Evropská plynová krize má řešení: urychlit nástup zelené energetiky

Dnes odstavila ruská společnost Gazprom plynovod Nord Stream 1. Důvodem je plánovaný servisní zásah po dobu 10 až 14 dnů. Německo však upozorňuje, že plánované odstávce předcházelo snížení dodávek o 60 % a současně se obává, že Rusko nemusí po opravě plynovodu dodávky obnovit. Evropské státy musí posílit svou energetickou nezávislost na dodávkách ruského plynu. Pouze tak se jim podaří vyhnout manipulaci s cenami a drtivým dopadům na ekonomiku v případě úplného zastavení dodávek, upozorňuje Svaz moderní energetiky spolu s konzultační společností Budovy21.

Gazprom může chybějící dodávky plynu do Evropy přes Nord Stream 1 nahradit posílením dodávek pomocí plynovodů, které vedou přes Ukrajinu a Turecko. Zatím se tak však nestalo a nepředpokládá se, že by dodávky těmito cestami Rusko posílilo. Podle dat Mezinárodní energetické agentury (IEA) dokonce v červnu 2022 dodaly USA do Evropy více zkapalněného plynu, než Rusko pomocí plynovodů.

“Vláda Petra Fialy usiluje o zajištění energetické bezpečnosti Česka pomocí zvýšeného úsilí plnění plynových zásobníků a zajištěním kapacity v nizozemském plovoucím terminálu na LNG. Diverzifikace dodávek je klíčovým opatřením pro zvládnutí letošní zimy a nejbližších let. Přesto je třeba nezapomínat na opatření, která pomohou Česku zajistit nezávislost na dovážených fosilních zdrojích. Zateplené domy s nainstalovanými tepelnými čerpadly a solárními panely ruský ani jiný plyn nepotřebují. Právě tuto část řešení naší energetické suverenity potřebuje vláda posílit,” hodnotí kroky české vlády Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

“Snahu o diverzifikaci dodávek plynu chápu, krátkodobě nám to skutečně může přinést úlevu. Ale strategicky nám od ruského plynu pomohou jen úspory energie a obnovitelné zdroje energie. Tam je třeba směřovat hlavní část našeho úsilí a politické a manažerské kapacity vlády, a to se zatím neděje,” dodává Petr Holub, ředitel společnosti Budovy21.

Plán energetické bezpečnosti Evropy inspirují

V květnu představila Evropská komise strategii REPowerEU, jejíž naplnění by Evropu zbavilo závislosti na ruském plynu. Komise navrhuje zvýšení podílu zelené energie na 45 % do roku 2030. Jedním z hlavních nástrojů pro jeho naplnění má být masivní rozšíření solárních elektráren například na všech vhodných střechách veřejných a komerčních budov od roku 2025 a pro nové obytné budovy od roku 2029. Do tří let by měl výkon solárních elektráren narůst na dvojnásobek, tedy na 320 gigawattů (GW). Do konce desetiletí má Evropská komise v plánu dosáhnout 600 GW fotovoltaik instalovaných v Evropě. Současně Komise navrhla, aby počet tepelných čerpadel narostl na 10 milionů kusů do roku 2025.

O evropských cílech se povede debata během začínajícího pololetí. Řada států však nečekala a v důsledku ruské agrese vůči Ukrajině přijala vlastní cíle pro urychlení energetické nezávislosti: podle přehledu zpracovaného think-tankem EMBER počítají 4 státy EU s cílem 100 % obnovitelné výroby elektřiny do roku 2030: Portugalsko, Nizozemsko, Rakousko a Dánsko. Německo minulý týden schválilo cíl 80 % elektřiny z obnovitelných zdrojů včetně pravidel usnadňujících výstavbu nových větrných a solárních elektráren. V praxi to znamená například zdvojnásobení výkonu větrné energie na pevnině na 115 gigawattů (GW) do roku 2030, od roku 2025 bude ročně přidáno 10 GW. Téměř ztrojnásobení solární energie na 215 GW do roku 2030, od roku 2026 bude ročně přidáno 22 GW. Itálie, Irsko a Řecko zvýšily své plány na 70% podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny do konce této dekády.

“I přesto, že předseda vlády Petr Fiala se ve svém mimořádném projevu přihlásil k potřebě masivně podpořit výstavbu fotovoltaických elektráren, využívání tepelných čerpadel či zvýšení objemu produkce domácího bioplynu, zatím vládě chybí jasné kroky, kterými by tyto závazky naplnila,” upozorňuje Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky, na fakt, že Česko zapomíná na dlouhodobá řešení, která zajistí nezávislost na fosilních zdrojích. “Český podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů na výrobě již několik let stagnuje mezi 12 a 13 procenty. Potřebujeme jasný plán, který pomůže odblokovat výstavbu větrných a solárních elektráren pomocí zjednodušení stavebního řízení a zavedením předvídatelné podpory například pomocí aukčního mechanismu,” dodává Martin Sedlák.

Česká esa pro energetickou svobodu

  • Již během tohoto desetiletí lze snížit spotřebu zemního plynu těmito konkrétními kroky:
  • renovací budov se ušetří 1,8 miliard kubíků zemního plynu, a to především díky zateplování budov, výměně oken, instalaci rekuperace a optimalizaci zdrojů tepla
  • produkcí biometanu lze vyrobit do pěti let 1,3 miliardy kubíků zeleného plynu ročně
  • vybudováním nových solárních elektráren, které mohou vyrobit 9-12 terawatthodin čisté elektřiny, a nových větrných elektráren, které mohou dodat dalších 5 terawatthodin čisté elektřiny. Jejich roční produkce pak odpovídá ekvivalentu až 1,6 miliard kubíků zemního plynu
  • další úsporu dováženého fosilního plynu mohou přidat tepelná čerpadla, kotle na biomasu nebo solární kolektory

„Nejlevnější energie je ta, kterou vůbec nespotřebujeme. Díky kvalitně zateplenému domu s těsnícími okny lze na energiích ušetřit desítky tisíc korun ročně. Majitelé rodinných domů ale potřebují s těmito úpravami pomoct. Stát by jim měl nabídnout zvýhodněné úvěry na renovace, podpořit kvalitní poradenství pro přípravu projektů, a hlavně všem zájemcům jednoduše vysvětlit, jak na to,“ komentuje možnosti úspor energie Petr Holub, ředitel společnosti Budovy21 a dodává: „Pokud se tempo renovací zvýší 2-3x, dokážeme v celém Česku ušetřit do roku 2030 až 1,8 mld. kubíku zemního plynu ročně. Což je pro představu téměř polovina kapacity našich plynových zásobníků. A to není zrovna málo.”

Zemní plyn se v Česku využívá zhruba z jedné čtvrtiny na vytápění domů. Plynové kotle mohou postupně nahradit tepelná čerpadla. Podle červencové analýzy S&P má 8 evropských států plány, podle kterých skoncují s instalací plynových kotlů do nových domů během tohoto desetiletí. Jde o Dánsko (2013), Norsko (2017), Nizozemsko (2018), Francii (2022), Rakousko (2023), Německo (2024), Velkou Británii (2025) a Belgii-Flandry (2025).

Autorka: Jana Pikardová, Svaz moderní energetiky

FOTO: Pixabay (ilustrační foto)