Pavel Baroch | 18. 5. 2022

Klíčová shoda dvou českých ministerstev: otevírají se dveře pro spojení solární energie a zemědělství

Česko se přiblížilo ke spojení zemědělství a výroby solární energie. Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) se na jednání s ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou (KDU-ČSL) dohodla na potřebě vytvořit vhodné legislativní prostředí, které umožní rozvoj takzvané agrivoltaiky neboli agrofotovoltaiky. „Vidíme ji jako příležitost pro zvyšování příjmů českých zemědělců a zároveň posiluje naši ambici v cestě za energetickou soběstačností České republiky,“ uvedla ministryně Hubáčková.

O agrivoltaice se říká, že to jsou podané ruce mezi zemědělstvím a solární energetikou. Panely přistiňují plodiny a pomáhají tak zachovat výnosy, které jsou ohroženy suchem a rostoucími teplotami v důsledku klimatické změny. Naopak plodiny pod panely přispívají k lepšímu mikroklimatu, ochlazují vzduch v okolí panelů, které se tak nepřehřívají. Agrivoltaické systémy jsou schopné zadržovat vlhkost uvolňovanou plodinami, čímž snižují spotřebu vody. Vlhkost vzduchu ochlazuje solární panely, což pomáhá panelům dosáhnout lepšího výkonu.

Do chmelnic, sadů nebo vinic

Podpora agrovoltaiky je podle Hubáčkové jednou ze společných snad mezi jejím úřadem a zemědělským resortem. „Považujeme ji za jeden z obnovitelných zdrojů energie, její místo z pohledu ochrany naší nejcennější půdy si v zemědělství umíme teď představit nad trvalými kulturami - na chmelnicích, ovocných sadech či vinicích,“ řekla Hubáčková.

Pokud jsou fotovoltaické systémy budovány na půdě patřící do zemědělského půdního fondu, je podle ní nutné splnit podmínky ochrany půdy definované zákonem. „Naše ministerstvo proto pracuje na přípravě novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, abychom sadařům i pěstitelům chmele a vína mohli otevřít tyto zcela nové možnosti,” dodala Hubáčková.

Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková a ministr Zdeněk Nekula během jednání o agrivoltaice
FOTO: MŽP

Podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly je dobrou zprávou, že ministerstvo životního prostředí hledá cestu, aby pro projekty na instalaci agrovoltaik ve vybraných případech nebyla nutná platba za odvody. „Tím se zemědělcům podstatně zlevní náklady na celkovou investici, a navíc využijí dotací na fotovoltaiku. Věřím, že celou věc se nám podaří oboustranně vyladit i v nadcházejícím připomínkovém řízení k návrhu novely,“ řekl Nekula.

Dvojí využití půdy

Klub Agrivoltaiky, který v rámci programu Aliance pro energetickou soběstačnost spojuje zemědělce s producenty solárních technologií, iniciativu ministerstev zemědělství a životního prostředí vítá. Agrivoltaika představuje chytré dvojí využití půdy jak pro zemědělství, tak pro energetiku. Český zákon ale v současné době dvojí využití půdy nezná a tento koncept tak neumožňuje rozběhnout.

„Bez změny zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, který je v gesci ministerstva životního prostředí, zůstane potenciál agrivoltaiky nevyužit. Zrušení odvodů je určitě krok správným směrem. Otázkou zůstává, jestli má smysl agrivoltaiku limitovat jen na trvalé kultury a jestli toto omezení vložit přímo do zákona. Širokou podporu má třeba i agrivoltaika na ochranných pásech. Zemědělcům umožní zachovat původní profesi a současně pomocí nových technologií významně snížit náklady na energie,“ uvedl koordinátor Klubu Agrivoltaiky Martin Abel.

Martin Abel, koordinátor Klubu Agrivoltaiky
FOTO: Svaz moderní energetiky

Přestože je agrivoltaika speciálně navržena tak, aby umožnila souběh zemědělských činností s instalací solárních panelů na stejném pozemku současně, platí pro ni nyní totožná pravidla jako pro pozemní solární parky. Nelze ji tedy stavět v nezastavěném území, na plochách označených v územním plánu jako zemědělské a na půdě patřící do zemědělského půdního fondu.

„Fakt, že stát zatím nepřipravil jasná pravidla, která by umožnila realizaci agrivoltaiky, limituje využití prostředků z Modernizačního fondu. Ten přitom s podporou takových projektů počítá od samotného začátku,“ připomněl Abel.

Solární penely mouhu šetřit výdaje za energii i vaší rodině. Kolik vám mohou ušetřit?

Ochrana před extrémy počasí

Agrivoltaika se v posledních letech dynamicky rozvíjí v mnohých evropských státech. Vhodné podmínky pro instalaci solárních panelů při zachování zemědělské produkce má Nizozemsko, Německo nebo Francie. V těchto státech vznikají typicky projekty, v nichž se spojují solární instalace o výkonu jednotek megawatt s pěstováním jablek, hrušek, malin, rybízu, vinné révy nebo zeleniny. Německý výzkumný ústav Fraunhofer ISE odhaduje potenciál agrivoltaiky v Německu na 1,7 tisíc gigawattů, přičemž k dosažení klimatické neutrality postačí takto využít pouhá čtyři procenta zemědělské půdy.

Značný potenciál má agrivoltaika rovněž v české zemědělské krajině. „Všechny elektrárny je potřeba umísťovat citlivě. Přestože agrivoltaika půdu nezabírá, neměli bychom ji stavět více, než krajina a elektrizační soustava snesou. I tak ale v České republice máme potenciál pro alespoň jednotky gigawatt výkonu,“ uvedl Martin Abel.

V případě vhodného využití může agrivoltaika významně přispět k výrobě elektřiny. „A nezapomeňme, že vedle nahrazování výkonu uhelných elektráren má agrivoltaika potenciál napomoct zemědělcům s adaptací na změnu klimatu díky ochraně plodin před extrémy počasí a vyšší úspoře vody,“ dodal Abel.

Autor: Pavel Baroch

FOTO: NREL (ilustrační foto využítí agrivoltaiky)