Ondřej Novák | 15. 10. 2022

Stát musí podpořit rozvoj dobíjecích stanic a vodíkové infrastruktury, Česko v elektromobilitě zaspalo

Jak elektrifikovat podnikové flotily nebo logistiku? Kdy se prosadí vodík? A utáhne rozvodná síť stoupající zájem o elektromobily?

Odpovědi na nejpalčivější otázky dekarbonizace dopravy přinesl letošní ročník Forum elektromobilita 2022. Třídenní konferenci v pražském Karlíně doprovodila i výstava elektromobilů předních značek na českém trhu. A k vidění byly poprvé i velká bateriová nákladní auta.

Účastníci konference mohli opakovaně slyšet, že Česko v rozvoji elektromobility zaspalo. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) představil plán na vybudování sítě nabíječek. Cílem bude do roku 2025 vybudovat síť nabíjecích hubů o výkonu zhruba 1,4 megawattu, které budou na každém šedesátém kilometru na hlavních trasách. Součástí hubů budou i obnovitelné zdroje energie a úložiště. Ačkoliv stát bude rozvoj nabíječek podporovat, sám je stavět nebude. Vybudování sítě obstarají energetické společnosti a vlastníci čerpacích stanic.

Účastníci akce měli možnost vyzkoušet si řízení řady elektromobilů různých značek na testovacích jízdách.
Foto: Ondřej Novák

Náklaďáky budou hlavně elektrické

Role státu bude zásadní zejména v rozvoji nákladní elektromobility. A to nejen z hlediska rozvoje infrastruktury, ale dopravci budou potřebovat pomoc i s obměnou vozového parku. Elektromobily jsou totiž stále drahé, navíc těžké baterie snižují jejich nosnost a tím ještě více snižují návratnost investice. Vliv nákladní dopravy na změny klimatu ale není zanedbatelný a konec náklaďáků se spalovacími motory je tak nevyhnutelný.

„Jsme zaškatulkovaní jako čistě ‚nafťáci‘ a že neumíme přijímat jiné druhy dopravy. To není pravda, jsme dopravci a musíme se přizpůsobit trhu. Je ale na místě zdravý skepticismus. Jestli se jedná o takovou změnu, je nezbytně nutná spolupráce s našimi zákazníky. Je to pro nás náročnější proces. Nízkomaržový byznys si nemůže dovolit dotovat několik let ztrátový provoz bateriových vozidel,“ upozornil Aleš Willert, generální ředitel skupiny C.S.Cargo. Provoz bateriových vozidel totiž stále vyjde násobně dráž, než jejich spalovacích protějšků. A zákazníci se podle dopravců dnes ohlížejí zejména na cenu.

K vidění byly i elektrické nákladní vozy Volvo (vzadu) a Mercedes-Benz (blíže).
Foto: Ondřej Novák

Podobná je situace u vodíkových nákladních automobilů. Ty sice na jednu stranu řeší řadu problémů. Jejich tankování zabere jen zhruba patnáct až dvacet minut, na rozdíl od několikahodinového nabíjení. Navíc, vodíkové náklaďáky mohou mít větší kapacitu vodíkových nádrží a tím pádem i delší dojezd. Ale jak zaznělo opakovaně na konferenci, z hlediska ceny je jejich provoz dnes zhruba pět až šestkrát dražší.

Navíc, v rozvoji vodíkové infrastruktury celá Evropa zaspala ještě více, než v případě dobíječek. Jednotliví výrobci ale i přesto už teď investují do vývoje vodíkových nákladních aut, která by v budoucnu mohla představovat zhruba deset až dvacet procent trhu. Oproti elektromobilům mohou být nákladní vozy na vodík konkurenceschopnější na dálkových trasách nebo v dolech. Dobré využití vodík bude mít i ve vlakové dopravě, kde dokáže pokrývat neelektrifikované úseky na regionálních tratích.

Bateriový nákladní vůz od Renaultu.
Foto: Ondřej Novák

Elektrifikace fleetů

Před pěti lety se o elektromobilitu zajímaly hlavně organizace, které se zabývaly elektromobily ve svém podnikání, například z energetického sektoru. Dnes už se o elektromobilitu ale zajímají všichni. Od hybridů se navíc zájem o vozidla postupně přesouvá k plně elektrifikovaným vozidlům.

„Největším zákazníkem ve fleetu je státní správa. Je důležitá pro to, aby se elektromobilita v Čechách prosadila. Zatím se zdá, že soukromá sféra spíš váhá. A jedním z důvodů můžou být vysoké ceny energií,“ řekl Martin Saitz, generální ředitel Hyundai Motor Czech a dodal, že v elektrifikaci firemních flotil hraje podstatnou roli efekt sněhové koule. Pokud se firma rozhodne například pořídit si fotovoltaiku, aby ušetřila náklady za energie, následně přemýšlí, kam dál se posunout. A elektromobily jsou logická volba.

Zvládněte zimu i bez ruského plynu. Tepelné čerpadlo přinese pohodu i velké úspory rodinného rozpočtu

„Pro firmy je nejdůležitější jednoduchost. Spalovací auta byla doteď jednoduchá, vše fungovalo. Nastupují elektrovozy a ty budou muset být taky jednoduché. Složitost je dnes v nabíjení, v budování infrastruktury a setkáváme se s dotazy jak vykazovat nabíjení doma. Zatím to dělá málo lidí, ale přibývají,“ upozornila Jana Faltová, Business Performance Manager společnosti Lease Plan. Firmy podle Faltové musí zaměstnancům usnadnit přechod na elektromobilitu třeba tím, že jim pomůžou instalovat domácí wallboxy.

Elektromobil Jaguar I-PACE.
Foto: Ondřej Novák

Do elektrifikace podnikové flotily významně investuje například logistická společnost Packeta, která provozuje Zásilkovnu. Podle Petry Císařové, Head of Client Integration z Packeta Group, je přitom přechod na čistou mobilitu v rámci e-commerce už nikoliv výhodou, ale nutností. „Partnerům už nestačí říct ‚něco děláme‘, chtějí konkrétní čísla,“ řekla Císařová. Pro Packetu tak výdaje na snížení uhlíkové stopy flotily neznamená jen náklad, ale investici.

Průměrná uhlíková stopa na jednu zásilku je 0,386 kg CO2, což odpovídá výrobě jednoho velkého piva. Packeta do flotily zavádí elektromobily a plánuje i vodíková auta. Promýšlí i zavedení takzvané poslední zelené míle.

„Rozvíjíme infrastrukturu dobíjení na našich depech, aby bylo možné auta dobít během jejich nakládání. Na některých trasách nám ale dojezd elektromobilů nedostačuje,“ říká Císařová. Za měsíc Packeta proto dostane první pilotní vodíkový náklaďák Renault Hyvia. Vzhledem k nedostatečné síti tankovacích stanic v Česku firma musela rozvážkovou trasu naplánovat kolem Drážďan.

Poslední míli chce firma stále více řešit zcela bezemisně, a to prostřednictvím cyklokurýrů. „Kurýrů se samo od sebe přihlásilo spousta a sami na kolo chtěli,“ řekla Císařová s tím, že ji zájem překvapil. „V rámci vodíku máme další plány. Nedávno jsme zveřejnili vodíkové kolo a také chceme vodík rozšířit mezi lidi, aby se nebáli,“ řekla Císařová.

Rozvodnou síť bude nutné více řídit

Rozvoj dobíjecích stanic přinese i nové výzvy pro elektrickou rozvodnou síť. Například Pražská energetika v jednom ze scénářů vývoje počítá s tím, že do roku 2030 bude jen v Praze 50 tisíc přípojných bodů. „Zatím je většina stanic v pořádku, ale jakmile přijde elektrifikace i vytápění, tak bude celá řada oblastí zcela přetížených. Levý břeh Vltavy a centrum Prahy ‚kompletně zrudne‘. Musíme dělat vše pro to, abychom zvládli jak elektrifikaci dopravy, tak i vytápění,“ řekl Stanislav Votruba, vedoucí sekce Koncepce sítě, PREdistribuce.

Distributor bude proto muset výrazně investovat do posílení sítě. To ale v Praze komplikuje třeba zahuštěnost sítí pod chodníky a nedostatek realizačních kapacit. Řízení rozvodné sítě bude muset být flexibilnější a podle Votruby bude nutné k pomoci se stabilizací sítě motivovat i majitele elektromobilů s funkcí V2G (vehicle to grid, obousměrné nabíjení).

Střešní solární elektrárna může přinést úsporu i 12 tisíc korun za rok. Vyplatí se i vám?

„Podstatné bude právě V2G, aby vozidla uměla nabíjet, když je proudu přebytek, a posílat zpět, když proud chybí. Lidé ale musí mít motivaci nechat řídit svou spotřebu. A auta musí být připojená do sítě,“ dodal Votruba.

Ačkoliv má elektromobilita ještě daleko k tomu, aby jednoznačně porazila auta se spalovacími motory, konference v pražském Karlíně ukázala, že se už nejedná o žádnou píseň budoucnosti. Elektromobilita je tady a teď a nezadržitelně roste. Jestli se jí bude v Česku dařit, záleží jen na tom, jestli doženeme skluz v budování infrastruktury.

Autor: Ondřej Novák

Foto: Ondřej Novák