Pavel Baroch | 22. 5. 2022

Nebývalý nárůst počtu požárů v přírodě. Horké a suché jaro si vybírá svou daň

Tak vysoký počet jarních požárů v přírodě zaskočil i zkušené hasiče. V březnu jich uhasili více než 2,2 tisíce, což je rekord, který se vymyká dosavadní statistice. V budoucnu ale takový počet rozsáhlých ohňů v lesích či na loukách nemusí být nic výjimečného. Kvůli klimatické změně budou nejspíš přibývat, takže se lesní požáry mohou stát významným problémem české krajiny.

Na hrozbu častějších a rozsáhlejších požárů v přírodě upozorňují odborníci dlouhodobě, nově na to upozornil Petr Čermák z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Narůstat podle něho nebude jen riziko vzniku požáru, ale také jejich velikost - zvýší se pravděpodobnost rozhoření na větší ploše.

Čermák uvedl, že majitelé lesů by se měli do budoucna v přiměřené míře zaměřit na některá preventivní opatření známé nyní ze Středomoří. Na mysli má například pásy zpomalující šíření plamenů – takzvané fuelbreaks, které se vytvářejí v místech nejvyššího rizika vzniku ohně. Lidé by se podle Čermáka měli rovněž vyvarovat nebezpečných aktivit, které následně vedou ke vzniku rozsáhlého požáru – například vypalování trávy.

Rekordní březen

Jeho slova potvrzují statistiky českých hasičů. Tolik požárů jako po letošní zimě česká příroda ještě nezažila. „Letošní jaro se v počtu požárů v přírodním prostředí naprosto vymyká. V březnu jsme jich v celé České republice uhasili více než 2,2 tisíce. To je číslo, které naše statistiky nepamatují,“ uvedla mluvčí Hasičského záchranného sboru Pavla Jakoubková.

Od roku 2016 se přitom počet požárů v březnu pohyboval v průměru okolo tří set, pouze v roce 2017 se číslo zdvojnásobilo – hasiči zvládli asi 750 požárů. Letos je to tedy přibližně sedmkrát více. V počtu požárů v přírodě nemůže letošnímu březnu konkurovat ani duben 2020, kdy hasiči zasahovali téměř 1600krát, ani duben 2019 s také bezmála 1600 událostmi. Nikdy v historii nebylo tolik požárů ani v horkých letních měsících, kdy plameny vzplanou především při žních. Rekordní byl zatím srpen 2018, kdy hasiči zlikvidovali více než 1,4 tisíc požárů.

Jakoubková upozornila, že na jaře vznikají požáry především při pálení v lesích, na zahradách a loukách. Letos navíc panovalo značné sucho. „Mezi příčiny typických jarních požárů patří neopatrnost a nedbalost lidí, kteří neuhlídali pálení. Oheň se v otevřeném prostoru může velice snadno vymknout kontrole, stačí jen trocha nepozornosti,“ řekla Jakoubková.

Požár lesa u Pohořan a Jívové
FOTO: HZS Olomouckého kraje

Rizikové období

Odborníci se jarními požáry zabývají dlouhodobě. Už dva roky funguje například web FireRisk, na němž lze na osm dní dopředu sledovat míru rizika jejich vzniku, a to v rozlišení až na jednotlivé katastry. Jak připomněl Petr Čermák z Mendelovy univerzity v Brně, letošní jarní měsíce byly zatím velice suché, což požárům nahrává.

„Březen a duben jsou měsíce, kdy vegetačních požárů vzniká relativně hodně. Je to způsobeno kombinací panujícího počasí, vysoké zásoby snadno zápalného materiálu, jakým je suchá tráva, a četností nebezpečných aktivit, jako je vypalování travních porostů, rozdělávání ohně nebo kouření v lese,” upozornil Čermák. Významnou komplikací jsou podle něho rovněž poměrně větrné dny, právě vítr plameny rozfoukává.

Čermák předpovídá, že přinejmenším někteří vlastníci lesů se budou v nejbližších letech muset situací podrobně zabývat. Kritickými lokalitami jsou místa, která rychle vysychají, a navíc tam chodí hodně lidí, případně je v blízkosti tábořiště či chatová oblast. „Tam bude potřebné či nutné realizovat některá opatření, která u nás dosud používána nejsou a známe je ze zemí, kde jsou vegetační požáry velkým problémem. V našich podmínkách ale půjde spíše o pásy s úpravou charakteru a hustoty vegetace než o pásy s úplně obnaženou půdou," uvedl Čermák.

Podle něj v tuzemsku dlouho nebyly větší požáry obvyklé. Pokud už vznikly, podařilo se je brzy uhasit. Přesto bylo několik větších či velkých lesních požárů, tím největším za poslední desetiletí byl požár takzvané Moravské Sahary v květnu 2012, kdy za několik dní shořelo téměř 165 hektarů lesa.

Šedesát procent z nedbalosti

Náročnější a intenzivnější ochranná opatření se v české krajině podle Čermáka už v minulosti prováděla, a to v okolí železnic, když byl ještě dominantní parní pohon. „Od jeho ukončení se upustilo od intenzivních preventivních opatření. Ale situace se mění. Klima posledních třech desetiletí je pro vznik požáru znatelně příznivější než desetiletí předchozí a tento trend bude dále pokračovat," upozornil Čermák.

Současně poukázal na jeden důležitý fakt, že jen do dvou procent lesních požárů v Česku vzniká od blesku, což je v podstatě jediná přirozená příčina lesního požáru v tuzemských podmínkách. „Z toho plyne, že když budeme opatrní, můžeme počet požárů významně omezit. Je nutné se vyvarovat nebezpečných aktivit, v první řadě zakázaných, v druhé i všech dalších nerozumných či zbytných,“ řekl Petr Čermák.

Mezi dominující nedbalostní příčiny patří rozdělávání ohně na nevhodných místech, kouření, vypalování trávy, vyhození horkého popela z topeniště na nevhodné místo, pálení odpadu, případně neúmyslné zapálení od nějakého žhavého předmětu. „Nedbalostí a neopatrností je v dlouhodobém měřítku způsobeno přibližně šedesát procent lesních požárů,“ řekl Čermák. „Typický požár v lesích zatím naštěstí vzniká na malé ploše a je brzy uhašen, ale na to nelze spoléhat,“ dodal.

„Typický požár v lesích zatím naštěstí vzniká na malé ploše, a je brzy uhašen, ale na to nelze spoléhat," dodal.

Autor: Pavel Baroch

FOTO: HZS Královéhradeckého kraje (ilustrační foto)