na domácí péči na přístrojích. Do této kategorie mohou spadat také sociální skupiny: vdovy, vdovci, rodiče-samoživitelé apod.

Fakt, že ministr Síkela odmítl ochranu těchto sociálně slabých domácností dává tušit, že vláda Petra Fialy riskuje podstatně tvrdé sociální dopady na nízkopříjmové domácnosti. Česko tak při nezvládnutí situace hrozí sociální pnutí. Podstatně realističtější pohled na situací nabídl v minulých týdnech německý ministr hospodářství Robert Habeck, který se snaží najít taková řešení, která právě zabrání eskalaci napění při případném výpadu dodávek zemního plynu. České ministerstvo průmyslu však zatím debatu o nutných opatřeních pro řešení energetická závislosti na Rusku prohrává. Nepřipravilo žádné impulsy, které by nastartovaly úspory energie nebo rozvoj obnovitelných zdrojů a úspory v tarifu zůstaly jen v názvu.

Autor: Martin Prax

FOTO: MPO