Na veletrhu InnoTrans v Berlíně představila plzeňská Škoda Group nový autobus na vodíkový pohon H'CITY 12. Firma ho chce nabídnout dopravcům zejména ve městech.

O jeho testování před časem projevila zájem například Praha. V Brně se zase nedávno představil prototyp vodíkového autobusu, který vyvíjí slovenská společnost mobility & innovation production, přičemž o spolupráci na tomto projektu se uchází společnost Zetor Tractors. O nasazení vodíkových autobusů mají zájem také ve středních Čechách, Ústí nad Labem nebo na Ostravsku.

Pro plzeňskou škodovku je nový model vodíkového autobusu vlastně návratem k už jednou testované technologii. Už před lety se podílela na prvním českém modelu TriHyBus, který byl vyvíjen Ústavem jaderného výzkumu v Řeži. V provozu byl v Neratovicích v letech 2009 až 2014. „Nový model vzal ověřené praktiky z původního vozidla, ale zároveň nabízí řadu inovací,“ představila na berlínském veletrhu model H'CITY Tanya Altmann, Prezident Bus Mobility ve Škoda Group.

Vodíkový autobus z dílen Škoda Group.
Foto Škoda Electric



„Nejnovější trendy ukazují, že zákazníci žádají vozidla, která jsou šetrná k životnímu prostředí a mají tak co nejnižší dopad na život obyvatel. Právě proto přicházíme s novinkou, která nabízí městům zajímavé řešení,“ poznamenala Altmann. „Škoda H'CITY 12 je plně bezemisní vozidlo, které je vhodnou náhradou dieselových autobusů, kterých je ve městech stále velká převaha.“

Autobusy na vodíkový pohon mají podle ní extrémně nízkou hlučnost a nízké vibrace, což je typické i pro klasické elektrobusy. Na rozdíl od nich je ale doplnění paliva do vodíkového autobusu nepoměrně rychlejší, protože nedochází k přímému dobíjení baterií. Do autobusu je doplňován vodík, který následně vzájemnou reakcí s kyslíkem ze vzduchu vyrábí elektrickou energii přímo v autobuse. Vozidla tak nemusí čekat u nabíjecích stanic, ale jsou neustále připravena vyjet do provozu. Do vzduchu vypouštějí jen páru, která vzniká jako vedlejší produkt chemické reakce. Na jedno natankování autobus ujede až 350 kilometrů.

Pražské testování

Testování škodováckého autobusu oznámila už před časem Praha. Podepsala proto memorandum o spolupráci s pražským Dopravním podnikem a firmami Orlen Unipetrol RPA a Škoda Electric ze skupiny Škoda Transportation. Test na lince 170 mezi barrandovským sídlištěm a Jižním Městem by měl trvat dva roky. Ročně by měl autobus ujet zhruba 50 tisíc kilometrů při odhadované spotřebě 10 kilogramů vodíku na 100 kilometrů. Dopravní podnik odhadl vícenáklady vozidla na necelé dva miliony korun ročně ve srovnání s naftovým autobusem.

„Je potřebné si uvědomit, že metro a tramvaje, tedy elektrická trakce, představují zhruba tři čtvrtiny výkonů Dopravního podniku hlavního města Prahy. S elektrifikací autobusových linek a nasazováním bateriových trolejbusů a elektrobusů jako lokálně bezemisních vozidel se tento podíl bude ještě zvyšovat. Dopravní podnik musí dbát nejen na ekologizaci provozu, ale je také naprosto nezbytná diverzifikace zdrojů,“ uvedl generální ředitel Dopravního podniku Petr Witowski.

Dodal, že vedle ochrany životního prostředí je zapotřebí zohledňovat také energetickou bezpečnost. „Abychom byli schopni zajistit veřejnou dopravu i v krizových situacích, například při přerušení provozu metra, tramvají nebo vlaků, při blackoutu, evakuaci obyvatel a podobně. Z tohoto důvodu si musíme ponechat alespoň pětadvacet procent vozového parku nezávislého na nabíjecí infrastruktuře. Vedle naftových nebo hybridních vozidel by nám k tomu mohl pomoct vodíkový pohon,“ vysvětlil Witowski, podle něhož závisí zahájení vodíkového autobusu na vybudování první pražské plnicí stanice.

Brněnský prototyp

V září v Brně představila prototyp vodíkového autobusu slovenská společnost mobility & innovation production. Firma je vedle jiných potenciálních partnerů v kontaktu se společností Zetor Tractors, která se uchází o spolupráci na tomto projektu. „Zajistit našim obyvatelům čisté ovzduší je pro mě jednou z klíčových priorit. Přistoupením k Paktu starostů a primátorů jsme se zavázali, že na území města snížíme do roku 2030 emise CO2 nejméně o 40 procent. To si vyžaduje spolupráci veřejného a soukromého sektoru na celé řadě opatření a inovací. Jednou z cest, jak zátěž snížit, je právě bezemisní veřejná doprava,“ uvedla primátorka města Brna Markéta Vaňková (ODS).

Využitím vodíku se město a jeho společnosti intenzivně zabývají už od loňského roku. Aktuálně bude dokončena studie proveditelnosti umístění elektrolyzéru na jeho výrobu v rámci provozu Tepláren Brno v městské části Maloměřice a Občany. Zařízení bude v budoucnu vodík vyrábět elektrolýzou z vody při využití čisté energie z nově vybudované fotovoltaické elektrárny.

„V teplárenském areálu nebo v jeho těsném sousedství by pak měla vzniknout i plnička pro autobusy městské hromadné dopravy, jejichž emise pak budou zcela nulové. Energii jejich bateriím dodává vodíkový článek, není je tedy potřeba zdlouhavě dobíjet, pouze doplnit vodík do nádrže, což je otázka několika minut. Práce na přípravě a následné realizaci projektu by se měly rozběhnout ještě letos, první hmatatelné výsledky mohou být viditelné již v příštím roce,“ sdělila primátorka Markéta Vaňková.

Dopravní podnik města Brna již loni uvedl, že je na svých linkách připravený nasadit vodíkové autobusy do zkušebního provozu, přičemž od nich očekává větší dojezd než třeba od bateriových vozidel.

„Na příští rok připravujeme zřízení vodíkového klastru, který bude poskytovat dlouhodobou platformu pro řešení otázek souvisejících s celým vodíkovým procesním řetězcem, a to od samotné výroby, skladování, distribuce, plnění až po konkrétní využití koncovým odběratelem v dopravě nebo energetice. Tato spolupráce navíc nabývá na důležitosti v době, kdy se snažíme zajistit maximální energetickou bezpečnost a soběstačnost Brna,“ poznamenala primátorka Vaňková.

Střešní solární elektrárna může přinést úsporu i 12 tisíc korun za rok. Vyplatí se i vám?

Na trhu zatím působí relativně málo dodavatelů autobusů poháněných vodíkem. „Nová produkce, na níž by se mohla společnost Zetor Tractors také v budoucnu podílet, by tak znamenala rozšíření nabídky a dostupnosti takových vozidel na trhu. Opominout nesmím ani fakt, že díky tomu mohou v Brně vzniknout nová pracovní místa. Podmínkou samozřejmě je, aby Zetor Tractors uspěla v soutěži o spolupráci s výše uvedenou firmou,“ dodala Vaňková.

Ústeckých dvacet vozidel

Už v roce 2024 by v okolí středočeského Mníšku pod Brdy mohlo na pravidelných linkách jezdit deset vodíkových autobusů. Předpokládá to memorandum, které podepsal Středočeský kraj, společnost ČEZ a dopravní firma Martin Uher. Předpokládaná hodnota projektu činí 242,2 milionu korun a bude většinově hrazena z dotací.

„Autobusy chceme nasadit do oblasti Mníšku pod Brdy, kde je možné je otestovat v kopcovitém terénu a meziměstském terénu. Při výběru lokality jsme hleděli i na to, že obec podporuje bezemisní dopravu a výstavbu plničky s elektrolyzérem,“ konstatoval Petr Borecký (STAN), radní pro oblast veřejné dopravy.

Svou roli pro nasazení vodíkových autobusů sehrála i emisně nulová výroba elektřiny ve vodní elektrárně ve Vraném nad Vltavou. „Jedním z důvodů, proč na celém projektu spolupracujeme se společností ČEZ, je skutečnost, že je schopna nabídnout trvalou a stabilní výrobu zeleného vodíku z elektřiny produkované ve vodní elektrárně Vrané nad Vltavou,“ řekl Borecký.

Připomněl, že vodíkový pohon je však oproti dieselům stále výrazně dražší, respektive vyšší je pořizovací cena vozidel. Autobus s konvenčním vznětovým agregátem vyjde na zhruba pět milionů korun. Model s vodíkovým pohonem stojí až několikanásobně více. Na druhé straně jsou výhodami rychlé doplňování paliva, dlouhý dojezd, nízká hlučnost a vysoká životnost palivových článků. Podle radního Boreckého navíc Středočeský kraj usiluje o to, aby Česko nebylo pouze kupujícím těchto technologií, ale také se podílelo na jejich vývoji.

S nákupem až dvaceti vozidel na vodíkový pohon počítá rovněž Dopravní podnik města Ústí nad Labem. Podnik už podepsal rámcovou smlouvu s polskou společností Solaris, což je evropský lídr v oblasti výroby moderních vozidel veřejné dopravy. Vodíkové autobusy by měly v Ústí částečně nahradit stávající vozidla na naftu a stlačený plyn. Dopravní společnost nyní disponuje zhruba 70 vozidly. Podle dřívějšího vyjádření podniku by se tak mělo stát zhruba do dvou let. Autobusy i vodíková plnicí stanice by měly být financovány z Fondu spravedlivé transformace.

Veřejná vodíková plnicí stanice by měla být u Spolchemie, v níž vodík vzniká jako vedlejší produkt výroby. „Dlouhodobě pro vodík hledáme i další způsoby využití – taková, která co nejvíce přispějí k dekarbonizaci nejen v dopravě ale i v jiných oblastech,“ uvedl generální ředitel chemičky Daniel Tamchyna.

Autor: Pavel Baroch

Foto: Škoda Electric