Kdo kandiduje za přírodu? Nerudová a Pavel mají ochranu klimatu za prioritu, Babiš za „zelené náboženství“

Pavel Baroch | 12. 1. 2023

Kdo kandiduje za přírodu? Nerudová a Pavel mají ochranu klimatu za prioritu, Babiš za „zelené náboženství“

Dva ze tří největších favoritů na budoucí hlavu státu – Danuše Nerudová i Petr Pavel – pokládají klima a obecně ochranu životního prostředí za jednu ze svých priorit.

Třetí ze silné trojky, expremiér Andrej Babiš postupuje v duchu svého prohlášení, že lidé jeho názory znají, takže nepředstavil žádný ucelený volební program, kde by se zabýval i ekologickými tématy. Ve svých Prezidentských novinách ale o ochraně klimatu hovoří jako o „zeleném náboženství“. Všechny tři uvedené kandidáty jsme požádali o dodatečná vyjádření a rozhovory. Do vydání článku ale nestihli reagovat.

Někdejší rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová se klimatické změně a životnímu prostředí věnuje v kapitole Udržitelná společnost. „Chci zemi, která chrání životní prostředí, své lesy, vodu i půdu. Všichni pociťujeme změny na vlastní kůži. Lidem mizí voda ze studní, lesy požírá kůrovec, hynou včelstva. Všichni vnímáme, jaké limity má dosavadní energetická politika, která nás dovedla do problémů, kterým dnes čelíme. Klimatickou změnu musíme řešit,“ konstatuje na úvod Nerudová.

Podobně hovoří také generál Petr Pavel ve svém volebním programu, a to v kapitole nazvané Zdravé životní prostředí jako nutnost pro kvalitní život. „Bez zdravé přírody a funkční české krajiny nebudeme mít příjemné životní prostředí, kvalitní potraviny, dostatek čisté vody ani čerstvý vzduch. Je nutné zamezit laxnímu přístupu i zbytečným vášním. Spoléhejme na vědu. Začněme konat,“ uvádí Pavel. Současně připomíná, že podle odborných dat se klimatická změna podepisuje na stále častějších výkyvech počasí, souvisejících požárech, bouřích i suchu.

Prezident má jít příkladem

Generál Pavel tvrdí, že ochrana životního prostředí pro něj není extremismem, ale praktickým úkolem. „Naslouchám odborníkům a řídím se zdravým rozumem. Znečišťování ovzduší ohrožuje kvalitu našeho života a krásu naší krajiny. Proto se v rozumné míře musíme podílet na omezování produkce skleníkových plynů, lépe pečovat o naše lesy, vracet zeleň do měst a pomáhat půdě, aby udržela vodu a nevysychala. Začít může každý u sebe. A prezident by v tom měl jít příkladem,“ konstatuje Pavel.

V devíti bodech pak rozepisuje, co by pro ochranu životního prostředí jako prezident dělal, přičemž klima zmiňuje několikrát. Chtěl by být především jakýmsi moderátorem, iniciátorem a vyjednávačem – i vzhledem k omezeným prezidentským pravomocem. Generál Pavel by jako hlava státu chtěl například podpořit širokou odbornou diskusi k problémům životního prostředí, vytvořit si i vlastní expertní tým, který by navrhoval řešení, nebo by chtěl o těchto otázkách jednat s domácími i zahraničními politiky.

„Zapojím se do hledání cest k udržitelnosti a klimatické neutralitě. Chceme-li si udržet kvalitu života, na jakou jsme zvyklí, je to nutnost. Všechny změny ale musí probíhat tak, abychom v cíli neměli žádné poražené´,“ píše Petr Pavel. A přibližuje i konkrétnější kroky: „Autoritou prezidenta zaštítím občanské iniciativy či soukromé projekty usilující o to, aby dopady lidské činnosti na naši krajinu byly co nejmenší. Inspirací mohou být veřejné akce či festivaly bez obalů. Takové rád navštívím.“

Podle Pavla jsou zdravé životní prostředí a kvalitní život spojené nádoby.
Foto: Volební štáb Petra Pavla



Slibuje, že bude usilovat o to, aby ochrana životního prostředí byla významným kritériem všech veřejných projektů. Nebo že bude žádat o vytvoření nových nástrojů pro zemědělce, kteří hospodaří šetrně s ohledem na kvalitu půdy a vrací do ní organické složky. „Posílím i navracení zeleně do měst a projekty na snižování jejich teploty. Do hledání takových řešení zapojím české architekty. Zaštítím soutěže k hledání tvůrčích návrhů a inovativních cest,“ uvádí generál Pavel.

Vyjadřuje se rovněž ke Green Dealu, jehož cílem je, aby Evropa byla do roku 2050 klimaticky neutrální. „I když je válka a jsme v problémech, dramatická situace ohledně kvality životního prostředí tím nezmizela. Měli bychom ale přehodnotit cestu, jak se ke stanoveným cílům dostat. Hlavní myšlenkou Green Dealu je odstoupení od fosilních paliv. S ohledem na bezpečnostní situaci se v tuto chvíli musíme soustředit hlavně na odstoupení od ruských fosilních paliv a využít k tomu všech dostupných cest, a až bude situace stabilní, bavit se dál o zelenějších řešení.“

Pavel s výhradami souhlasí s ukončením těžby uhlí do roku 2033, k němuž se zavázala vláda. „Za předpokladu, že i bez uhlí pokryjeme nároky průmyslu a domácností. Kvůli válce na Ukrajině vznikla potřeba urychleného odklonu od ruských energetických zdrojů, protože kvůli energetické závislosti jsme zranitelní. Než budu mluvit o konkrétním termínu, chtěl bych vidět konkrétní propočty dopadů,“ píše generál.

Mluvčí klimatické změny

Jeho soupeřka v prezidentských volbách Danuše Nerudová ve svém programu vyzývá k tomu, aby se klimatická změna začala urychleně řešit. „Čím dříve začneme, tím větší se nabízí příležitost pro naše firmy, nápady a inovace. Máme dnes také příležitost budovat energetickou nezávislost a rozvíjet obnovitelné zdroje energie za rozumnou cenu pro uživatele. Udržitelný rozvoj je správnou cestou pro život, zdraví i prosperitu,” uvádí ve svém programu Nerudová.

Má velké ambice, pokud by se stala první českou prezidentkou v historii. „Budu mluvčí klimatické změny, protože je nejvyšší čas přestat zavírat oči,“ slibuje Nerudová. Její ekologický program dokonce zahrnuje více bodů než ten generála Pavla. Chce například podporovat energetické úspory, protože „nespotřebovaná energie je nejlepší a často i finančně nejvýhodnější cesta k udržitelnosti“. Hodlá se rovněž zaměřit na komunitní energetiku, dnes velmi aktuální téma akumulace zelené elektřiny nebo udržitelnému zemědělství včetně rodinných farem a produkce potravin na české půdě.

Nerudová chce být mluvčí klimatické změny.
Foto: Mendelova univerzita

„Aktivní diplomacií chci přispět k pořádání klimatického summitu v České republice a hledání mezinárodního konsensu na přístupu k ochraně životního prostředí a udržitelnosti,“ slibuje Nerudová. Upozorňuje také na to, že musíme být připraveni na další možné krize. „Podporuji naši dlouhodobou surovinovou nezávislost a udržitelný energetický mix včetně jaderné energetiky s maximální přidanou hodnotou domácích firem,“ píše někdejší rektorka.

Spočítáme vám, kolik můžete ušetřit pomocí domácí fotovoltaiky

V anketě zpravodajského deníku E15 odpovídala na otázku, jak by měla Česká republika přistupovat k Zelené dohodě pro Evropu: „Green Deal může mít i pozitivní dopad dalece nad rámec ekologických témat, se kterými je nejčastěji spojován. Politici však musejí i v rámci Green Dealu hájit naše národní zájmy a brát ho jako příležitost pro inovace, které pomohou našim občanům šetřit peníze, podnikatelům vydělat a zároveň budou i šetrné k životnímu prostředí.“

Útěk před vysvědčením

Expremiér Andrej Babiš ‘ANO) na rozdíl od svých dvou největších soupeřů nezveřejnil žádný ucelený volební program. Pouze opakovaně uvádí, že jeho názory jsou všeobecně známé. Co se týče klimatické krize, patří spíše mezi kritiky evropských ekologických opatření, byť ještě jako ministerský předseda podepisoval české přistoupení ke Green Dealu a dalším dohodám.

Své připomínky prezentuje například ve svých Prezidentských novinách. „Myšlenka společné Evropy je bezpochyby správná a výhodná, ale zejména v posledních letech bruselští politici stále více mluví do záležitostí, které mají zůstat výhradně v kompetenci členských zemí. Potíž je také v tom, že Brusel si z klimatické změny a boje proti uhlíku udělal vlastní ´zelené náboženství´, kterému podřizuje úplně všechno, dokonce i selský rozum. Nesmyslný zákaz automobilů se spalovacími motory v roce 2035 je toho důkazem,“ uvádí Babiš a současně kritizuje vládu Petra Fialy (ODS), že se proti tomu nepostavila.

Ochrana klimatu pro Babiše není prioritou.
Foto: Pixabay

Fiala ovšem tvrdí, že motory bude možné uvádět na trh i po roce 2035, pokud se budou využívat moderní a bezemisní paliva.

Krátce před sněmovními volbami na podzim 2021 chtěli zástupci hnutí Fridays for Future předat Babišovi coby šéfovi hnutí ANO vysvědčení za ochranu klimatu a přírody a také své požadavky. Tehdejší premiér ale před středoškoláky při předvolební vyhlídkové plavbě po Brněnské přehradě několikrát utekl a vysvědčení, na němž byla pětka, si nepřevzal. Petr Doubravský, jeden z členů Fridays for Future později uvedl, že mu premiér mimo jiné řekl: „Ty jsi moc mladej na to, abys mi dával vysvědčení.“

Na vysvědčení si ANO podle středoškolské organizace vysloužilo nejhorší známku kvůli tomu, že vláda v čele s Babišem v řešení klimatické krize naprosto selhala. Pětku ale dostala také ODS, SPD, ČSSD a KSČM. Nejlepší známkou byla trojka, která byla určena pro Piráty a KDU-ČSL, čtyřku dostali Starostové.

Babiš se o klimatických aktivistech vyjadřuje pohrdavě už ve své první knize Sdílejte, než to zakážou. Popisuje v ní například historku, kdy před sídlem vlády mladí lidé demonstrovali za větší ochranu klimatu. „Demonstranti, kterým nebylo ještě ani dvacet let, na nás přes plot hulákali, že nic neděláme. Tak jsem je pozval dovnitř, přímo do Strakovy akademie. Upřímně jsem se chtěl dozvědět, proč stávkují a co podle nich děláme špatně. A stejně upřímně jsem byl překvapený stylem jejich jednání. Já fakt neberu svůj věk jako nějakou zásluhu, nenadřazuju se nad mladší a rád se bavím otevřeně, ale tohle bylo i na mě trochu moc. Podobnou povýšenost a agresivitu jsem naposledy viděl v OSN, když jsem na záznamu sledoval vystoupení Grety Thunbergové,“ stojí v knize.

Zapojte se do boje s klimatickou změnou a ještě ušetřete za vytápění. Tepelné čerpadlo přinese pohodu i velké úspory rodinného rozpočtu

A pokračuje: „Ptali jsme se jich s ministrem životního prostředí a ministrem průmyslu a obchodu na jejich názory. Jestli máme budovat jádro, jestli máme uzavřít uhelné elektrárny, ale oni nám řekli, že to sami neví a máme se víc bavit s klimatology. Jasně. Jenže to my pravidelně děláme. Vždyť klimatologové sedí i v naší Národní koalici proti suchu.“

Podle výzkumu České klima 2021, který byl zaměřen na mladé lidi ve věku 15 až 20 let, si přitom více než čtyři pětiny oslovených uvědomují, že změna klimatu už reálně probíhá. Další desetina očekává změnu klimatu v budoucnu. Pouze půl procenta změnu klimatu zpochybňuje, a šest procent neumí odpovědět. „Pro bezmála polovinu dotazovaných je řešení změny klimatu extrémně nebo vysoce naléhavé, pro další třetinu má střední naléhavost. Pro sebe osobně ji pak za extrémně či velmi důležitou považuje necelých 40 procent, dalších 43 procent za částečně důležitou,“ uvedli autoři výzkumu z Katedry environmentálních studií Masarykovy univerzity v Brně a neziskové iniciativy Green Dock.

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: Kancelář prezidenta republiky